Speer a Hitler

Dokumetární miniseriál o jednom z nejzasloužilejších mužů Třetí říše, budovateli zbrojní výroby Albertu Speerovi, jenž si stačil užít i Norimberský proces, kde tvrdil, že přes svoje kamarádství s Hitlerem o genocidě nic nevěděl. Silně mě šokovalo, kdo si v tomto filme zahrál Dolfiho - Tobias Moretti z Komisaře Rexe! (12.05.2005)

Mix původních a hraných záběru se zdá být originální a vskutku je, jen ti herci jsou krapet nesourodí a právě Hitler alias Tobias Moretti z Komisaře Rexe se mi do oné role absolutně nehodí a taky to tak dopadá. Historicky je to sice takřka přesné, ale herecky je to opravdu průměrné a spíše nudné než zajímavé. Na druhou stranu se to dá vydržet, jelikož i když je to mini-serial a není tolik o Hitlerovi jako o Speerovi, tak jako zajímavost o něm to rozhodně stojí. Kdo vůbec zná tak geniálního architekta jako byl právě on a právě tento polodokument za tu znalost rozhodně stojí. (5/10) (13.06.2007)

...představit si celou mašinérii nacistů je asi velmi složité... od vůdce přes jeho kamarády, vojáky mrznoucí u Stalingradu až po výkonné síly, které musely dobíjet umírající v plynových komorách... pochopit vinu jedince v soukolí II. světové války je asi nemožné... v nějakou chvíli musel každý svou rekapitulaci udělat každý sám... seriál se snaží být objektivní, ale pro mě vyznívá naprázdno... genialita v moci Vůdce přerůstající ve vloastní velikost nějak mizela mezi jednotlivými záběry... (22.04.2014)

Celkem dobře zpracovaný dokument o Speerovi a Hitlerovi. První díl byl celkem nezáživný, ale druhý už to poměrně napravil, tam se právě stkáme s tím rozhodujícím verdiktem pro všechny nacistické vyvrželce. Ve třetím díle se setkáme se životem ve vězení Alberta Speera, tenhle díl je rozhodně lepší než první, ale horší než třetí. Ale co mě moc nepotěšilo, byl Hitler, jeho napodobitel vypadal naprosto jinak. Taky se mi líbí, že do dokumentu připletli dobové záběry, z Norimberského procesu, až po záběry přímo z války. To strašně moc obohatilo tento dokument. Ale celkově se povedl 75% (16.01.2008)

Hitlerův architekt, ministr zbrojního průmyslu. Tak vstoupil Albert Speer do dějin. Pracovitý technokrat plný ambicí v Hitlerovi našel svého Mefista. Stejně jako mnoho dalších mu zasvětil svou duši. Nechal se opájet slávou v závětří Führerových křídel. Aby se zavděčil, neštítil se ničeho. Ve své knize „V srdci Třetí říše“ odhalil mnoho pikantností z života nacistické smetánky, večerů na Berghofu a Hitlerova soukromého života. Byl nejblíže tomu, co by se dalo nazvat Hitlerův přítel. Ačkoli se ve svých pamětech maximálně snažil distancovat od Hitlera a ubránit se sentimentu, jsem přesvědčen, že za svou slávu mu zůstal do smrti vděčný. I jeho prohlášení nakladateli Siedlerovi na jeho otázku: "Kdybyste měl možnost žít ještě jednou, byl byste raději hodným a ušlechtilým architektem v Heidelbergu, nebo zvolil svůj minulý osud?" odpovídá: "Prodělal bych to ještě jednou. Ještě jednou sláva a moc, ještě jednou potupná ostuda, ještě jednou zločin a ještě jednou cesta do dějin." ____ Z tohoto pohledu jasně vyplývá, že Speer považoval svoje temné slavné roky vyměněné za 20 let kriminálu, za dobrý obchod. A to nechci spekulovat, nakolik jde o sentiment nad zážitky z mládí, neomezených možností a ambic, nerealizovaných staveb. Ani na okamžik nepochybuji o tom, že pokud by se znovu setkal s Hitlerem, padl by mu do náruče bez mrknutí oka. Pojem „hodný“ nacista tak zůstává prázdným morálním symbolem, ale tolik nutným pro přežití zbytku válečné generace. (09.02.2015)