Chino
Valdez, il mezzosangue
Caballos salvajes
Chino
Valdez Horses
Obsahy(1)
Režisér Sedmi statečných John Sturges nabídl ve svém posledním westernu již popáté výraznou roli charismatickému Charlesu Bronsonovi. Ten se představuje coby samotářský rančer Gino Valdez, na jehož dveře jednoho večera zaklepe mladičký Jimmie Walker s prosbou o práci. Gino a Jimmie spolu dobře vycházejí a Jimmie se od staršího muže učí starat se o stádo výstavních mustangů, kteří jsou Valdezovou pýchou. Míšenec Valdez se ale musí neustále vyrovnávat se šikanou majitele půdy Morella, jehož banda má pod palcem celý kraj. Situace se vyostří, když do hry vstoupí Morellova krásná sestra Catherine... Western byl sice natočen v italsko-španělské koprodukci, místo akční a divoké „špagetové“ podívané jde však spíše o výborně napsaný, pozvolna gradující western s podmanivou atmosférou, umocněnou hudbou bratří De Angelisů. Jinak ovšem nabízí klasické ingredience žánru: Charlese Bronsona v hlavní roli sympatického vyvržence, Jill Irelandovou jako křehkou krásku a Marcela Bozzuffiho coby ukázkového padoucha. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (50)
Western, ve kterém hráli hlavní role "neherci", a "herci" se museli notně snažit, aby se jim vyrovnali, a mnohdy, byli stejně jenom komparsem. Přitom neherci a herci hrají své vlastní příběhy, které se prolínají jen částečně, přičemž příběh neherců je zajímavější. Neherci tvoří semknutou organizovanou společnost, herci mají problémy, protože na scéně jsou dva vůdčí herci, a jen jeden může zůstat. Nakonec (po nezdařených námluvách) podlehne ten sympatičtější a odchází sám do divočiny (pravděpodobně k Indiánům, kteří rovněž tvoří organizovanou společnost). Pozn.: "Valdézovi koně" jsou asi tak maximum, co nám může nabídnout ČT2. ()
Tak naivní plýtký film jsem si od Sturgese nezasloužil, příběh zamilovaného honáka neuvěřitelně stagnuje, neoplývá zápletkou a dokonce ani pořádnou akcí. Takový film si mohl někdo dovolit tak ve 40. letech kde by realistická ukázka života na západě jistě uspěla, ale v letech 70., je to jen nezajímavá báchorka. ()
Je to western z doby, kdy westernování už končí. Pláně, po kterých se prohánějí divocí mustangové, začínají vlastníci přehrazovat plotem. A drsný Bronson už je taky končící relikt, pozůstatek časů, které právě uplynuly. ____ Western je to posmutnělý, málomluvný, v pomalém tempu a víc než na co jiného se zaměřuje na vztah muže a chlapce, který k němu vzhlíží. Je to zadumané dílko, které nenápadně vypráví o změně, která nastala nevyhnutelně, přesto můžeme litovat, že absolutní svoboda už končí na úkor civilizace a jejích pravidel. Proto se mi líbil i závěr, nic zdánlivě dramatického, přesto jasný přelom. SHRNUTÍ: Divokého koně nemůžeš zavřít do ohrady, aniž bys ho tím nezlomila. ()
Realisticky pôsobiaci western, kedže je skôr pohodový ako akčný, hodí sa na popoludňajší oddych. A aj keď má pomalšie tempo a nejednoznačnú zápletku, vôbec nenudil. Za čo vďačí dobre napísanému scenáru s realisticky pôsobiacimi charaktermi postáv, ale aj ťahúňovi v podobe Bronsona. A v takýchto osobných minipríbehoch majú aj komicky ladené scény svoj veľký význam. Klobúk dole aj pred netradičným a nečakaným záverom, v ktorom hl. hrdina vie, kedy má skloniť hlavu a neísť ňou proti múru. ()
Valdézovi koně není film plný přestřelek a bitek. Odehrává se v pomalém tempu a ke svému vrcholu se postupně propracovává. Sledujeme jak úžasné propojení s koni, tak třeba s indiány. Do toho mladý Jimmie Walker, který se má od Gina co učit a oba si na sebe tak nějak zvyknou. Snímek si mě získal i úžasnou hudbou. Nejen, že se jedná o poslední western Johna Sturgese, ale též poslední film, na kterém se podílel produkčně. Jako svůj poslední mohl označit scénář i Clair Huffaker. ()
Galerie (34)
Zajímavosti (6)
- Dej filmu sa odohráva v Novom Mexiku, USA, no v skutočnosti sa natáčalo v španielskej Andalúzii. (m.a.t.o.)
- Postava Jill Ireland bola v kinoverzii pomenovaná ako Catherine, no v iných verziách filmu vystupuje pod menom Louise. (m.a.t.o.)
- V Európe sa film po prvýkrát premietal v septembri 1973, v USA až o tri roky neskôr. (m.a.t.o.)
Reklama