Tristram Shandy

Snaží se tenhle film strukturou napodobit knižní předlohu (již jsem mmch četla)? Ačkoli docela dobře dohromady fungují scény z natáčení filmu a kolem nátačení (zákulisí), stejně mi zůstalo zklamání... Tvůrci zjevně na předlohu nestačili, a tak se snažili vybruslit tímhle způsobem. Jenže ne všechny diváky zajímá, jakou barvu mají čí zuby. Pro mě Steve Coogen není hvězda, o jejímž soukromí bych musela být během filmu neustále informována... Hloubka literární předlohy a povrchnost filmového světa se tu viditelně třískají. Tak to alespoň vidím já (po prvním zhlédnutí). Kniha nabízí úžasné komické scény... Škoda. Ze scén s vdovou Wadmanovou (Gillian Anderson) zůstalo pramálo... Škoda... 65% (únor 2007) (02.02.2007)

Odkaz vo filme, že kniha 'Život a názory blahorodého pána Tristrama Shandyho', ktorá slúži ako predloha, a o ktorej som v živote nepočul, je nesfilmovateľná, je fakt, ktorý je vyvrátený už len tým, že som ho videl sfilmovaný. Otázkou je však, na akej úrovni. Plusom je, že film nebol natočený v Hollywoode, kde by príbeh tohto charakteru asi ťažko niekto schopnejšie natočil, ak by sa do toho vôbec chcel niekto pustiť. No stále je tu niečo, a nie je toho málo, čo mi chýba. Štýl akým je to natočené mi dáva podnety a dojmy, že nie so všetkým si tvorcovia vedeli rady. Takisto aj žánrové rozhranie mi nesedelo úplne. Pristihol som sa totiž, že viac ma zaujímal (fiktívny?) pohľad na natáčanie a na život tvorcov. Príbeh samotný je vtipný, to áno, ale veď to bol román, takže neviem. Navyše je to moje prvé stretnutie Winterbottomom, takže charakteru réžie som bol otvorený, čo myslím prospelo. Naozaj je to celé vtákovina a volovina, s ktorou som bol nakoniec len celkom spokojný. 70%. (19.12.2007)

„Můj otec měl dvě domácí povinnosti, a protože byl systematický muž, rád je plnil obě najednou. První byla natahování hodin. Druhá byla radostnější.“ Se zhlédnutím filmu jsem dlouho otálel. Jednak proto, že mě jiné 2 režisérovy snímky příliš nenadchly, jednak kvůli tomu, že snad žádná kniha mi nebyla tak často doporučována jako právě onen „nezfilmovatelný“ román. Ovšem, když mi definitivně došlo, že k čtené podobě se prostě nedokopu, se zatajeným dechem a nejistým očekáváním jsem sáhl po té filmové. A že mě čekalo sakra velké a milé překvapení! Tristram Shandy je totiž obrovsky vtipný, originální a nápaditý výtvor. Propojení řekněme „natáčených“ s „natáčejícími“, tedy lidí, kteří hrají jak románové postavy, tak zároveň i sami sebe, funguje krásně bez jakýchkoliv zádrhelů, a já se obrovsky bavil, bez ohledu na „dějovou“ linii. Díky tomu divák dostává nejenom střípky ze samotného díla (baví vlastně všechny, i když samozřejmě historku o těch 2 povinnostech Tristramova otce, kterou jsem slyšel už před projekcí, lze s jistotou označit za nejvtipnější), ale i ze zákulisí natáčení, kde si tvůrci snímku zlomyslně pohrávají se satirou na filmový průmysl a jeho fungování (rozhovor v maskérně a následná neutuchající herecká rivalita, pasáž s dělohou, zkoušení horkého kaštanu, promítání levné bitevní scény, snová sekvence, filmové odkazy atd.). A samozřejmě publikum baví i herci, ti hrající sami sebe (hollywoodský host v podobě Gillian Anderson), ale i ti s „pozměněnou“ identitou (kupříkladu moji oblíbenci, tedy „šílený doktor“ Dylana Morana či „mamina“ Kelly Macdonald). Samotné ukončení filmu, tedy vulgární debata při hostině, bylo výborné, ale kvituju i tu hereckou kreaci při závěrečných titulcích (ne že bych u ní zrovna hýkal smíchy, ale to „uzavření kruhu“ hereckého sváru se myslím docela povedlo). Dávám slabších 5* a zároveň doufám, že se nám tímto snímkem začalo s Winterbottomem blýskat na další a hlavně lepší filmová setkání. „Groucho Marx jednou prohlásil, že problém s napsáním knihy o sobě je v tom, že ze sebe nemůžeš udělat šaška. Proč ne? Lidé ze sebe stále dělají šašky.“ (08.08.2015)

Ve finále mi připadá, že si Michael Winterbottom chtěl zaexperimentovat s filmovým médiem, vytvořit za každou cenu film plný stírání hranic mezi filmem, dokumentem, natáčením, realitou, fikcí a další fikcí a také plný odkazů, takže si natočil film, který je hodně experimentální, hodně postmoderní, ale ve výsledku mám z něj ryze samoúčelný dojem. Třeba ty zmínky slavných filmů a osobností zde padají každou chvíli jen tak, aby tam prostě padly, režisér měl svůj film co nejvíc intertextuální, ale účel jsem v tom nepostřehl a úplně nejvíc to bije do očí v závěrečné scéně, kdy se hlavní postavy až v idiotských promluvách baví o slavných hercích a filmech, ale není to nijak vtipné, ani filmu v závěru nedodává žádnou myšlenku. Když to srovnám s íránskou tvorbou Kiarostamiho (Detail, Pod olivovníky) a Panahiho (Taxi Teherán, Medvědi tu nejsou), jejichž vybrané filmy taky často přímo hýři prolínáním reality s fikcí, mystifikací, prvky filmu o filmu/ve filmu a intertextuálními odkazy, tak mi oproti civilní íránské osobitosti se silným sdělením navíc vychází v „Tristním“ Shandym jedna těžká nabubřelá křeč. To vše bych pořád respektoval a přestože mi oba hlavní herci byli dost nesympatičtí, za jistou snahu a občas zajímavější scénu bych dal plus mínus 2 hvězdičky. Tedy kdyby Winterbottom tolik neholdoval vulgárnímu humoru, kterým svůj film tolik naplnil. Takže máme zde postmoderní experiment, ve kterém co chvíli se mluví o samých ptákách, koulích a jim podobných věcech, často i divákům do kamery, režisér asi jiný humor než vulgarismy a rádoby vtipné situace s genitáliemi nezná a mě totálně přechází chuť tohle v kombinaci s hrou na umění a experiment jakkoliv oceňovat, sorry... pro mě konečná. [15%] (25.05.2023)

Winterbottomov meta-film je podľa mňa tak zahľadený do seba, až mi nepripadá až tak intelektuálne podmanivý akým si myslí, že je. A možno ním aj je, ale keďže tu už máme Kaufmanna, tak mi Tristram Shandy až tak geniálny nepripadal. Každopádne postmoderné odkazy a celková hravosť rozhodne potešili a v niektorých momentoch je film veľmi vtipný (kto videl, presne vie, ktoré mám na mysli). Možno ale ide o materiál vhodný na viaceré pozretia, tak je pravdepodobné, že po potenciálnom druhom videní tohto zaujímavého materiálu pridám nejakú tú hviezdu. Keď už sa tu o tých hviezdach v dvojzmysloch a ironicky hovorí. (30.06.2023)