Naboso

,,NEJDŘÍV MI JÍ BYLO LÍTO. CELÝ MŮJ ŽIVOT NESTÁL ZA NIC, JAKO TEN JEJÍ. ALE TY TŘI DNY, KTERÉ JSEM S LEILOU STRÁVIL, BYLY TY NEJKRÁSNĚJŠÍ V CELÉM MÉM ŽIVOTĚ.…“ /// Til Schweiger tentokrát na téma ,,MŮJ ŽIVOT S BLÁZNEM“. Naivní příběh se zvláštní romantikou. A možná to prej má bejt i komedie. Pravděpodobnost konání postav je … – nebo mi snad chcete říct, že jste schopní sebrat holku z Bohnic a … aha, tak jo, na chování postav seru… Ale ta NAIVITA! Navíc tohle kurva není role pro Johannu Wokalek. (Není!) Připadá mně v týhle postavě jako ufon ztracenej v galaxii. Taky to jejich ,,přátelství“ mě vůbec nerajcuje. Ani, když hraje srdcervoucí cajdák a Leila prožívá nejkrásnější den svýho života. Ta podbízivost divákovi je hnusná! Možná kdybych byl víc holka… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Ještě nejsem úplně přesvědčenej, že ta holka z Bohnic by mohla bejt tou pravou. 2.) Jsem romantik. Za každou cenu! 3.) Thx za titule ,,Sermonizer“ a ,,iqtiqe“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (26.11.2013)

Tak přesně tenhle typ filmu přímo nesnáším. Utopie na entou. Postraumatická stresová porucha není taková pohodová, s jakou se tváří u Leily. A s příhlédnutím, že údajně 19 let ji doma věznila matka, opravdu těžko uvěřitelné a reálné, aby mohla fungovat na tomto světě s malou pomocí Nicka. Těsně před odpadem. (04.03.2009)

Ti Němci jsou taky pěkní kreténi (hlavně to jde vidět na té svatbě) a každá Němka je stejnej typ, a to škaredej. Prostě typická Němka. Z toho plyne, že hlavní představitelka se mi nelíbila, ani to její hraní - vůbec jsem jí to nevěřil, že je jak malý děcko. A že se chová tak blbě a všechno ju překvapuje a blablabla... Ale ono to možná bylo taky scénářem nebo řežií. Til Schweiger nebyl zas tak špatnej, ale mám takovej dojem, že zakořenil ve filmech, který se odehrávají v ústavech. Myslím, že to ještě byly filmy Klepání na nebeskou bránu (mnohem lepší než tohle) a Bastard, kterej mi tohle fakt hodně připmíná (i když zas AŽ TAK moc podobný to není). (08.05.2007)

Tento film jsem zhlédl ze dvou důvodů: 1) Pro mne stále populárnější Til Schwiger, 2) Po zhlédnutí filmu "Baader Meinhof Komplex" jsem hledal další film, ve kterém hraje Johanna Wokalek, protože si myslím, že jde o talentovanou herečku. Oba dva i v tomto filmu podali dobré výkony a především Johanna W. Film je o muži, který dostane tak silný životní impuls, díky němuž je odhodlán a schopen opustit svůj dosavadní životní styl, přestože jako smolař má dost vysoké ambice. Jeho sen o kvalitním zaměstnání s vysokým příjmem se pomalu rozplývá po setkání v psychiatrické léčebně s mladou dívkou, která byla až do své plnoletosti pod totální direktivou své matky. Tito dva lidé spolu zažívají menší "road movie", která je dokáže překvapivě sblížit. Je to film, který není nikterak náročný, ale citlivé lidi příjemně pohladí. PS: Musím také pochválit dobře zvolenou hudbu. (01.06.2010)

Tenhle film mě dostal. Neobvykle romantická komedie s překrásným hereckým výkonem Johanny Wokalek. Její Leila byla zranitelná a nevinná malá holčička objevující poprvé opravdový svět, zakletá v těle devatenáctileté dívky. Někdo tu zmínil, že chemie mezi ní a Til Schweigerem nefungovala – s tím nemůžu ani trochu souhlasit. Leilino vyznání lásky k Nickovi na konci filmu se u mě zařadilo do mého žebříčku nejromantičtějších filmových momentů...“Tančili jsme. Koupili jsme si spolu lístky na autobus. Jedli jsme zmrzlinu. Spali jsme ve stejné posteli. Koukali jsme na měsíc. A slyšela jsem tlukot jeho srdce...“ (20.10.2008)