Vražedná čísla

Jako kriminálka průměrné, nápad s matematickými výpočty je originální. Zpracování ale není takový, jaký by mohlo být. Vytvoření vzorce vypadá věrohodně, ale ve skutečnosti by tenhle vzorec určitě nešel použít na tak velký počet lidí a událostí a neměl by tak velkou pravděpodobnost úspěchu. Je jasný, že tenhle vzorec se musí vytvořit na tabuli nebo na papíře, ale vůbec nechápu, proč se nikdy nepoužije pro výpočet počítač nebo i obyčejná kalkulačka, pro fyzikální výpočty naprosto nezbytná. Ale asi je lepší psát hodnoty na tabuli a desítky minut něco počítat, než zadat hodnoty do nějakýho tabulkovýho procesoru, který vypočte výsledek za několik sekund, navíc s menší možností chyby než jakýkoli člověk. Jediný díl, který se mi po téhle stránce líbil, byl ten, když "geniální" matematik Charlie přestal pořád něco počítat a používal zákony logiky na reálný případy. (08.07.2008)

Vražedná čísla a Doktor House patří k sobě. Jsou to totiž nové odnože Sherlocka Holmese. I zde se vyskytuje jedinec jako obyčejná postava s neobyčejným intelektem bez nadpřirozených sil. Seriál jistě není špatný a dozvíte se v něm i nějaké zajímavosti z matematiky stejně jako v BBT, proto taky nechci dávat odpad!, ale já jsem už jen mírně otrávená, že vzali Doktora House a udělalu z něj kriminalistu a předtím z všetečky Holmese udělali doktora. Není to špatný, ale už je to ohraný. (02.07.2016)

Totální kravina a jedna z nejhorších kriminálek všech dob - takto bych klidně mohl označit tento seriál. Už jenom myšlenka, že by se případy měly řešit pomocí matematických vzorců namísto logické dedukce je naprostá ujetost. A i kdyby dal nějaký blázen dohromady soupis všech tabulek a vzorců, díky kterým by se mohla vypočítat nejpravděpodobnější možnost řešení případu, stále by to byla jen nejpravděpodobnější možnost (nepříklad 30% jistota, že někdo něco spáchal), kterou se pachatelé v reálném světě prostě neřídí. Navíc vše, co dotyčný matematik počítá celé vyšetřování, by dokázal pomocí selského rozumu vykoumat za pár okamžiků (pokuď by v té hlavě samozřejmě něco měl :-) ). Tady bych rád reagoval na názory, že je tento krimi-seriál oslavou inteligence a myšlení. Opak je pravdou. Hrdinové zde nemyslí, jen slepě využívají vzorce, do kterých dosazují čísla vytažená z klobouku. Namísto oslavy intelektu se jedná o vzívání bezmyšlenkovitého využívání zaběhnutých norem, chybného zjednodušování a konzumního zírání do bedny na něco, co je barevné, hýbe se to a je to na pokračování. A jelikož by samotné počítání příkladů zabralo cca 5 minut, musela se přidat omáčka v podobě "efektních" efektů a nějaké to koření v podobě naprosto plochého soukromého živote hlavních představitelů, s kterým se bohužel většina konzumentů dokáže velmi snadno ztotožnit. Dávám odpad (5%). (05.08.2008)

Poměrně zajímavý koncept "matematika ve službách kriminalistiky" mě nejen vzhledem k tomu, co studuju lákal. Bohužel výsledek moc nevybočuje z průměru, po několika dílech se mi stále nepovedlo si oblíbit jedinou postavu, zápletky jsou většinou hodně vykonstruované a u většiny rozuzlení mi tak nějak chybělo nějaké zadostiučinění, potěšení nebo cokoliv jiného. Schéma "matematika něco napadne - zkusí se s tím pracovat - matematikovi dojde, že udělal chybu - vymyslí nový postup - zločinec je dopaden nebo případ uzavřen" je pořád stejné a přívlastkem "napínavý" bych se zatím odvážila označit jeden jediný díl, což je u krimi thrilleru docela zásadní problém. (17.08.2008)

Chyba lávky, odstřelit to po prvních dílech. Sic mi stále nejde z hlavy fakt, že to co týpek jakoby „spočítá“ by dokázal vyřešit i selským rozumem, ale na druhou stranu je to docela dobrá oslava lidského rozumu a teoretického myšlení. Případy začínají být zajímavé, leč scénáristy vykonstruované tak, aby nahrály na smeč matematice. A byť jsou ty rodinné etudy stále v rovině sladké telenovely, musím zkonstatovat, že bratři Scottové by mohli Jerrymu Bruckheimerovy časem solidně konkurovat. (09.06.2008)