Maximální limit

Kdyby celý film vypadal stejně jako prvních pár minut, tak by to byl těžký průměr a celkem o ničem, ale v okamžiku, kdy Brandon Lang (Matthew McConaughey) zvedne telefon, z něhož se ozve hlas Al Pacina, film se dostává do jiné dimenze... Rozehrává se docela zajímavé drama o jednom z vřídků moderní společnosti, tj. nezřízeném hazardování a gamblingu... První půlka filmu je svižná, místy vtipná a má svůj spád. Všechno klape jak má, úspěšnost tipování roste, zisky jakbysmet... Pro mě je ovšem mnohem zajímavější druhá půlka, kdy se to všechno rozsype jako newyorská Dvojčata a oba hlavní představitelé (a hlavně jejich klienti) klesají až k samému dnu. Podle mě to nejlepší, co na filmu je, začíná telefonátem Brandona Langa s jeho klientem Amirem: "Tento týden jsem prohrál 380 000. Chtěl jsem se ženit. Měl jsem život! Došla ti slova, co? Žádný prachy ze mě nedostaneš, tak držíš hubu..." Nejde o fikci, tohle se děje... Sport se nafouknul na prázdné kšeftaření a radost z gólu (nebo touchdownu) je už vlastně jen radostí z rostoucího konta... Ze sázení se stala droga. Film podle skutečné události.... Dodatek: Al Pacino je vynikající!! (05.07.2006)

Příjemné překvapení. Svěží konverzační drama nadupané ostrovtipem, inteligentním scénářem, působivou technickou stránkou a nečekaně kvalitními hereckými výkony, slovem nečekaně není myšlen "ďábel" Al, jehož sice nikterak nevyhledávám, ale on byl snad jedinou hereckou sázkou na jistotu. Na mysli mám samozřejmě mnou do dnešního dne opovrhovaného úlisného šampóna a (ne)herce Matta McConaugheyho, který mě svým výkonem tak trošku šokoval (když se chce a je po ruce schopný "vůdce" tak i z hereckého špalku jde vykřesat víc než jen solidní výkon), že jsem v každém druhém záběru viděl Christiana Balea je věc druhá. A příjemnou tečkou byl výkon vyléčené "fetky" Toni v podání Rene Russo. Celkově vzato 75% a mám zvrhlou chuť navštívit "tipáč" a trošku provětrat svou šrajtofli :) (11.06.2011)

80%. Základním kamenem Maximálního limitu je přes moje překvapení humor. Úplně klidně si ho umím představit bez dramatické zápletky, se kterou jsem problém neměl, ale byla naprosto předvídatelná a až příliš vzorová - velký talent, kterého si všimnou, vypracuje se v legendu, následuje hluboký pád a nakonec všechno skončí dobře. Nic nového, navíc dosti specifické téma - komu sportovní sázení nic neříká, pravděpodobně ho Maximální limit nezaujme. Jste-li však vášnivým sázkařem, bude se vám líbit, protože je převážně zábavný, po herecké stránce velice kvalitní (hodně se vyzdvihuje výkon Al Pacina, který byl opravdu parádní, ale ani McConaughey nezaostával) a rozhodně ani na vteřinu nenudí, ať je kýčovitý jakkoliv. Johny Anthony a Walter Abrams jsou vážně geniální dvojka. Maximální limit se v mnohém podobá novějšímu Vlkovi z Wall Street - je to konverzačka, která stojí na humorných scénách, kopíruje určité zažité narativní dogma, není nijak originální nebo převratný, ale má tu schopnost, že vás prostě dostane svou uvolněností a povrchností. Jestli bych se bez něčeho obešel, pak to byla dobře hrající, ale pro příběh naprosto zbytečná Rene Russo a vůbec celý tenhle milostný trojúhelník. A když už to muselo být, pak by to tu lépe sedělo interpretované spíše satiricky, jako je tomu třeba ve zmiňovaném Vlkovi z Wall Street. Jinak jsem byl ale spokojen, tento film si prostě buď oblíbíte, nebo jej zařadíte mezi ostatní průměrné snímky, které vám v paměti dlouho nezůstanou. Já si ho oblíbil, i přesto, že zdaleka není dokonalý. (05.06.2014)

Možná to bylo tím, jak scénáristé postavy napsali, nebo jak je vyprofiloval režisér, či snad hercům prostě nesedly, ale po herecké stránce jsem příliš nadšen nebyl. Na scénáři i režii se myslím dalo ještě zapracovat. Zajímavý pro mě začal být až závěr filmu a pravdou je, že výš ho táhl i Al Pacino, který ovšem nebyl tak dobrý, jak jsem doufal. (10.07.2009)

Two for the Money mi připomíná i McConaugheyho pozdější film We Are the Marshall, kde sice neměl na pomoc Al Pacina, působil však přesvědčivěji a lidštěji a vůbec to bylo tomu sportu blíže a penězům dále. Al Pacino se sice tady jako kapitalistický ďábel vyřádil a odehrál další výbornou roli, celý příběh se však točí kolem poměrů 10 z 12 a 2 z 10 a prosím pěkně stavět na těchto číslech 118 minut jde opravdu jen s představitelem Kmotra, jenže stačí to? Standard. Prostý, typický, americký standard, nic víc. Ekonomie dobra a zla :) (06.03.2011)