Nepohodlný

Velké farmaceutické společnosti, předražené léky testované na lidech, britská vláda – komplikovaný cyklus, ve kterém se točí příliš mnoho peněz na to, aby jej nějaký pěšák dokázal zastavit. Skutečně? Bohatí bohatnou, chudí se stávají chudšími, chudší nemocnými, nemocní umírají. Koho to zajímá? Nikoho. Koho by to mělo zajímat? Všechny. Nepohodlný narozdíl od Syriany netrpí roztříštěností, ač je rovněž složen z mnoha fragmentů a lze jej vnímat jako dva filmy v jednom. Silně humanistický náboj režiséra svádí k používání kapku vyděračštějších prostředků, které se sílící intenzitou bohužel ztrácejí na přesvědčivosti. Příkladem takové scény je „konec prvního filmu“, po Justinově návratu do Londýna – bylo tohle nezbytné? Rovněž kamera, ač je místy geniální, působí příliš agilně v místech, kde bych osobně uvítal poklidnější přístup. Škoda, že scénář nebyl koncipován tak, aby nabídl Weiszové prostor v průběhu celého filmu, ne primárně v jeho první polovině, její Tessa totiž příběh nevídaným způsobem oživuje a dává tu nejsilnější motivaci, proč bojovat dál. Nebuďme tedy jenom opatrnými zahrádkáři, tvář světa může pozměnit každý. Alespoň tomu pro tento okamžik věřím, za což si Meirelles zaslouží uznání. 85% Zajímavé komentáře: Isherwood, k212, mm, Beky, Kali4, wipeout (10.05.2007)

"Nepohodlný" je jeden z těch filmů, při jejichž sledování si uvědomím, jakou cenou se platí to MOJE POHODLÍ (v tomto případě dostupné a bezpečné léky). Nejvíce zabíjí lhostejnost. Ať už k těm nejpotřebnějším, nebo k těm, kteří se snaží alespoň trochu pomoci a stávají se tak těmi nepohodlnými. Vždycky tedy bude mít smysl natočit takovýhle film, a vždycky bude mít smysl vidět ho. (06.05.2006)

4,5*/5...Po geniálnom Meste Bohov natočill Fernando Meirelles ďalší veľmi silný príbeh, tentoraz (najmä) z prostredia "drsnej" Afriky...Film je nesmierne sugestívny, čomu dopomohli aj fantastické herecké výkony dvoch hlavných predstaviteľov (Fiennes-Weisz) a kamera, pričom pri niektorých scénach mal človek pocit, že pozerá nejaký dokument. Inteligentný scenár, ktorý veľmi pekne a bez príkras znázorňuje nekalé praktiky farmaceutických a "humanitárnych" organizácií na africkom ľude v protiklade s umelo distingvovaným a naškrobeným svetom diplomacie a "veľkých zverov". Constant Gardener je film v ktorom je všetko (láska, napätie, politika,akcia...) namiešané v akurátnych a presných dávkach. Hoci kniha Johna le Carrého, podľa ktorej film vznikol sa údajne nezakladá na reálnych udalostiach, je jasné, že niečo podobné sa deje v Afrike každý deň a absolútne nemožno hovoriť o nejakej mystifikácii... (11.06.2006)

Na prvý pohlad niečo podobné ako Mesto bohov, myslím žhavá téma nespravodlivosti a tretí svet. Lenže tu je Meirelles aj romantický, je subtílnejší a na príbehu dvoch ľudí sa snaží vyjadriť názor a kitiku k dalšej z mnohých píkladov arogantnosti nás západných polobohov a chudákov v treťom svete. Na vraždu nie je žiadne ospravedlnenie, ani v záujme vyššieho princípu. Som zvedavý, akým smerom sa pán režisér vyberie ďalej. Super obsadenie a (ne)prekvapivo depresívny záver. Meirelles je v dobrom slova zmysle nepohodlný režisér. (25.08.2009)

Společensko-kritické drama zasazené do prostředí subsaharské Afriky, kam bohaté země rády vyvážejí svůj odpad a své problémy. V zásadě nepovažuju filmový motiv za přehnaný, byť je nutné zdůraznit, že nasazovat oslí hlavu farmaceutickým firmám není vždy moudré. Výzkum nových léků je zatraceně nákladná a nejistá záležitost, takže např. široce rozšířené jánošíkovské představy o tom, že by společnosti své výrobky měly distribuovat nejlépe zdarma, by vedla ani ne tak k poklesu zisku (ten by si firmy zajistily jinak), jako spíš k zastavení vývoje nových léků. Pokud jde o obcházení přísných bezpečnostních opatření při výzkumu, na jejich omezení mají často zájem sami pacienti, aby se zkrátila doba čekání a pomoc přišla včas. Zatímco Ralph Fiennes je jako herecký chameleon ve své roli přesvědčivý a sledovat ho je místy opravdu radost, naráží Rachel Weisz na limity svých hereckých možností a chemie mezi manželským párem nefunguje podle mě tak, jak by měla. Mám problém i s chováním filmových hrdinů, např. závěrečný akt rezignace a pasivního čekání na popravu jaksi nedává smysl. Je to slušný film, ale o čtyřech hvězdičkách jsem ani jednou nezauvažoval. Kromě výše uvedeného by si film zasloužil i kritičtější střih - z těch 130 minut by šlo minimálně 15 snadno obětovat. Celkový dojem: 60 %. (26.01.2013)