Tristram Shandy

Tristram Shandy mi po dlouhé době připomněl, proč milovat film a to nejen jako konečný produkt, ale také jako specifický svět, který tvoří živí lidé (od režiséra přes herce až po pomocné producentky či kostymérky). Román Život a názory blahorodého pana Tristrama Shandyho má pověst nejenom nezfilmovatelné knihy, ale pro spoustu lidí rovnou nečitelné - proud vyprávění, který začne u momentu jeho narození je na chvíli pozastaven, aby nám Tristram vysvětlil nějaký detail, důležitý pro pochopení předcházejícího, ale z této odbočky se záhy stává hlavní linie, která je posléze nahrazena další odbočkou, atd. Celek je vlastně naprosto chaotická kopa nicotně zajímavých, ale svým způsobem úžasně vtipných kousků historek. A právě tuhle chaotičnost Winterbottom přenesl do filmové podoby geniálně. Nosnou oporou mu byl famózní scénář, na který by mohl být pyšný maesto Kauffman a parta vynikajících brtiských herců v čele se Stevem Cooganem, kterému musela jít hlava kolem ze samotné podstaty jeho role (kromě toho, že hraje ne moc lichotivě sama sebe, v samotném příběhu Tristrama má hned dvojroli) - zvládl to však na jedničku. Fanoušky Black Books potěší nemalá role Dylana Morana (s naprosto identickým "bernardovským" projevem), fandy X-files zase minirolička Gillian Anderson. Pro ostatní je tu spousta odkazů a citací jiných filmů (od Barryho Lyndona po Statečné srdce) a hlavně brilantně britský humor. Jediná škoda je, že tohle neprávem přehlížené dílko má pouhých devadesát minut. Ale ty, věřte mi, stojí za to! 90% P.S.: Silně nedoporučuju odcházet před koncem titulků! ;-) (14.06.2007)

"Život a názory blahorodého pana Tristrama Shandyho" je bezesporu kultovní knihou anglosaského prostředí. U nás pak našel mocný ohlas především mezi intelekruály a umělci, kterým jazykové hrátky přinášejí zvláštní uspokojení. Ti, kterým ironie a sarkasmy přiliš neučarovaly (jako třeba mně) budou mít s knihou jisté problémy (jako třeba já). Film nicméně vyniká nad knihu vyšší rychlostí (délky epozod/ čas), rozmanitostí a vizuální bodrostí (děloha je asi tím pravým příkladem; bylo by dobré, kdyby si člověk občas uvědomil, čím vším už v životě prošel). (25.07.2019)

Snaží se tenhle film strukturou napodobit knižní předlohu (již jsem mmch četla)? Ačkoli docela dobře dohromady fungují scény z natáčení filmu a kolem nátačení (zákulisí), stejně mi zůstalo zklamání... Tvůrci zjevně na předlohu nestačili, a tak se snažili vybruslit tímhle způsobem. Jenže ne všechny diváky zajímá, jakou barvu mají čí zuby. Pro mě Steve Coogen není hvězda, o jejímž soukromí bych musela být během filmu neustále informována... Hloubka literární předlohy a povrchnost filmového světa se tu viditelně třískají. Tak to alespoň vidím já (po prvním zhlédnutí). Kniha nabízí úžasné komické scény... Škoda. Ze scén s vdovou Wadmanovou (Gillian Anderson) zůstalo pramálo... Škoda... 65% (únor 2007) (02.02.2007)

Na tomto filmu udiví hlavně neuvěřitelně hravá struktura, která do jisté míry asi vyhází z knihy Tristram Shandy od Laurence Sterneho, kterou jsem ale nikdy nečetl, a nejsem si ani jistý, že sem o ní někdy slyšel (a to se jedná o takovou klasiku). Nejprve sledujeme na přeskáčku osudy knižního hrdiny, načež zjistíme, že ve skutečnosti sledujeme právě natáčený film. Postupně se pozornost přesune na problémy herců během natáčení. Film má příjemný anglický humor, dobře napsané dialogy. Pasáže ze života herců působí velmi realisticky, postavy se různě překřikují, baví se naprosto obyčejně, hekticky. Máte pocit, že sledujete záběry z filmu o filmu, a přesto postavám fandíte a prožíváte to s nimi. (08.07.2006)

Román Život a názory blahorodého pana Tristrama Shandyho jsem bohužel ještě nečetl, takže jsem měl s tímhle dílem co do činění čest poprvé...a nebyl to věru jednoduchý zážitek:-) Tahle filmová ,,adaptace" je totiž totální postmodernou... Nejdříve to opravdu vypadá na, byť osobitou, filmovou adaptaci románu, pak se ovšem tato linie vyprávění zvrtne a začne to vypadat na film o filmu, stylizovaně dokumentární snímek o neortodoxním natáčení neortodoxního filmu... Poté se ovšem naboří divácká percepce i téhle linie a začne to vypadat na film o Stevu Cooganovi... Divák tu může nalézt třeba rozměr filmu Monty Python a Svatý grál, kdy do mizanscény předhistorické mýtické Anglie vtrhne současný policejní sbor a začne rozhánět filmový štáb... Klíčovým faktorem zdá se býti právě herec Steve Coogan - podobně osobitou úlohu sehrál již ve filmu Nonstop párty, nyní se však jeho účinkování ve filmu posunuje ještě dál směrem k Andy Kaufmanovské mystifikaci a hře s divákem... není náhodou, že oba filmy režíroval Michael Winterbottom a jeho tvůrčí princip záměny fikce s realitou, jejich vzájemné promíšení a výsledný narativní slepenec držící nějakým zázrakem pohromadě. Tenhle film je vlastně strašný chaos oživený zajímavě řešenými střihovými přechody, synkretismem a odkazy doslova do všech epoch dějin kinematografie (němá groteska, bratři Marxové, Statečné srdce, německý poválečný film, Al Pacino, Akta X - úžasná byla role Gillian Anderson, která ve filmu hrála, ovšem její postavu nakonec vystřihli:-))) a také v podstatě narační tok, nepřetržitý proud řeči, což má patrně symbolizovat relativizaci slova jako takového (ve vztahu k našemu ,,informačnímu věku"). Zajímavá je významová rovina filmu - už v názvu samotném obsažené pojmy ,,ptákovina a bejkárna" napovídají o dodržení postmoderního přístupu - natočit umělecký film o ,,ptákovině" je skutečně příznačné a s okolnostmi obeznámenému ,,poučenému divákovi" to také docela dobře funguje. Mám jen malou osobní výhradu - očekával jsem mnohem více humoru (a to myšleno obecně, nejenom toho ,,britského")... Podobné filmy: Monty Python a Svatý grál, Monty Pythonův smysl života, Nonstop párty (17.01.2008)