Nepřemožitelné zlo

Strašně těžko se hodnotěj tyhle legendy oproti novejm filmům. Příběh nebyl vymyšlenej nejhůř, ale co týče atmosféry, tak prostě žádná sláva. Párkrát tam byly nějaky náznaky něčeho, ale prostě, kdybych to asi viděl někdy v tý době, tak to zapůsobí líp. Hlavní záporák taky vcelku nudnej, až na ty rámusy, který udělaly svý. No čekal sem od toho asi víc... (11.01.2014)

Výborný atmosférický horor, v němž Calista Flockhart dokazuje, že není pouze herečkou jedné role. Je tam sice dírka ve scénáři, vše ale vynahrazuje atmosféra hustá jak mlha, co vařil vodník Kebule a španělština, jenž působí celkem magicky. Jak jsem Calistu za roli Aly odsuzoval, že se na tolik let propůjčila takový hovadině, dnes vše odpuštěno!!! (01.07.2008)

„Mala som zostať v Madride.“ Podobne, ako predchádzajúci horor talentovaného španielskeho režiséra Jaumea Balagueróa (TEMNOTA), aj NEPREMOŽITEĽNÉ ZLO (strašný preklad) dopláca na slabší scenár. Zato tiež ponúka zaujímavú príležitosť pre inak väčšinou nie príliš talentovaných hercov. Nevraviac o nádhernej atmosfére: hoci snímka zanecháva smutný melancholický dojem, ponúka tiež sériu riadne "nepríjemných" scén a výsledkom je najortopedickejší horor všetkých čias o hrôzostrašnom mechanickom dievčati, zlomených srdciach, opustených dušiach, smutnom svete a potrhanom ľudskom tele. Neviem, či mi pomohlo, že som film pozeral hlboko po polnoci sám doma, kým vonku nariekala zimná meluzína, ale dostalo ma to. (01.11.2008)

Po vzoru některých musím říct, že distributoři by si za názvy (a zbytečné překlady) zasloužili pětadvacet na holou. Hrozná škoda, Nepřemožitelné zlo tak působí trochu lacině. A to úplně zbytečně, protože má plné právo začlenit se mezi horory, které za to stojí. Nejde o žádné prvoplánové bububu, ani o vždy osvědčené triky, naopak, ladně pracují tvůrci s atmosférou, dobře využili příběhu (skoro mám chuť říct, že dle mého úplně dokonale) a dokonce byli schopni spojit dost žánrových prvků, které vás ani na minutku nebudou obtěžovat, Vřele tuhle "křehkou" pecku doporučuju a teď se budu snažit usnout (a půjde to těžko, pan Bubák s touhle krasomilou koukaj zpoza dveří, parchanti). (03.02.2013)

Jakmile se do hororového světa přimíchá Španělsko, je téměř 100% jistota, že z toho vzejde skutečná kvalita. Fragiles je ponurý od začátku do konce, místy opravdu hodně děsivý a zaručeně nenudí. Pocit strachu je velmi pečlivě budován a nemocnice, ve které se děj odehrává, působí opravdu dost neutěšeným dojmem. Námět není nejoriginálnější ze všech a zcela odpovídá klasickém duchařskému schématu, ale klasické žánrová klišé zde nenajdete. Hlavní hrdinka je navíc velmi sympatická, stejně jako dětští pacienti, které má na starost. Závěrem lze říci, že k naprosté spokojenosti mi zde chybělo jen málo... (31.05.2011)