Režie:
Til SchweigerKamera:
Christof WahlHrají:
Til Schweiger, Johanna Wokalek, Steffen Wink, Alexandra Neldel, Nadja Tiller, Mark Keller, Imogen Kogge, Axel Stein, Armin Rohde, Michael Mendl, Jürgen Vogel (více)Obsahy(1)
Nick Keller (Til Schweiger) nemá v životě na růžích ustláno. O práci přichází jak na běžícím páse a jeho rodina, především jeho nevlastní otec Heinrich (Michael Mendl) a jeho bratr Viktor (Steffen Wink), ho považuje za úplného budižkničemu. Jen jeho matka (Nadja Tiller) ho ještě nezatratila. Jako poslední šanci mu na úřadu práce dohodí místo uklízeče na psychiatrické klinice, kde díky jeho nepozornosti jeden z pacientů vypije půl láhve čistícího prostředku a kde se mu také podaří na poslední chvíli zabránit tomu, aby si mladá Leila (Johanna Wokalek) vzala život. Ani jedna z těchto události nezůstane bez následků. Nick dostane padáka a je úplně na dně. Leila pak svého zachránce potají sleduje a večer stojí před jeho dveřmi, v noční košili a bosá. Nick se své pronásledovatelky snaží zbavit, ale marně. Leila se rozhodla, že už s ním zůstane navždy. Nick, který ve svém životě ještě nebyl za nikoho zodpovědný, a Leila, která vidí svět užaslýma dětskýma očima, se vydají na cestu k Nickově rodině, Nickův bratr Viktor se totiž žení. Během této cesty se tento neslučitelný pár musí společně prát se životem, což je čím dál více sbližuje (lenuse)
(více)Videa (2)
Recenze (177)
Tila Schweigera som spoznal v akcnom krimifilme Strelci na uteku ako chladnokrvneho zabijaka bez stipku slova vo vedl.ulohe. Ale ze dokazal natocit a hrat hlavnu ulohu v drame s komedialnym nadychom, tak to uz ma milo prekvapilo. Cely film ma bavil, mal zaujimavy spad, jedine v strede filmu akosi spomaloval dobre rozbehnuty dej, pri ktorom som sa trosku nudil, ale film sa oplati vidiet. ()
Tenhle film mě dostal. Neobvykle romantická komedie s překrásným hereckým výkonem Johanny Wokalek. Její Leila byla zranitelná a nevinná malá holčička objevující poprvé opravdový svět, zakletá v těle devatenáctileté dívky. Někdo tu zmínil, že chemie mezi ní a Til Schweigerem nefungovala – s tím nemůžu ani trochu souhlasit. Leilino vyznání lásky k Nickovi na konci filmu se u mě zařadilo do mého žebříčku nejromantičtějších filmových momentů...“Tančili jsme. Koupili jsme si spolu lístky na autobus. Jedli jsme zmrzlinu. Spali jsme ve stejné posteli. Koukali jsme na měsíc. A slyšela jsem tlukot jeho srdce...“ ()
Tak trochu "rainmanovské" témátko, i když Dustin samosebou nemá na poli mentálně chorých na útěku z léčebny konkurenci :) Ale i tohle dobře funguje, má to atmosféru, dobré herce a pěkný příběh, kdy se člověk v řadě situací v křesle "ošívá"... a taky jsem zjistil, že Němci mají nějak moc rádi Cohenovu Hallelujah - byla jak v Občanské výchově, tak tady (dokonce opakovaně) :) ()
Pro mě osobně nevýrazný a zbytečný film, ve kterém mi skoro všechno přišlo protivné - herecké obsazení, postavy a jejich dialogy, mdlá režie i hudební doprovod (vyjma velmi pěkné ústřední melodie). Za sebe nemám problém napsat, že hezounek Til Schweiger je všechno, jenom ne dobrý herec - och bože, koukat na jeho stále stejný obličej by snad muselo uspat i mrtvého. Spíše nepěkná - než naopak - Johanna Wokalek mi pro změnu vzhledově strašně připomínala jednu moji kamarádku, což samozřejmě není její chyba, ale osobně mě to hrozně vyvádělo z míry. Obecně ale za největší slabinu filmu považuji scénář, který je... och bože, prostě tak nějak podivně splácaný ze všeho, místy nakročený ke komediální rovině, místy k vážné, aby ve výsledku nebyl ani jedním - film je to zoufale nevtipný i nedramatický - dvouhodinová stopáž je zde skoro bez konce. Film mě mě nadchl pouze krásnou - ale vážně KRÁSNOU - kamerou, díky níž se dalo vydržet na to v dnešní ranní kocovině koukat (ne že by nedělní válení v posteli u filmu nemělo něco do sebe, ale zrovna v tomto případě z toho mám dost pocit promarněného času). Kdybych film viděl v lepším rozpoložení - a hlavně v kině a v původním německém znění s titulky - asi bych hvězdu přihodil. Takto za mě slabé tři hvězdy. ()
Til Schweiger /Klepani na nebeskou Branu, Bastard 1997/ opat potvrdil, ze je schopny herec. Tu v tomto filme strieda zamestnania, rodina ho povazuje za budizknicemu. Najde si vsak pracu ako upratovac /a evidentne aj hajzldedek/ na akejsi psychiatrickej klinike. No, aspon nepride do styku s pacientami, lebo co poznam psychologov a psychiatrov /ta pani zo psychiatrie je uz na dochodku/ tak maju velke psychicke problemy, lebo sa zacnu pozorovat a ako sa hovori : psycholog/psychiater si sam nepomoze. S5 k filmu. Til v praci zachrani zivot mladej Leile, a taxa tato dvojka pretlka zivotom spolu. Pochopitelne, po mnohych peripetiach a potom, ako ho ona neprestava prenasledovat. Sympaticky film, Schweiger pred aj za kamerou dokonca : 100 % ()
Galerie (50)
Zajímavosti (2)
- Podle tohoto filmu pojmenoval Til Schweiger svou produkční společnost Barefoot Films GmbH. Ta do produkovala například filmy Zajíček bez oušek (2007) a Kohout na víně (2011), které patřily k nejvýdělečnějším filmům v daném roce v Německu. (barazara)
Reklama