Cestující v dešti

Staré zlaté časy francouzské filmové školy v plné parádě s napínavou chemií a navíc s Charlesem Bronsonem, kterému to tady moc sekne. Dlužno doplnit, že kdo má rád pohlednou pihovatou zrzku Marlène Jobert automaticky přidá jednu hvězdu navíc. Jen si vzpomeňte, ve kterém filmu se Charles Bronson tolikrát usmál? Já si vůbec na žádný totiž nemohu vzpomenout, kde bych ho viděl s tolika úsměvy. Každopádně je fajn, že tenhle tajemný sympaťák měl štěstí na správné filmy. Protože po nich vždycky bez váhání do své filmotéky rád sáhnu. (20.06.2011)

Trautenberk říkávál, že to kyselo je moc kyselý, a já říkám, že ten film je moc umělý. Pokud točíte psychologický thriller, tak byste měli v maximální možné míře dbát na hodnověrnost psychologie postav a propracovanost jejich charakteru. Tohle je od začátku až do konce vystavěné na efekt a jak už napsala moje oblíbená uživatelka Aelita, strašně manýristické. Póza čiší z většiny scén. Tam, kde by mě ta hra na kočku a myš měla napínat a lákat svým rafinovaným závěrem, tam mi byla s postupujícími minutami čím dál víc protivná a nudná. Rozmýšlel jsem se mezi dvěma a třemi hvězdičkami, ale snímek s tak vysokým hodnocením moji pomoc nepotřebuje. Marlene Jobert a Charles Bronson jsou zajímaví ani ne tak jako postavy, které hrají, jako spíš skutečné hvězdy, kterými oprávněně ve své době byli. Kdyby si tak režisér nehrál na velké umění a natočil klasickou kriminálku bez těch rádoby psychologizujících kudrlinek, mohlo to slušně fungovat. Celkový dojem: 45 %. (31.10.2012)

"Co to děláte? - Mířím na budoucího milionáře!" Znásilněná submisivní panička a dominantně tajemný sympaťák vytvořili velmi zajímavý pár, ve kterém oba ví své, ale jeden z nich to nepřizná. Zub času zanechal na tomto snímku svou stopu, neboť nedobrovolně chlastající Melancholie je jednoznačně ženou z jiné doby, Dobbs je paradoxně stejně chápající jako zákeřný a ty dva pokusy o vraždu není potřeba mezi dobrými přáteli nijak rozmazávat. Já jsem si to docela užil, ale trochu mi kazila náladu dobově podivná hudba a pár okamžiků překombinovaných za hranici přehlédnutelnosti. (31.03.2016)

Mám velmi citlivé zívací senzory a ty byly tentokrát v klidu. Což je fajn. I přesto, že člověk nebyl nikterak udýchán přílišnou akčností snímku, nemůžu mu upřít jisté noblesní napětí tak, jak to umí jedině Francouzi. Začátek byl výživný. Tedy alespoň pro mě. Přiznám se, že mě některé scény pobavily, což zjevně neměly, ale to přičítám době, ve které byl film natočen. I když ... kdyby Marlén s Čárlím chtěli, mohli se herecky vyřádit tak nějak celkově víc. Potenciál tady jednoznačně byl. Dále mi tady neseděly samotné vyšetřovací metody pana svalnatého plukovníka a jistá trucovitost Lav Lav. Až moc nevěrohodné, kuňha. No ale jestli to tak pan spisovatel a scénárista v jednom napsal, tak se tak asi lidé někde chovají, no. Ale dobré jinak. Příjemné pokoukání. (07.06.2016)

Rozjíždí se to fakt zajímavě a ten psychopat na začátku vypadá opravdu jako psychopat, kterýho by asi nikdo nechtěl potkat někde v tmavý uličce. Prostě vypadalo to zase na jeden poctivej oldskool thriller. Jenže postupně se z toho stane úplná slátanina. Charles Bronson tam začíná rozjíždět nějaký divadýlka, kecá tam pořád něco o nějaký tašce, ale děj se prakticky nikam neposouvá. Pořád jsou tam akorát nějaký odbočky a kličky a mě to přestalo bavit. Pak se ta slavná taška konečně najde, tak jsem doufal, že třeba film dostane nějakej novej náboj, ale nic. Nuda pokračovala až do závěrečnejch titulků. Dávám 2 hvězdy za úvodních cca 30 minut a obstojně hrajícího Bronsona. (05.02.2015)