Uvnitř tančím

"Vy mne nezatknete? - Ne! - To je diskriminace. Mám právo být zatčen." Příběh dvou vozíčkářů, kteří se snaží "postavit na vlastní nohy" obsahuje všechny atributy skvěle hodnoceného snímku - hrdinové mají dostatečný počet chorob, přesto jsou sympaticky plni života a samozřejmě přitom někdo umře. Mě to chvílemi bavilo, ale mé slzné kanálky přitom zarputile odmítaly fungovat na režisérský pokyn, takže můj výsledný dojem je spíše rozporuplný. Pro nekritické fandy "postižených" filmů je to však správná volba. (14.04.2016)

Cože??!! 131 nejlepší film?? Ani omylem. Zase jsem šlápl vedle a opět je ve dvoustovce film, který tam nemá absolutně co dělat. Tohle je uměle naivní sladký kýč velký jako vrata, snažící se vymáčknout nějaké emoce a ani to se mu bohužel nedaří a vyznívá to hrozně směšně. Na co si to tvůrci hrajou? Další film u kterého jsem se těšil až dosáhnu závěrečných titulků. Pokud můžete, vyhněte se tomuto filmu velkým obloukem. (17.04.2009)

Další stvrzení toho, že v žebříku nejlepších filmů na CSFD náleží dobrá čtvrtina mezi nejpokleslejší kýče. Pohovořil bych proto o pěti důvodech, proč jsou všechny ty články obžalovávající masovou kulturu, kam spadá i tohle mentální dílo o mentálech pro mentály, legitimní a oprávněné. Film Uvnitř tančím: (i) se sice obrací k různorodému publiku, ale řídí se průměrným vkusem; (ii) místo aby emoce symbolizoval, snaží se je vyvolávat; (iii) podporuje pasivní a nekritický pohled na svět; (iv) pracuje s obvyklými postoji a potvrzuje, co si myslíme, čímž hraje společensky konzervativní roli; (v) má tendenci být výchovným nástrojem, nástrojem kontroly. (08.12.2008)

Dojemný příběh, který tlačí na city a tak trochu vydírá, ale bez zaváhání mu to odpouštím. Skvěle natočený, s velkou dávkou zručnosti, která zaručuje, že vás příběh ani na okamžik nebude nudit. Navíc zřejmě jediný film o vozíčkářích , co znám:) (Skafandr a motýl nepočítám) Srovnání s Přeletem nad kukaččím hnízdem se nabízí, a ačkoliv je mezi nimi značný kvalitativní rozdíl (Přelet je nejmíň o třídu výš), dávám oběma filmům stejné, nejvyšší hodnocení. 90% (05.10.2008)

X-Men: První třída není jediným snímkem, v němž se James McAvoy objevil v roli sympatického borce na kolečkovém křesle. Před osmi lety si skotský lamač dívčích srdcí střihl roli sobeckého volnomyšlenkáře Roryho O´Shey, jemuž jeho nejbližší kamarádi denodenně pomáhají překonávat fyzické trauma, co otupuje mysl a ničí duši. Počítejte si sami, kolik doma při sledování padne papírových kapesníčků! (07.01.2014)