Valachiho svědectví

Nahý ženský, lesbismus, kastrace, velké množství krve, sem tam sprostý slovo... A za mě v podstatě stejný problém jako pozdější Klansman - silné téma, dobře zpracované, ale režijně uondané, pomalé. Co mě absolutně zaráželo byla postava Jill Irelandové, která, když hrála postavu o třicet let starší, měla na sobě jenom šedivou paruku a bylo jasně vidět, že herečce jí není ani čtyřicet. 3,5* (12.01.2011)

Film ťaží zo silných hereckých osobností a príťažlivého prostredia mafie. Inak je ale pomerne tuctový, Ameriku 30. rokov sme už videli zobrazenú atraktívnejšie. Pomáha dramaturgická štruktúra rozprávania vo flashbackoch- spomienkach Valachiho. To je postava značne rozporuplná, je fajn, že nebolo zámerom tvorcov, aby sme s ním za každých okolností sympatizovali, dokonca mu ani nemusíme priať nič dobré. Ženy tu majú menšie úlohy, ako sme z gangsteriek zvyknutí, ale žiaden strach, nejaké tie poriadne prednosti tu ukázané sú. Chvíľami trochu zmätočné a nedostatočne zmotivované, ale v konečnom dôsledku to neprekáža. (16.08.2015)

Prakticky bez vážnejšieho dôvodu som si opakovane pozrel zdramatizovaný kus histórie zločineckej organizácie. Vecne mi nepriniesol nič nové, akurát som si nepamätal všetky mená, časovú a vecnú nadväznosť. A tak jediné, čo ma prekvapilo, bol mimoriadne nepresvedčivý výkon Charlesa Bronsona, o ktorom začínam byť presvedčený, že zvládne iba úlohy šité na telo. (30.08.2016)

Tři hvězdičky a víc ani ťuk. A nejspíš je to tím, že podobné mafiánské kousky jsem viděl a byli tisíckrát lepší. Charles Bronson mě také moc nepřesvědčil. Navíc ani dabing tomuto filmu úplně nehraje do karet. Jediná sranda jsou ty automobilové honičky, které jak kdyby vzešly z kdejaké francouzské kriminálky sedmdesátých let, jen s tím rozdílem, že se po Paříži neprohání Citroeni, Yuga a Renaulti, ale po New Yorku se prohání Hispano Suizy a jiný krasavice. Ty smyky na štěrku s nimi pak vypadají trošku naivně. Dneska by si to už nikdo nedovolil :-) (23.11.2020)

Odpustil bych Youngovi stín Světového obchodního centra na pozadí nočního Brooklynu i další kiksy nepozorné skriptky, kdyby se děj držel historických faktů. A to nemluvím jen o časové rozháranosti, kdy se události, které od sebe dělí někdy i deset let, odehrávají doslova v jednom záběru, nebo komický fakt, že sedmnáctiletého i šedesátiletého Valachiho hraje 50letý Bronson lišící se pouze trochou šedin. Téměř všechno je tu špatně. Od Maranzanova odmítání drog jako zdroje příjmů mafie až po Valachiho motivaci k porušení omerty. Jako první letmé seznámení s historii Cosa Nostry možná, ale jen s přimhouřeným okem a slibem dalšího studia tematiky. Na druhou stranu, nelze tomu upřít slušné tempo, kterým se protáhne dějinami americké mafie, a nechybí tomu ani několik opravdu vydařených momentů. Jako třeba Valachiho žádost o ruku, kterou si pro sebe krade Bronson, přestože téměř nemluví. (06.08.2017)