Naboso

Němci mají feel good komedie o hrdinech na útěku před ústavy, nemocemi a vlastními osudy rádi, a umí je. Příjemná pohádkově naivní romance, která úmyslně neřeší dějovou uvěřitelnost, ale s německy typickou lehkostí pluje na vlnách příjemné nenáročné zábavy (byť se občas Naboso neváhá pozastavit a zvážnět) s výborným Tilem Schweigerem a překrásně roztomilou Johannou Wokalek. Hluchým místům se však film nevyhýbá a chtělo by to střízlivější stopáž, je to trochu táhlé. Americký remake Barefoot, který jsem viděl jako první, se s tímto originálem těžce srovnává, jádrem se očekávaně podobný, ale formou je přecejen trochu jiný, možná mírně těžkopádnější. Oba jsou kvalitativně na podobné úrovni, tedy na 70% (17.11.2015)

Tak neviem, či tento film Til Schweiger točil ako nezávislý festivalový film, alebo ako komerciu pre nemecké multiplexy, je to niečo medzi, ale to je nakoniec jedno, podstatný je divácky zážitok. Naboso je film o relatívnosti bláznovstva, o relatívnosti vnímaní normálnosti prostredí, ktoré rozdeľujeme na ústav pre choromyseľných a "tam vonku", kde je to plné ešte väčších bláznov, častokrát priamo v rodine. No a samozrejme o láske a jej hľadaní. Film je plný nereálnych scén, dialógov a reakcií postáv, ktoré so skutočnosťou toho príliš spoločného nemajú, ale mierne gýčovitý a komediálny Schweigerov prístup k látke toto všetko do istej miery ospravedlňujú. Asi si na ňom zgustli tí najsnobskejší filmoví kritici a najväčší Hanekeho priaznivci, najlepšie ale bude sa nechať filmom proste unášať a na jeho chyby nemyslieť, načo si kaziť príjemný filmový zážitok. 70%. No a pre večných pochybovačov ohľadom vzhľadu nemeckých žien je tu ústredná krehká deva Johanna Wokalek a dve sexy prihrávačky v podobe nevesty a "rodinnej" priateľky. (20.03.2013)

Již delší dobu mám v plánu dovolenou v blázinci za účelem odpočinku, ale nyní se tam vyloženě těším, protože by tam na mne mohlo čekat skvělé stvoření s nejvykulenějšíma očima na světě. Mně se něco podobného samozřejmě nemůže stát, ale nejsem závistivý, takže mne hodně bavilo sledovat Leilino objevování světa mimo léčebnu a nebýt několika trapných okamžiků, kdy jsem se za Nicka musel stydět při jeho naparování před rodinou, tak bych s plným hodnocením neváhal. Zejména proto, že jsem si nadšeně pomlaskával u hudby, která ke každému záběru sedla jako čelní zaměřovač k Mercedesu. (11.01.2013)

TV/// Obsazení 8/10 Děj 9/10 Hudba 8/10 Efekty 7/10/// +Til Schweiger a ve vedlejších rolích se mihne Axel Stein a Mark Keller, velice příjemná hudba, krásná chemie mezi hlavní dvojicí, ani délka nevadila -snad jen mi to přišlo trošku prvoplánované, hlavně je to znát na hudební složce/// Nádherný snímek, který mě hodně dojal a moc se mi líbil. Strhnul mě hned od začátku a užíval jsem si každou minutu. Prostě úžasný filmový zážitek./// Celkem 82%/// (09.01.2009)

Mimořádný film se zajímavým příběhem, příjemnou doprovodnou hudbou, zvláštními tlumenými barvami a působivým hereckým výkonem bosonohé Johanny Wokalek. Námět možná nebyl originální a film skončil podle předpokladu optimisticky, ale v jednu chvíli jsem měla obavy, že tuto nevšední komedii převálcuje drama. I tak mne snímek upoutal natolik, že ani pozdní noční hodina mě nepřiměla ho přerušit a dodívala jsem se. Snad mohl být o něco kratší. Nelze hodnotit, nakolik chování nemocné dívky odpovídalo jejímu traumatu. Těžko odhadnout chování člověka, který strávil řadu let v uzavřeném prostoru. O tom by mohly podat svědectví jen vězněné děti Josefa Fritzela a jemu podobných zrůd. (07.12.2011)