Valachiho svědectví

Odpustil bych Youngovi stín Světového obchodního centra na pozadí nočního Brooklynu i další kiksy nepozorné skriptky, kdyby se děj držel historických faktů. A to nemluvím jen o časové rozháranosti, kdy se události, které od sebe dělí někdy i deset let, odehrávají doslova v jednom záběru, nebo komický fakt, že sedmnáctiletého i šedesátiletého Valachiho hraje 50letý Bronson lišící se pouze trochou šedin. Téměř všechno je tu špatně. Od Maranzanova odmítání drog jako zdroje příjmů mafie až po Valachiho motivaci k porušení omerty. Jako první letmé seznámení s historii Cosa Nostry možná, ale jen s přimhouřeným okem a slibem dalšího studia tematiky. Na druhou stranu, nelze tomu upřít slušné tempo, kterým se protáhne dějinami americké mafie, a nechybí tomu ani několik opravdu vydařených momentů. Jako třeba Valachiho žádost o ruku, kterou si pro sebe krade Bronson, přestože téměř nemluví. (06.08.2017)

Film ťaží zo silných hereckých osobností a príťažlivého prostredia mafie. Inak je ale pomerne tuctový, Ameriku 30. rokov sme už videli zobrazenú atraktívnejšie. Pomáha dramaturgická štruktúra rozprávania vo flashbackoch- spomienkach Valachiho. To je postava značne rozporuplná, je fajn, že nebolo zámerom tvorcov, aby sme s ním za každých okolností sympatizovali, dokonca mu ani nemusíme priať nič dobré. Ženy tu majú menšie úlohy, ako sme z gangsteriek zvyknutí, ale žiaden strach, nejaké tie poriadne prednosti tu ukázané sú. Chvíľami trochu zmätočné a nedostatočne zmotivované, ale v konečnom dôsledku to neprekáža. (16.08.2015)

Nahý ženský, lesbismus, kastrace, velké množství krve, sem tam sprostý slovo... A za mě v podstatě stejný problém jako pozdější Klansman - silné téma, dobře zpracované, ale režijně uondané, pomalé. Co mě absolutně zaráželo byla postava Jill Irelandové, která, když hrála postavu o třicet let starší, měla na sobě jenom šedivou paruku a bylo jasně vidět, že herečce jí není ani čtyřicet. 3,5* (12.01.2011)

Filmy stejně jako lidé stárnou, v případě Valachiho svědectví naštěstí důstojně. U některých ohlédnutí do filmové historie mám pocit hořkosti a bolestného zklamání, tady se nic podobného nestalo. Ne, že by všechno šlapalo tak, jako v době vzniku, ale nadprůměrné herecké obsazení leccos zachraňuje. Jen je vidět, jaký je rozdíl mezi skutečným hereckým esem, za jakého považuju Lino Venturu, a mezi Charlesem Bronsonem, který, ať se na mě nikdo nezlobí, v mých očích je jen charismatickým typovým hercem, kterému nejvíc sluší role mlčenlivých zabijáků s minimální mimikou. Tady se po něm po hříchu požaduje charakterové herectví a Bronson někdy nestačí. Na nejlepší žánrovky své dekády Valachiho svědectví určitě nemá, ale pořád je to obstojná zábava. Celkový dojem: 70 %. (15.08.2015)

Je to velmi pěkně a precizně natočený film dle skutečných událostí, ale bohužel taky s jednou výraznou a nepřehlédnutelnou vadou na kráse v podobě výkonu představitele hlavní role. Nepočítal jsem s tím, že by mě mohl Charles Bronson projednou výjimečně nadchnout, ale tedy úpřimně, tak slabý a nepřesvědčivý výkon jsem od herce takhle zvučného jména rovněž neočekával. Alespoň Lino Ventura ve vedlejší roli nezklamal a své netradiční herecké příležitosti v podobě ztvárnění reálné negativní postavy ze světa organizovaného zločinu se chopil výtečně. Snímek ale v první řadě potěší skutečné milovníky mafiánských a gangsterských filmů a nepatříte-li mezi ně, zřejmě vám zůstanou osud a činnost gangstera Joe Valachiho v Bronsonově podání trochu ukradeny... stejně jako mně. Říkám si škoda, protože historická výprava, celkové pojetí, ale do jisté míry i ty rozehrané otázky rodiny, přátelství, ochrany a přísahy mlčení v mafiánských kruzích zde dokázaly upoutat mou pozornost. Ani ke Coppolovu Kmotrovi ze stejného roku nemám žádný vášnivý vztah, jaký bych možná měl coby filmový nadšenec mít, ale určitě mě obsahově a nakonec i filmařsky dokázal zaujmout o nějaký ten stupínek výš. Taky proto zde zaokruhluji své hodnocení níže. 70% (05.11.2020)