Nabít a zabít

Perfektní nápad, perfektní příběh, perfektní výprava, úžasní herci a naprostý herecký koncert, nezapomenutelné hlášky, brutální konec, kde je pomsta vykonána na to, že je celý film vyprávěn s jistou nadsázkou, naprosto chladnokrevně, nekompromisně a drsně ... Film mne opravdu překvapil a i když mě štval trochu provokativní rozjezd, kde divák musí neustále sledovat hlavní postavu pobíhající s ručníkem kolem pasu od jednoho mafiána k druhému, brzy byl nahrazen opravdovými lahůdkami a úžasnými hláškami. (07.12.2007)

Přiznávám, že jsem dlouho tancoval na tříhvězdové hranici, ale taky proto, že jsem v Lucy konečně uviděl tu kočku, za kterou ji všichni mají, přidávám slabší čtvrtou. Film zákuskového typu, ze začátku kluše elegantně a lehce, dokonce famózně, ale čím je dál, tím působí roztahaněji a upachtěněji. Závěrečná pointa je sice servírována docela vkusně, ale v dnešní době už myslím ani nemůže nikoho moc překvapit. Bruce Willis je tam hlavně kvůli jménu, mě osobně se tahle jeho "tulipánovská" postava pranic nelíbí. Naopak duo Hartnett - Liu mě překvapilo příjemně. Kvalitní hudba. 70% (25.11.2007)

Tenhle film je pro mě jedním velým paradoxem. Dvě třetiny divák zírá na nudné scénaristické "choutky", stylistické "vychytávky" a hvězdné obsazení, které je filmu jakoby jen na ozdobu. Pak přijde závěrečná třetina, kdy je příběh zcela převrácen nespolehlivým vypravěčem aka kansaskou léčkou. Je to právě poslední třetina, která je překvapivě zábavná, pokud si odmyslíte vše předešlé. Ve spojení s tím je totiž překombinovanou a maximálně iritující fraškou, jinými slovy kupí vysvětlení na vysvětlení a z diváka dělá jen blbce. (29.03.2011)

Veru, rizikové to podnikanie v týchto končinách. Jeden by si pomyslel, že hranie sa na ritchieovky či tarantinovky je už pasé a pozrime sa, nie je. X-tý klon klonov variujúci akt sladkej pomsty v ktorom niet núdze o nóbl tváre, hyper hektický háv (podobný tomu ukričanému z "Running Scared") a rádoby cool vyznenie. Pozerať sa na to v pohode dá, Liu/Harnett na rozdiel od Kingsleyho/Freemana neprehrávajú, kde-tu sa objaví úsmešne zlomyseľná poznámka alebo kvalitne rozbitý čumák, ale akonáhle dôjde k schématickému zvratu a nadbytočnému vysvetľovaniu, tak onen načrtnutý nadhľad sa nadobro vytráca. Suma sumárum, zostávajú len nenaplnené očakávania s "odlepujúcou sa" náplasťou štýlovej kriminálky. S McGuiganom je to ako na hojdačke, raz hore ("Acid House"), raz dole ("Push"). "Lucky Number Slevin" sa mi vidí ako jeho stred. (07.09.2011)

Ultraštylizované, avšak na jedno skukunutie veľmi chutné. McGuigan, podobne ako v svojom predchádzajúcom snímku Wicker, výrazne porušuje lineárnu chronológiu narácie a navyše svoj zámer "hrať sa" manifestuje takmer v každom druhom zábere, plnom odrazovýchz plôch, jasne poukazujúcich na klamlivosť hľadáčika kamery a filmového rozprávania. Škoda toho, že najväčší twist efekt sa dá odtušiť výrazne skôr, ako prijde k jeho odhaleniu, rovnako ako aj toho, že podstatná časť stôp vedúcich k odhaleniu je zvýraznená až v nutnom "doslove". Ovšem pre priaznivcom uštipačných a cynických dialógov ako i obdivovateľov "rozprávania obrazom" - s podporou viacerých vychytených strihových fintičiek, pôjde o veľmi vydarenú chuťovku. (28.05.2006)