Nepřemožitelné zlo

Did Simon come back? Balagueró umí strašit půvabným, (nad)přirozeným způsobem. Přestože opakovaně používá jedny a tytéž postupy a podobné motivy, dokáže to nenápadně a zároveň s takovou intenzitou, že pokaždé dosáhne svého a nikdy v divákovy nevzbudí dojem recyklace sebe samého. Nebýt toho zbytečného uříceného závěru a přehršelu cgi efektů, bez váháni bych šel s hodnocením výš. (03.06.2009)

Tato velice příjemně zpracovaná duchařina si především usmyslela, že diváka už jen tak něco nevyleká a tak je potřeba dost přitvrdit. Děj je zasazen do ošuntělé nemocnice v jejímž okolí už ani vlci nedávají dobrou noc. Kromě několika pracovníků a hrstky lidí zde už nikdo není. Tedy skoro nikdo. Začátek filmu se nese v docela tajemném a hlavně i děsivém tempu, kdy sledujeme zvláštní chování dětí a lámání kostí. Jenže potom jakoby to všechno někdo utnul a dostavila se hodně nudná půlhodinka. V té se seznámíme s naší milou sestřičkou Amy a sledujeme její první minuty v novém zaměstnání. Začal jsem mít divné tušení, že tentokrát si to u mě režisér pokazí. Naštěstí však dostal rozum a poslední půlhodinka opět ukázala, že jsem se spletl. Opuštěné druhé patro přímo svádělo k brutální jízdě, která zaútočí na všechny smyslové buňky. S příchodem ducha se přepnulo na vyšší level. Po delší době musím říct, že jsem byl docela znechucený a trochu mnou otřásl i pocit znechucení ( to myslím v dobrém slova smyslu). Za přispění dunivé atmosféry, skvělého hudebního doprovodu a neuvěřitelných hereckých výkonů malých herců a hereček jsem si začal film skutečně užívat. Do toho všeho mě ještě potěšila i Calista Flockhart, kterou jinak moc nemusím. Její výkon byl rovněž přesvědčivý a rozhodně se mi líbila víc než v tom trapném seriálu. (05.05.2010)

Nepochybně zajímavý nápad spadá do takové té hororové klasiky. Ta může v ideálním provedení slavit opravdu velké úspěchy. Bohužel to zdejší bylo o něco slabší. Abych začal drobnými zápory, tak nikdy není příliš vhodné, pokud do filmu obsadíte vzájemně si velice podobné dvojice, či dokonce trojice. Člověk pak namísto vychutnávání si parádní atmosféry, spíše uvažuje koho právě zahlédl před chvílí na obrazovce. O něco horší již byla vcelku absurdní premisa, proč se vlastně vůbec nějaké strašení odehrává. I tak jsem to stále viděl stále na čtyři hvězdy. To co však odpustit nemohu, že ačkoli na mne zvolené téma obvykle zabírá, tady prostě příliš nefungovaly napínavé momenty a strašení bylo povrchní prostřednictvím lekaček a hlasité hudby. Uznávám však, že tomu můžou být na vině nedostatečné efekty doby. Film je to dobrý, ale očekával jsem prostě víc. 69% (16.10.2022)

Mé druhé setkání s tentokrát více mysteriózním Jaume Balaguerem. Fragile jsou výborným atmosférickým horrorem, který i přes absenci lekaček dokáže vyvolat strach. Poklidnější tempo filmu není na škodu a tím víc působivý je pak konec. I když se nejedná o natolik originální horror, jakým je třeba pozdější REC, zpracováním se rozhodně může řadit k těm lepším. Navíc mě potěšila má oblíbená skladba "Vaya con Dios" od americké nu-metalové kapely Ill Niño, která ve filmu na chvíli zazní a také Ivana Baquero (představitelka hlavní role ve fantastickém opusu Guillerma del Torra - Pan´s Labyrint), která se ve filmu mihne v malé roličce. ;) Povedený horror, který mohu jen doporučit. (09.01.2008)

Pominu fakt, že název je óbrstupidní a zavádějící. Pokusím se oprostit od toho, že se všechny vedlejší postavy chovaly nepřirozeně. Dokonce zajdu tak daleko, že se snížím k prostému konstatování, že co se vývoje vztahů týče, tak jde o minimalistický "skvost"...žádný tam nenajdete. Ale těch závěrečných 20 minut scénáristické impotence a režisérského zmaru...to na mě bylo opravdu silné kafe. Celý film je paskvil, kde je 15% vcelku dobrých hororových momentů, 50% bezobsažných scén a zbytek je nelogická a hloupá slátanina. Vedle tohoto "díla" je třeba Žena v černém (2012), parádní žánrovka s luxusní atmosférou. (13.03.2017)