Cesta za vítězstvím

V momentě, kdy sledujete film o hře, kterou milujete, a v ruce držíte podepsané karty šesti ze sedmi hráčů, kteří se v památném finále NCAA objevili (Orsten Artis, Nevil Shed, David Lattin, Willie Cager, Harry Flournoy, Willie Worsley), dostává film úplně jiný, osobnější náboj. Navíc casting naprosto brilantní. Delší komentář snad někdy později. (14.04.2019)

( POZOR !! OBSAHUJE SPOILERY !! ) "Máte radši, když vám říkají barevný nebo černý ?? - Vypadáme snad jako hromada prádla ??" ;) James Gartner pod hlavičkou studia Disney stvořil vcelku schematicky typický, na první pohled průměrný, sportovní film, byť hlavní zápletku vytváří všudypřítomný rasismus, o jednom z nejdůležitějších zápasů v historii univerzitního basketbalu, když ve finále soutěže legendární trenér Horníků z Texasu Don Haskins nasadil tým složený pouze z černošských hráčů, což se v šedesátých letech zdálo nepředstavitelné !! Zdá se mi, že stejně jako zmiňovaný Don Haskins v podání kupodivu příjemného Joshe Lucase, jemuž tu povahu nezměrného dříče a buldoka prostě uvěříte, vsadil na týmové pojetí a hru odzadu, tak i Gartner svůj snímek bez výraznější herecké hvězdy, když pomineme veterána Jona Voighta, postavil na umírněnosti a pak zejména skvělé kameře, svěžím střihu a geniálním soundtracku Trevora Rabina, což jej činí snadno čitelným, jak se na správnou žánrovku tohoto typu sluší, i svižně atraktivním !! Zejména pak hudbě Jihoafričana Trevora Rabina, který má se sportovními akcemi veliké zkušenosti, především pak při závěrečných scénách není absolutně co vytknout, posouvá pak Glory Road do vyšších kvalitativních pater.. Pamětnické rozhovory se skutečnými aktéry nezapomenutelné sezóny při závěrečných titulcích už k těmto hollywoodským záležitostem prostě neodmyslitelně patří, osobně je mám moc rád !! Stejně jako mám rád basketbal i příběhy o velkých, nejen sportovních, vítězství !! A tak zamrzí jen naprosto nevyužitá sexy Emily "Kůstka" Deschanel.. (17.07.2013)

Jeden z mnoha sportovních bijáků, který ničím extra nevyčnívá, na druhou stranu ničím neurazí. Rasova diskriminace ve sportu i mimo něj, dobrý herecký ansámbl, solidní scénář i překvapivě dobrý Josh Lucas, jinak téměř výhradně béčkový herec. Nenabízí to vlastně nic víc, než střet dvou ras v dobách, kdy bylo ještě mnoho věcí tabu a spousta předsudků vůči černochům byla zcela normální. Glory Road ale vcelku humorně a zároveň relativně duchaplně a na úrovni popisuje vzestup sportovců tmavé pleti v basketbalu, což zároveň znamenalo posunutí basketu do next levelu tak, jak známe dnes NBA. (21.10.2020)

Hodně příjemný sportovní film s parádní retro atmosférou a výborným Joshem Lucasem v hlavní roli. Některé scény sice byly sice až moc klišoidní a někteří mladí herci mohli být lepší. Celkově jsem se ale nenudil ani na chvíli, basketballové zápasy mají grády a celá ta atmosféra a napětí 60. let se podařila vystihnou dost obstojně. 70% (08.09.2011)

Mám rád sportovní dramata dle skutečných událostí a každé takové drama mě velmi potěší. Narazil jsem na Cestu za vítězstvím a marně pátrám v paměti jestli jsem již viděl nějaké takovéto sportovní drama z basketbalového prostředí. Byl jsem tedy dvakrát tak spokojen a Cesta za vítězstvím nezklamala. Samozřejmě je film podle skutečných událostí, tak musí nutně obsahovat silný příběh. Zde jde o pronikání "černochů" do NCAA. Bál jsem se, že Gartner bude sázet především na jasně definovanou rasovou linii snímku. Díky bohu je v popředí zájmu samotná hra a jednotlivé problémy hráčů. Film jsem si tedy užil, jelikož podobných sportovních dramat pro mě není nikdy dost. (10.07.2011)