Cestující v dešti

Staré zlaté časy francouzské filmové školy v plné parádě s napínavou chemií a navíc s Charlesem Bronsonem, kterému to tady moc sekne. Dlužno doplnit, že kdo má rád pohlednou pihovatou zrzku Marlène Jobert automaticky přidá jednu hvězdu navíc. Jen si vzpomeňte, ve kterém filmu se Charles Bronson tolikrát usmál? Já si vůbec na žádný totiž nemohu vzpomenout, kde bych ho viděl s tolika úsměvy. Každopádně je fajn, že tenhle tajemný sympaťák měl štěstí na správné filmy. Protože po nich vždycky bez váhání do své filmotéky rád sáhnu. (20.06.2011)

Jeden z předních tvůrců Francouzské drsné školy René Clément nám dokazuje, že pro vznik vynikajícího thrilleru nepotřebuje mnoho. Stačí promyšlený scénář, inteligentní dialogy a dva vynikající herci. Mužný Charles Bronson navzdory svým obvyklým podmračeným drsňákům se zde stále šibalsky usmívá a trousí jeden sarkasmus za druhým a neodolatelná kráska Marlène Jobert se s ním báječně doplňuje. Napijte se! 95%. (03.03.2010)

Nemůžu si pomoct a musím dědkovsky zareptat: Dneska to sekaj' jak Baťa cvičky a všecko je to na jedno brdo. A pak člověk náhodou po čase zapne bednu a uvidí tam thriller udělaný jinak. Jak osvěžující. — Co jsem tak koukal, opakují se vůči tomuhle filmu dvě výhrady: Že je pomalý a že je misogynní. Pomalý je, to ano, jak už bývají filmy, které nestojí na zahlcování diváka smrští podnětů, ale nechávají mu čas na vlastní duševní pochody, víc k tomu asi není co dodat. Zajímavější je to s tou misogynností, měla by mi vadit taky, na ponižování holek jsem fakt citlivej, ale tady mi nic takového na mysl nepřišlo (krom scén s tím jejím sladkým víš-co-by-ti-za-tohle-udělal-můj-táta manžílkem, pořád jsem čekal, kdy ho konečně někdo odpráskne), snad proto, že její postava byla vystavěná naprosto uvěřitelně, jako navenek konzistentně podřízená slepička, která ale dokáže dosáhnout svého – kdysi se tomu říkalo „ženské zbraně“. Zobrazit děvče na plátně tímto způsobem se dneska nenosí, což ovšem neznamená, že takové ženy neexistují (aneb nechci se vysmívat tzv. politické korektnosti, považuju ji za dobrou věc, ale nad takovýmhle filmem člověk začne přemýšlet, jestli jsme náhodou s vaničkou nevylili i dítě). A když i renomovaná kritička zůstane ve své reakci u povrchního konstatování, že se jí film už odedávna nelíbí, protože se nedrží žánrových klišé, bijou v něm holky a hlavního „klaďase“ hraje nesympatický Bronson – není to vlastně tak trochu známka, že je udělaný opravdu působivě? (16.10.2012)

Psychologické thrillery byly na přelomu 60. - 70. let v diváckém zájmu a jelikož se režisérovi komerčně nepoštěstilo s jinak oceňovaným válečným vlasteneckým eposem ´Paris brûle-t-il?´ (1966), sáhl pro jistotu právě po takovém žánru a zdařilo se. Snímek se ukázal svou přesvědčivou osobitostí dokonce i coby pocta Alfredu Hitchcockovi. Dějství plného záhad nejen co se týče případu, ale především v charakterizaci postav a vzájemných vztahů, je stavěno na pevných hereckých výkonech, které chtě nechtě Marlène Jobert a Charles Bronson zvládli na jedničku. Ono to celé není ani tak na událostech, jako převážně na konverzacích, ve kterých se skrývá mnohé k odhalení. A aby to zase nebylo až tak jednoduché, milostný motiv vše ještě více zamíchá. Vysoce inteligentní film v emocionální rozpravě veškerých záhad a nejasností narážející na misogynii a co je či není hlavním katalyzátorem daných skutků. Co není vyřčeno, to je nějakým způsobem naznačeno a dobře se toho využívá i zneužívá. Tady všechno souvisí se vším, což znamená, že nic není náhoda, tudíž vždy je nebo bylo něco ovlivněno něčím. Scénář je tímto v rámci psychologie člověka a jeho chování zpracován mistrovsky a byť se atmosféra může zdát být nudná, je potřeba během sledování pozorně naslouchat každičkého vyřčeného slova ke správnému uchopení celého příběhu. Vcelku film složitý, ale silný už ve svých základech. (24.06.2022)

Keď som videl film ako trinásťročný, bol som z neho úplne hotový. Keď som ho videl ako dvadsaťročný, ničím ma už nezaujal. Odvtedy som ho nevidel a keby ho niekedy dali v tv, určite by som si ho z nostalgie pozrel, minimálne preto, aby som ho mohol objektívnejšie ohodnotiť. Mne ten Bronson ale stále nejako nepasuje. Videné po ďaľších mnohých rokoch: Tak áno, je to dobre napísané, najmä tá trochu detská postava Marlene Jobert. Chovanie chlapov k ženám bude a spôsoby ich reakcií sa zdajú byť hlavnou témou filmu. (04.10.2012)