Nabít a zabít

Josh Hartnett musí párkrát dostat do břicha (a do nosu), aby nám mohl převyprávět svůj místy křečovitý hon za pomstou, kde se ale spousta věcí nepříjemně zamotává a řada jiných je zase rádoby lišácky propletena (většinou je to ku neprospěchu). Klamavá hra s flashbacky a se záměnou identit ale rozhodně nepůsobí tak suverénně jako v drtivé většině snímků, kterým se snaží stylově přiblížit. (20.06.2007)

Počas celého filmu pozeráme na niečo, čo je na konci totálne vyvrátené. Mám rád obrovské zvraty v deji a rozbitie divákovej ilúzie a musím povedať, že toto bolo z tých kvalitnejších! Opäť film, ktorý reprezentuje smotánka Hollywoodu a že zahanbiť sa nenechali. Ani po stránke scenára, či kamery, no prekvapil ma maznáčik Hartnett v inej pozícii, ako ho poznáme. No a čo sa týka Lucy Liu, niektoré scény sa mi tam absolútne nehodili, pretože spočiatku boli miestami komické a v takomto vcelku vážnom thrilleri si to mohli odpustiť. Ale inak pomsta bola sladká a aj milostná zápletka priniesla do filmu niečo nové. 80%. (10.10.2006)

Zvláštny film. Ako by kríženec Lynchovského pomalého plynutia a zauzľovania deja a Richieovskeho strihu s vyšperkovanými hláškami. Všetko podfarbené nenápadnou, o to však lepšie padnúcou hudbou. Záver, kedy za rozplietali všetky zápletky je nutné, pre pochopenie deja filmu riadne napnúť zmysly, inak vám môže ujsť nejaký moment, a nevyskladáte puzzle s pointou. (07.02.2011)

První půlka, plná rádoby cool dialogů, kdy se mají postavy slovně stírat, je čiré utrpení. Pak se začne účtovat a stírat krev ze země a McGuigan konečně nasadí té překombinované historce nějaké grády. Vysvětlující flashbacky baví, ale věrohodnost je v háji. Hartnett hraje (!), Willis kamenný jako tradičně a zbytek tak nějak přicmrndává tím, že má slavné jméno, filmové ceny počítá na metráky a snaží se působit strašně nad věcí. Rozpačitost je dojem, který to charakterizuje nejlíp, ale druhou šanci tomu už asi nikdy nedám. Slabší 3*. (22.10.2010)

U filmu s podobnými preferencemi člověk snadno podlehne mámivé iluzi, že je lepší než ve skutečnosti je. Hvězdné obsazení, veskrze pozitivní zahraniční ohlasy, snaha jít ve šlépějích „ritchiovek“. Právě poslednímu filmu Guye Ritchieho – Revolveru – se Lucky Number Slevin podobá více než je zdrávo. Rovněž je to téměř epická gangsterská historka se spoustou filozofujícího balastu, vizuálně oblbujících záběrů a pointou, která převrátí celý dosavadní děj naruby. Na vrub McGuiganova filmu nutno přičíst, že alespoň ze začátku je úžasně vtipný (až jsem byl překvapen pozdějším „totálním“ zvážněním) a že má enormně roztomilou Lucy Liu a Morgana Freemana se zásobou cool hlášek (ač mi jako drsný Boss moc neseděl). Lucky Number je filmem, u kterého se dobře bavíte a čekáte, až přijde pointa, jenž dodá příběhu zcela netušený rozměr, díky níž zjistíte že celou dobu nesledujete jenom efektivní hříčku, něco ve smyslu: Bruce Willis je osud, Josh Harnett smůla, Morgan Freeman bůh a celý film alegorie života, ale místo toho nám je v posledních třiceti minutách (třiceti minutách!) vysvětleno, že šlo o …………… založený z větší části na náhodě. Bylo to trapné, přijít po devadesáti minutách napjatého očekávání s tak lacinou pointou (vždyť mohl klidně zavolat někomu jinému, vždyť klidně mohl říct že je tím, za koho jej považují…) a ještě nám ji naservírovat na pozlaceném tácu a ne jednou, ale pro jistotu dvakrát třikrát zopakovat, že šlo skutečně celou dobu jenom o TO. Je to škoda, ale když už se někdo pustil do podobného projektu, asi věděl proč a věděl jak celý děj utnout, takže to nebude jenom výsledek bezradnosti scénáristy, ale účel. Nebo jste už zapomněli, že všechno v Matrixu má svůj účel? A účelem tohoto filmu je naštvat všechny, kterým se nelíbil Revolver. 60% Zajímavé komentáře: kleopatra, Lima, imf, 3DD!3, cab, ashton (02.10.2006)