Desatero přikázání

Obdivujem všetky veľkovýpravné, myšlienkovo epické snímky, ktoré sa natáčali v minulom storočí v čase, kedy technika ešte nemala také pevné zázemie ako v súčasnosti, či sa jedná o filmy Ben Hur alebo Most cez rieku Kwai. Zo všetkých týchto historických diel vyráža režisérsky perfekcionizmus a osobne ma v tomto biblickom príbehu nadchla scéna rozdvojeného mora alebo neuveriteľný komparz. Jedna vec ma však začína iritovať čím ďalej, tým viac, a to hlavne neskutočne patetická hudba (ktorá dnes v historickom filme vyvoláva úsmev) a teatrálne herecké výkony, hodiace sa skôr na divadelnú scénu než do filmu. Chápem, že v tom období to patrilo k tomu, no ja si ako súčasný rozmaznaný divák občas nemôžem pomôcť. Myslím si, že Biblia má svoje kúzlo a jednoznačne si zaslúži byť interpretovaná, ale neviem si predstaviť, že by vizuálne dokonalý film, Umučenie Krista, mal byť poškvrnený neznesiteľnou melancholickou hudbou alebo afektovanými divadelnými výkonmi z čias minulých :-) (25.06.2011)

Reziser Cecile B. DeMille /The Plainsman, akoherec v Sunset Boulevard-e/ natocil krasny historicky velkofilm. Tematicky sa tyka film Starovekeho Egypta a odchodu velkych etnickch skupin z Krajiny /znamy Zidovsky Exodus/. Prva polka filmu je proste nadhernych, komparzisti, nadherne epicke sceny .... bohuzial v druhej nastupila scenaristicka bezradnost a veruze aj nuda. Herci ako Yul Brynner a Charleton Heston su na urovni a rezia Cecile B. DeMilla je vyborna. Ovsem, aj u mna je Wylerov Ben Hur podstatne vyssie. 88 % (27.12.2014)

Musím přiznat, že se mi tyto poněkud dosti idealizované velkofilmy s křesťanskou tématikou, natočené v padesátých letech v Hollywoodu velmi líbí. Řadím ho někde mezi Ben Hura (3.75 hvězdy) a Quo vadis (čistokrevných 5). Posledního jmenovaného sice nedosáhl ( a dost pochybuju, že se to někdy něčemu povede, alespoň v mém žebříčku), ale oproti Ben Hurovi jsem se tak šíleně nenudila a nebylo tam ani tak "přehestonováno". Klad krásných dívek - Siphora, její sestry, Nefertari nebo i ta vyvolená od Jozua (co později porazil Jericho - což tady ve filmu teda nebylo). Co se týče mužských rolí i ty byly ucházející, v čele s dobře hrajícím Brynnerem (Ramese II.) a velmi obstojně vypadajícím Johnem Derekem (už zmíněný Jozue), ani ten Heston ( Mojžíš) mě tady tak neiritoval. Zaregistrovala jsem rovněž někdejšího představitele Marka Antonia z Kleopatry (1934) a Richarda z Křižáků (1935) Henryho Wilcoxona, a vida, když neměl být nosným pilířem filmu, tak taky nic nepokazil. Skutečnosti, že se Mojžíš v dětství a mládí cítil jako Egypťan bych věřila, výchova občas dokáže divy. O tom triumphu nad Etiopií by se sice dalo polemizovat, ale taky to bylo možné. Líbilo se mi, jak si film poradil s Mojžíšovým vztahem k egyptské matce i kultivované naložení s trestem pro ty, co se zpronevěřili Bohu a jeho přikázáním. Na druhou stranu musím přiznat, že novější zpracování bylo mnohem, mnohem realističtější, ale stejně se mi právě tohle líbilo... Jen jedna připomínka, vůbec neodpovídá tomu, co víme z jiných zdrojů o faraonu Ramesovi (Ramsesovi) II. a obávám se, že za něj k Exodu vůbec nedošlo...:-)) (11.06.2012)

Pokud si něco představujete pod pojmem historický hollywoodský epos, tak to může být právě tento film. Ta náboženská problematika je tu celkem akcentována, ale je také celkem fajn, jak je to natočeno. Jsou zde velkolepé scény, některé trikově bohaté, i když to dnes už nevypadá tak dobře, ale celkově to k tomu sedí. Charlton Heston jako Mojžíš byl výborná volba. (12.01.2015)

Jistě to bylo ve své době velkolepé a vlastně stále to velkolepé je. Ale současně je to poměrně dost otravné a tenhle Charlton Heston si k tomu z Bena Hura ani nečuchne. Neříkám, že bible není studnice moudrosti, ale dělat podle ní filmy, to chce pokoru, ale zároveň invenci a šmrnc, což tenhle spektákl postrádá. První polovina byla lepší, ale i tak, když už člověku i bůh leze na nervy, je to co říct. (24.04.2011)