Nepohodlný

Film, který kdyby se vzdal té trochu laciné love story (hra na to, jestli je Tessa manželovi nevěrná nebo ne je hooodně laciná), tak bude jednou z nejsilnějších výpovědích o vztahu Afriky a Západu. Záběry na vyhublé africké dětičky by sice mohl být klišé, ale zatraceně působí. Mimochodem, od Rachel Weisz nečekejte zase tak brilantní výkon, její herectví mi stále připomíná její začátky v Mumii. (28.03.2006)

Velké farmaceutické společnosti, předražené léky testované na lidech, britská vláda – komplikovaný cyklus, ve kterém se točí příliš mnoho peněz na to, aby jej nějaký pěšák dokázal zastavit. Skutečně? Bohatí bohatnou, chudí se stávají chudšími, chudší nemocnými, nemocní umírají. Koho to zajímá? Nikoho. Koho by to mělo zajímat? Všechny. Nepohodlný narozdíl od Syriany netrpí roztříštěností, ač je rovněž složen z mnoha fragmentů a lze jej vnímat jako dva filmy v jednom. Silně humanistický náboj režiséra svádí k používání kapku vyděračštějších prostředků, které se sílící intenzitou bohužel ztrácejí na přesvědčivosti. Příkladem takové scény je „konec prvního filmu“, po Justinově návratu do Londýna – bylo tohle nezbytné? Rovněž kamera, ač je místy geniální, působí příliš agilně v místech, kde bych osobně uvítal poklidnější přístup. Škoda, že scénář nebyl koncipován tak, aby nabídl Weiszové prostor v průběhu celého filmu, ne primárně v jeho první polovině, její Tessa totiž příběh nevídaným způsobem oživuje a dává tu nejsilnější motivaci, proč bojovat dál. Nebuďme tedy jenom opatrnými zahrádkáři, tvář světa může pozměnit každý. Alespoň tomu pro tento okamžik věřím, za což si Meirelles zaslouží uznání. 85% Zajímavé komentáře: Isherwood, k212, mm, Beky, Kali4, wipeout (10.05.2007)

Při sledování tohoto pěkného filmu s výnikajícími Ralphem Fiennesem a Rachel Weisz je velice důležité pečlivě sledovat dějovou linii. Nenechat se ničím vyrušit a dávat velký pozor při postupném pátrání raněného manžela po pravdě. Překousne-li divák tento fakt, či dokonce vyhledává-li podobné inteligentní, náročné a spletité thrillery, celkové vyznění snímku pak nemůže zklamat. Já osobně jsem sice ihned po shlédnutí uvažoval na zlatou střední cestou co se hodnocení týče, ovšem po střízlivém rozležení zážitku v hlavě musím konstatovat, že toto dílko stále více překvapujícího režiséra (Město bohů, Slepota) Meirellese je opravdu skvost. Bohužel ale zatím ještě nejspíše nepatřím do oné skupiny výše zmiňovaných potencionálních diváků, a tak jsem se v ději zejména v první půlce docela ztrácel. Ještě štěstí, že všechny kousky skládačky do sebe nakonec perfektně zapadnou, a já si tak na tento snímek uchovám moc hezkou vzpomínku jako na zručně natočené, inteligentní napínavé drama s parádními hereckými výkony o boji dvou lidí proti zkaženým, chladně kalkulujícím korporacím. (25.06.2009)

Po Městě bohů, které jsem viděl ve stejný den musím uznat, že opět výborná režie, kamera a scénář, z filmařiny nemám moc co vytknout, Rachel je úžasná a Fiennes se také snaží, ale film je pro mne nezajímavý, moc mě neoslovil zdlouhavý příběh, který poukazuje na více globálních problémů, takže 3in1. Kvalitní drama o pvysoké politické hře po všem stránkách, ale ta délka, není stejně vyvážena kvalitou. (17.03.2008)

[7,5/10] (Potboiler, Epsilon, Scion, U. K. Film Council) (Barevný /// Produkce: Simon Channing-Williams /// Scénář: Jeffrey Caine podle stejnojmenného románu Johna le Carrého /// Kamera: César Charlone /// Hudba: Alberto Iglesias /// Oscar: Rachel Weisz (herečka ve vedlejší roli) /// Nominace na Oscara: Claire Simpson (střih), Alberto Iglesias (hudba), Rachel Weisz (herečka ve vedlejší roli), Jeffrey Caine (scénář)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (15.01.2008)