Naboso

Tak k tomuto filmu som pristupovala s predsudkami a s veľkými pochybnosťami, že ma nemecká komédia dokáže rozosmiať. Div sa svete, dokázala a to až k slzám. Komediálna stránka netlačila príliš na pílu, romantická už trochu áno, nie však neznesiteľne. Amerikanizácia na vás dýchala z každej minúty, ale nemecký povod proste neprehlušila a aj keď sa mi nepáčilo, ako veľmi americky sa film snažil posobiť, aj tak som nebola sklamaná. Všetky nedostatky vyvážil príbeh, ktorý bol síce dosť pritiahnutý za vlasy, ale aj tak dokázal udržať moju pozornosť počas celej stopáže a nádherne ma pobaviť. Veľká životná pravda je v tom, že mužov nevinnosť a nekritický obdiv priťahuje, takže Leila bola vlastne skoro ideálnou ženou. Síce mala nevinnosti viac než majú dnes desaťročné deti, ale jednoducho som to všetko zožrala aj s navijákom. Zasmiala som sa ako už dlho nie a v duši mi zostal hrejivý pocit, že každý z nás má v živote vďaka láske možnosť nájsť jeho skutočný zmysel a svoje miesto. (18.12.2015)

Barfuss Frau – německé synonymum pro Rain Mana. Místo autistického Hoffmana naivní bosonohá dívka, která, když něco vyhraje, nejprve se raduje a až poté ptá, co vlastně vyhrála. Místo zasmušilého Cruise zde postupně vyměkává neméně seriózní Til Schweiger, který nedokáže nesmělému šarmu oné slečny vzdorovat příliš dlouho. Otázkou je, jak dlouho dokáže nasládlé story plné patosu vzdorovat divák. Je těžké jí odolat. Je snadné zjistit, že pod líbivým povrchem se nic moc neskrývá. Mnoho krásných obrázků, které přinejmenším na několik minut uvíznou v paměti, dva herci, kteří si postupně získají sympatie a ohromné množství poslouchatelné muziky. Tou si Schweiger režisér vypomáhá, když už Schweiger scenárista ani Schweiger herec neví, co si počít. K čemu dochází poměrně často. Když chce vyjádřit kontrastnost povahy Leily a Nicka, vyjádři ji hudbou. Když chce, aby byla scéna opravdu dojemná, bez ostychu na nás vyrukuje s neodolatelným Hallelujah Jeffa Buckleye atd. Není snadné podobný film zavrhnout, ale není právě snaha o naprosté vyeliminování tohoto pocitu důvodem k němu? Til Schweiger se projevil jako velice schopný režisér – epigon (z německých filmů jmenujme alespoň Princeznu a bojovníka a Klepání na nebeskou bránu). Mnoho vlastního nepřináší, je to nutně důvod jeho debut odsoudit? Vsadil na jistotu a natočil dojemný příběh o dvou lidech, v jejichž životech hraje důležitou roli vztah k matce, k jeho „podbarvení“ si vybral pravděpodobně svou oblíbenou hudbu, velice pěknou a silné emoce vzbuzující. Ke konci mu sice znatelně ubývá síly a nápadů a být celý film o půl hodiny kratší, prospěje mu to, síla vlny pozitivní energie, jež mě zcela převálcovala v samém závěru, však byla neobyčejná. Na debutanta více než neobyčejná. 70% Zajímavé komentáře: Visáč, MilesTeg, hudy78 (28.06.2007)

Má to pár dobrých momentů, ale během celého filmu nás provázejí obrovské logické ďoury, místy nepříliš přesvědčivé výkony (naproto chybí i jakákoliv chemie mezi hlavními představiteli) a Naboso se snaží být natolik "jiná" romantika, že mě nedokázala přesvědčit o tom, že by se něco takového mohlo stát. (07.03.2006)

Německý film a takové příjemné překvapení. Příběh balancuje úspěšně na hranici uvěřitelnosti, emoce si udržují míru vkusu, sem tam humor, nechybí nečekané obraty v dějji. Někdy jsem měl pocit, že vtípek se malinko přitahuje za vlasy, občas se mi nějaká sekvence zdála přece jen trochu tvrdě lámaná, proto ubírám jednu hvězdu; ale raději bych jen její 1/2. Opravdu to stojí za podívání. (01.09.2012)

Romantickým komediím moc nefandím, ale tahle nenápadná německá záležitost byla hrozně milá. Velice nepravděpodobný, přesto hrozně hezký příběh o tom, jak láska dokáže dát lidem životní smysl. Láska v tomto snímku spojila dva hodně odlišné lidi a vstoupila oběma do života ve chvíli, kdy ji nejvíce potřebovali a jejich životy se hroutily a ztrácely smysl. Bohužel zde narážíte na obvyklý nešvar těchto komedií, kdy za 15 minut přesně dokážete odhadnout průběh filmu i jeho závěr. [70 %] (03.02.2024)