Naboso

Til Schweiger pečlivě okoukal režijní styl při natáčení Klepání na nebeskou bránu, půjčil si pár obrazových filtrů od Jeana-Pierra Jeuneta, náhodně postahoval pár romantických songů a pustil se do natáčení vlastního kusu a překvapivě to je až na pár plytkých prvoplánových vtipů docela zábava. Na dvě zábavné večerní hodiny po náročném dni lze jen doporučit. (31.10.2010)

Příběh Naboso pojednává o muži, který střídá práci za prací a nikde nevydrží dlouho. Klopýtá svým životem až do chvíle, kdy ho zaměstnají v léčebně pro duševně choré. Odtud je ještě týž den vyhozen, ale než odchází, potká roztomilou a půvabnou Leilu. Tak začíná jejich společná pouť a zajímavé dobrodružství. Příjemná dramatická komedie z pera samotného Tila Schweigera, který se postaral skoro o celý tento snímek a musím uznat, že se tohoto režijního a scénárijního debutu zhostil nadmíru dobře. Není to sice žádný velkofilm a pecka, která vám vyrazí dech, ale pohladí vás na duši svou jemností. Til si vypomohl výbornou hudební kulisou a panoramatickými scénami, které nás měkkosrdcaté vždy chytí za levou chlopeň. 75% (05.12.2012)

Tenhle film mě dostal. Neobvykle romantická komedie s překrásným hereckým výkonem Johanny Wokalek. Její Leila byla zranitelná a nevinná malá holčička objevující poprvé opravdový svět, zakletá v těle devatenáctileté dívky. Někdo tu zmínil, že chemie mezi ní a Til Schweigerem nefungovala – s tím nemůžu ani trochu souhlasit. Leilino vyznání lásky k Nickovi na konci filmu se u mě zařadilo do mého žebříčku nejromantičtějších filmových momentů...“Tančili jsme. Koupili jsme si spolu lístky na autobus. Jedli jsme zmrzlinu. Spali jsme ve stejné posteli. Koukali jsme na měsíc. A slyšela jsem tlukot jeho srdce...“ (20.10.2008)

Ti Němci jsou taky pěkní kreténi (hlavně to jde vidět na té svatbě) a každá Němka je stejnej typ, a to škaredej. Prostě typická Němka. Z toho plyne, že hlavní představitelka se mi nelíbila, ani to její hraní - vůbec jsem jí to nevěřil, že je jak malý děcko. A že se chová tak blbě a všechno ju překvapuje a blablabla... Ale ono to možná bylo taky scénářem nebo řežií. Til Schweiger nebyl zas tak špatnej, ale mám takovej dojem, že zakořenil ve filmech, který se odehrávají v ústavech. Myslím, že to ještě byly filmy Klepání na nebeskou bránu (mnohem lepší než tohle) a Bastard, kterej mi tohle fakt hodně připmíná (i když zas AŽ TAK moc podobný to není). (08.05.2007)

Pohodový filmeček, který se chvílemi kvalitou svého technického zpracování a netradičními reáliemi lehce vzdaluje pojetí evropského filmu (a rovněž toho německého, že?!) Til Schweiger není jen záporák a přicmrdující vedlejšák v amerických filmech, je to i zručný režisér a docela zajímavý herec. Alespoň v tomto filmu mě zaujal, společně se svojí hereckou partnerkou tvoří nesourodou dvojici - chvílemi komickou, chvílemi sentimentální. Nejspíš díky všem těmto aspektům jsem si Naboso - i přes notnou dávku klišoidní kašičky- oblíbila. (17.01.2007)