Pozdní léto

Poctivý český film z dob, kdy se to ještě umělo. Velmi emotivní záležitost, na které by si leckdo vylámal zuby, ne tak Antonín Moskalyk. Obsazením spolehlivých herců dosáhl vynikající realističnosti, zkrátka jsem mu to zobal z ruky. Nic nám divákům není podsouváno, závěr si každý musíme udělat sami. A tak to mám rád...90% (17.06.2012)

Pozdní léto je názvem a zároveň synonymem. Jiří Hubač opět nahlédl do obyčejnosti lidské duše a vytáhl z ní skvělý dramatický příběh dvou stárnoucích partnerů, kteří svůj dosavadní život zasvětili naplněním svých snů. Teď, v pozdním létě jejich života, zjišťují, že neuspěli a hledají jeho nový smysl. Oním impulsem je malý chlapec z dětského domova, který má přinést novou radost a nové výzvy, spojené s výchovou dítěte. Jiří Vala v roli Karla svádí vnitřní boj se svou novou rolí náhradního otce. Různě mu radí lidé z jeho okolí, jak se s tím vším vyrovnat. Výtečně zde zahrál Vladimír Krška a neméně důležitá postava Karlova otce v podání Josefa Hlinomaze, která ukazuje, jak je Karel jen nástrojem pro plnění jeho snů. Cítil jsem ten tlak a tíseň některých momentů, kdy je někdo do něčeho tlačen proti své vůli a také zjištění, že každý z nás si ke všemu musí najít cestu sám. Pozdní léto si snad ani nezaslouží tak vysoké hodnocení, ale já rád malinko přidám. Už jen za Michala Suchánka, který byl jako prcek naprosto k sežrání. 90% (25.04.2017)

Příběh o človíčkovi s kufříkem, který převážně čeká na rozhodnutí druhých. Opuštěn a zavalen různými názory se nakonec rozhodne jednat sám. Velmi silný závěr byl celých 84 minut na spadnutí a i když je scénář možná až moc rodinný, kombinace lehkého humoru a silného dráma s vynikajícím hereckým obsazením funguje dokonale. Nenápadná TV inscenace ze sedmdesátých let strká do kapsy většinu současných pokusy diváka dojmout. (27.10.2013)

Myslela jsem si, že dám hvězd více, nakonec jen tři. V řeči % okolo 60. Námět na příběh moc hezký, připomíná mi to trochu "stoličku" a "polepšovnu" od Marie Poledňákové - hledání rodinného štěstí, premiéra v televizi o Vánocích, v centru příběhu malý a roztomilý klučina... Tomáš Holý versus Michal Suchánek. Pro mě to znamená srovnávat nesrovnatelné, "Vašek" je jen jeden. Michal Suchánek je zde překvapivě velmi roztomilý, hraje poměrně dobře. Na jeho roli mi ale vadila jistá "klackovitost", která mi ale nebyla moc sympatická. Spíše naopak. Postava malého Františka mě prostě moc nechytla. Je to asi dáno i současností, kdy mám M.S. zaškatulkovaného v trochu jiné pozici... Ve filmu mi ani neseděli adoptivní rodiče alias Věra Galatíková a Jiří Vala. Takový nemastný, neslaný manželský pár, trochu starší pro adopci tak malého kluka. Nebyla mezi nimi ta pověstná jiskra... Kdo mi naopak imponoval, to byli prarodiče - babička a dědeček v podání Dany Medřické a Ladislava Peška. Především filmový dědeček je z říše snů, mít aspoň jednoho takového! (18.08.2008)

"Na co čekáme? Nebude ani lepší, ani horší. Musíme se rozhodnout." Televizní film o lidech, kteří dostali druhou šanci k tomu, aby mohli společně naplnit smysl svých životů. Věra Galatíková si podobnou roli zopakovala, v rovněž televizním filmu "Počítání oveček", z roku 1981 režisera Karla Kachyni. A to, že tu v některých uživatelích vzbuzuje herecký projev Jiřího Valy, tak rozporuplné reakce je jedině dobře, když je jeho postava, tak rozporuplná. Vezmeme li v úvahu, že zde představuje člověka bez otcovských pudů a zkušeností, který možná ani nemá rád malé děti, ale který ví, že když někdo něco udělat může, tak musí. (01.10.2015)