Desatero přikázání

O známém exodu Židů z egyptského otroctví toho bylo natočeno skutečně mnoho. Se svou troškou do mlýna přispěl i nanimák nesoucí název Princ Egyptský. Ten byl ale natočen spíše pro děti. Ale snímek s Charltonem Hestonem a Yulem Brynnerem patří k tomu nejlepšímu, co jsem na podobné téma viděla. Může za to samozřejmě již zmiňované hvězdné obsazení a velkolepá výprava a všechno co s ní souvisí. Kdybych měla charakterizovat příběh o Mojžíšovi jediným slovem, tak bych použila výraz impozantní. (27.04.2011)

Jedno je isté, takýto film už dnes určite nevznikne. Také davové scény si už dnes nikto nedovolí, počítač to urobí lacnejšie. Prvá časť veľkofilmu bola hlavne o súperení dvojice Mojžiš a Ramses a to je najsilnejší článok filmu. Druhá časť sa už venuje viac Bohu a Mojžišovým zázrakom a sila filmu mierne opadla... Boh spísal desatoro na kamennú dosku a jedno z najdôležitejších prikázaní hlása -Nezabiješ. Napriek tomu sme svedkami ako z Božej vôle umiera každý prvorodený syn, vrátane toho Ramsesovho, v mori utopí všetkých jeho bojovníkov a pohromu zoslal i na otrokov, ktorý pili a tancovali pod horou 40 nocí. Tak sa len tak nenápadne pýtam, Boh môže zabíjať?...Inak film po všetkých stránkach skvelo zvládnutý, navyše vzhľadom na rok výroby mi triky nepripadali smiešne, skôr im vzdávam obdiv. Desatoro si nemusíš pamätať, hlavne treba podľa neho žiť... "Tak budiš psáno, to budiš vykonáno..." 80%. (03.01.2013)

Reziser Cecil B. DeMille natacal filmy predovsetkym pocas nemej ery a bolo to trosku citit aj na tomto filme, hlavne co sa tykalo hereckych, povedal by som divadelnych vykonoch, pricom jednu starsiu verziu uz reziser natocil v roku 1923 a mozno aj vdaka pokrocilejsim moznostiam vizualnych efektov na 50-te roky chcel natocit remake a verim tomu, ze musel mat v tom obdobi obrovsky uspech. Ja osobne by som par scen vystrihol, predsa len to trvalo na mna trosicku dlho, ale druha cast mi to svojimi vizualnymi efektami celkom vynahradila, scena s morom bola na tie roky krasne natocena, za co si zasluzila i Oscara za specialne efekty. Film bol nominovany aj za najlepsi film roka, avsak v konkurencii ziskal Oscara dobrodruzny film CESTA OKOLO SVETA ZA OSEMDESIAT DNI (1956) od Franka Coraciho. _______ Charlton Heston - (Mojžiš / Hlas Boha) +++ Yul Brynner - (Ramzes) +++ Anne Baxter - (Nefretiri) +++ Edward G. Robinson - (Dathan) +++ Yvonne De Carlo - (Sephora) +++ Debra Paget - (Lilia) +++ John Derek - (Joshua) +++ Cedric Hardwicke - (Sethi) +++ Vincent Price - (Baka) +++ John Carradine - (Aaron) +++ Robert Vaughn - (Muž ozbrojený kopiou u zlatého teľaťa) +++ Produkcia: Cecile B. DeMille +++ (24.06.2011)

Tříhodinový, rozplizlý, patetický kýč o věřících pro věřící. DeMille se monumentalitou scén patrně snaží zakrýt absenci originality či jakékoli invence. Jeho zpracování Exodu je tak dokonalé a věrné, že tím film ztrácí veškerou přitažlivost spojenou s očekáváním. Režisér sice umně rozhazuje místy podařenými trikovými scénami, ale ty se ve finále ztratí v záplavě zdlouhavých a tematicky repetitivních záběrů na Mojžíše okouzlujícího, kráčejícího, Nefretiri objímajícího, plazícího se, kázajícího, objímajícího pro změnu Sephoru a od polovina až do konce filmu bohem osvíceného = tupě hledícího a dementně hovořícího. Nejzajímavějším zážitkem pro mě zůstává sugestivní vřískot Egypťanů při vyvražďování prvorozených (je super, že se v tomto případě snad ani nedá spoilerovat) a vynikající Vincent Price v malé roli Baky. Zapomněníhodné. (29.12.2009)

Cecil B. DeMiller natočil remake svého vlastního 33 let starého filmu přesně v duchu velkolepých historických podívaných, které byly začátkem 60. let velice v kurzu. Nemá cenu se rozepisovat o ději, jelikož příběh Mojžíše zná určitě každý. Co se týká výpravy, tak ta je vskutku velkolepá a některé "davové" scény vypadají neskutečně i teď. Film však trpí tím, čím většina starých historických spektáklů a to je přílišná délka a ploché herecké výkony v čele s polonahým Hestonem. (04.05.2009)