Tajemství slov

V první moment jako bych viděla své pracovní začátky – stejně ponurá, zaprášená železná konstrukce, kde denní rituál velel nejprve ze stolu setřít vrstvu grafitu a následně se pustit do přípravné fáze cílící na každoměsíční mizernou mzdu pro padesátku podobných dříčů. Ocelové monstrum s příznačným názvem ropná plošina tuto dobu silně evokovalo - jedna žena, několik mužů, sugestivní vyprávění a nekonečno mořských hlubin.Nebylo na škodu, když příběh zabředl na jednom místě, protože dialogy byly skvělé a určitě stály i za těch jindy nekonečných stodvacet minut, které se tady převalily rychlostí vlny. (03.11.2014)

Scénář: Isabel Coixet .. Jizvy na duši, jizvy na těle. Isabel Coixet opět boduje. Její scénář nepostrádá potřebnou hloubku a poselství. Režie je skvělá, bez laciných gest, velmi komorní a přesná. Herecké výkony ústřední dvojice jsou jen těžko označitelné za standardní, poněvač jsou bezvadné. Sarah Polley skutečně září a Tim Robbins, i když převážně jen leží, je velice přesvědčivý. Pochvalu lze vyjádřit i směrem ke kameře a hudbě, které je přítomna jen sporadicky, zato silněji vyzní. 90%. (22.05.2006)

Koukam, ze tady vsichni hekaj, jakej to je dojak a citlivej film, coz je sice mozna pravda, jenze tu je par problemu. Po uvodnim trochu zmatenym predstaveni hlavni hrdinky se dej presune na vrtnou stanici a z ni uz se az na uplnej konec nehne, takze prakticky celej film stoji jen na dialozich. Coz by sice nevadilo, jenze problem je, ze jsou ty dialogy kolikrat dost krecovity a nevim, jestli to byl zamer nebo ne, ale obcas je ze sebe herci ani nemuzou vymacknout. Navic uz od zacatku je jasny, jak se celej film bude vyvijet, takze si na sebe pomalicku osetrovatelka a pacient zvykaj. Pak me akorat trochu prekvapilo, ze po opravdu pomalym seznamovani na nej najednou z niceho nic vybali svuj zivotni pribeh a vyvali kozy. Ono to je vlastne to jediny, na co clovek ceka, ne na ty kozy, i kdyz jsou pekny samozrejme, ale na to, proc je vlastne hlavni hrdinka tak divna. Jinak herci jsou fajn, Robbins ve vetsine scen jen slepej lezi v posteli a neustale neco keca, ale je to docela sympatak a zahral slusne a Polley, ackoliv kuli scenari musi hrat fakt dost mimo zenskou, i kdyz postupne se to s ni zlepsuje, tak me svym hereckym projevem hodne mile prekvapila. Dalsi, s cim jsem mel trochu problem, je styl natoceni, cely to pusobi takovym dojmem, ze se clovek diva na realitu, ale zase ne vylozene dokumentarne. Sice to trochu i pres predvidatelnej a neoriginalni vyvoj pribehu pomaha filmu, takze nepusobi jako typicka hollywoodska romantika, ale stejne mi tenhle styl buhvijak nesed. Takze celkove docela povedeny drama, ktery sice dokaze zaujmout, ale na druhou stranu se moc nema kam vyvijet a co nabidnout. Lepsi 3*. (22.04.2009)

Navzdory predem daneho sledu udalosti a takrka nemoznosti se asociovat s postavami dvou lidi, kteri se zblizi na ropne plosine, kde ona ho osetruje po tezke havarii v dusledku pozaru na stanici se nejedna o propadak, ale ani o diru do sveta. Zdimani emoci se nedostavilo a obcasne zbytecne zabery prodluzuji uz tak dlouhy film. 55% (28.03.2008)

Příběh o tom, že jizvy na těle jsou vidět, ale jizvy na duši mohou zůstat skryty na věky. Navíc je čas nezhojí, neboť jednou - ne dnes, ne zítra, ale jednou určitě - vyplavou opět na povrch a zcela nás pohltí. Je jediným možným východiskem láska? Může se zdát utrpení jednoho člověka větší než utrpení člověka druhého? Není přeci jen nejspravedlivějším měřítkem názor oběti samotné? Vždyť přece nikdo jiný nemůže cítit ani zlomek toho, co za muka prožívá právě ona. Na každou ránu existuje lék, jen jej musíme najít. Stejně jako odvahu v sobě samotném se přes všechno zlé přehoupnout a začít opět znovu, na nepopsaném listu papíru, který je plný křehkých slov. Křehkých slov zahalených nejtemnějším tajemstvím. Vynikající Tim Robbins a mrazivě dokonalá Sarah Polley. [říjen 2006] (02.10.2006)