Kráska v nesnázích

Hřebejk drží trend a klesá zase o stupínek níž. Ne že by byl horší režisér, to jen Jarchovský nabízí plytkou a příběhově veleřídkou story, jejíž obsah by šel shrnout do jedné věty. Mezery v obsahu vyplňuje jen pár videoklipů na sladké písničky a srandičky s Jiřím Schmitzera. Mnohdy nelogický, ale hlavně prázdný trapas okořeněný tím, kolik diváků to Hřebejkovi zase sežralo (a žrát bude). I když jde o červenou knihovnu bez napětí, vnitřní dramatičnosti, originality, ale i bez velkých nedostatků v obsazení (Macháček už je spíš karikatura) nebo v rytmice vyprávění (konec mohl být klidně po sedmdesáti minutách). Více než černobílá postava Emílie Vašáryové, ten kiks hodný spíš Víta Olmera než Hřebejka, přitom vypoví víc než pět komentářů. (06.07.2006)

Velmi neotřelé a funkční spojení linie žánrů pokleslých románů pro ženy (červené knihovny) a psychologického dramatu. Čtvrtou hvězdičku dávám po seznámení se s bonusovými materiály na DVD disku, neboť tvůrci si zcela sebekriticky dovedli vybrat ten nejlepší možný scénář a dějové rozuzlení (snímek původně navíc obsahoval ještě linii detektivní a symbolickou, ze kterých nakonec zbyly jen torza a náznaky - např. písně Radůzy, jež v příběhu dříve fungovala jako významový protipól povrchní krásky atd.) a za strhující výkon Jiřího Schmitzera. Jeho postava sebestředného despoty patří k tomu nejlepšímu, co kdy bylo na českých plátnech iniciováno. Je pravda, že zbytek filmu tak unikátní a výjimečný není (zvláště scenáristická složka, některé postavy jednají bez zjevné motivace atd.), ale Hřebejk odvádí svůj vysoký standard, který jednou ocení až zpětný pohled, neboť jeho filmy budou patřit k těm, které budou dlouho cyklicky rotovat na obrazovkách českých televizí a v přehrávačích digitálních médií... (03.07.2008)

Po povodňová situácia je v tomto prípade veľmi dobrý odrazový mostík, od ktorého sa odráža citovo a komplikovania zamotané, tragické osudy rodiny. Pripája sa aj tragikomický, čierny humor, na ktorý som bol však zvyknutý vo väčšej miere a intenzívnosti. Aj tak Hřebejkove filmy, ktoré som zatiaľ videl, na mne zatiaľ stále nechávajú pocit spokojnosti, hlavne spojením týchto dvoch žánrových rovín. A navyše moderný náboj dáva filmu tiež ďalšie plus. 80%. (30.10.2007)

Houpoučká červená knihovna, ovšem neuvěřutelně silná v kramflecích, co se vizuální stránky týče. Poměr dějových (ukecaných) a nedějových (obrazových) pasáží je přibližně 50:50 a nutno podotknout, že ty druhé jsou doslova dechberoucí. Aňa není špatná, Abrhám a Brejchová jsou skvělí, Schmitzer vydělává, Roman Luknár je zde spíše do počtu, Vašáryová je bohužel nesnesitelná. Filmu by rozhodně prospělo rychejší tempo. Nicméně Hřebejk to ustál se ctí. PS: Geislerová JE krásná! (20.09.2006)

„Je to nemocnej člověk.“ – „To máš sice pravdu, ale ten parazit nás všechy přežije.“ Režisér Hřebejk a scenárista Jarchovský patrili k mojim obľúbeným českým tvorcom (Pupendo), bohužiaľ v posledných rokoch začínajú rozprávať čudné príbehy. Ako Medvídek, i Kráska v nesnázích nie je príliš vydarený, dobrý film (napriek niekoľkým výborným scénam) a ani u nej sa nedá zrozumiteľne vysvetliť, prečo. Geislerovú pokladám za kvalitnú herečku len ak hrá kladné postavy. Akonáhle dostane záporné, nejde jej to (v Slámovovom Šťastí bola na zabitie). Tentokrát stvárňuje nesympatickú ženu, ktorej prioritou sú deti, kvôli čomu vyzerá ako vypočítavá a malicherná potvora, ktorá s ľuďmi nehrá čistú hru a zalieča sa každému, od koho niečo potrebuje. Nevravím, že to tak v živote nefunguje, práveže často funguje, ale pozerať sa na to vo filme ma irituje. Ani ostatné postavy nie sú dobré (najlepší mi pripadali Luknár, Macháček a Abrhám v podporných roličkách), postavy oboch matiek sú dokonca odporné. Vrcholom bizarnosti je Jiří Schmitzer, u ktorého som čakal, kedy všetkých podreže alebo aspoň znásilní (scéna „nebudete žrát mé diabetické sušenky“ by obstála aj v horore). Tvorcovia dokazujú, že sa vyznajú v ľuďoch (ako sa voči vám zachová človek, ktorému urobíte službu? Naozaj to bude vďačnosť?). Mali odvahu ukázať, že zdravotne postihnutí ľudia tiež môžu byť hajzli a dialógy odsýpajú („Co tady s tím pláckem budete dělat?“ – „Rekreovat tady budeme.“). Ale tentoraz je to celé oveľa vážnejšie a hoci v skutočnom živote tiež nikto nie je iba dobrý/zlý, film by sa mal predsa len vyjadrovať troška „filmovejšie“, aby sa nestalo, že postava je prezentovaná ako kladná, aby v druhej scéne spravila svinstvo a následne sa zachová ako zásadový človek. Keďže filmy Hřebejka a Jarchovského sú skôr o postavách, než o príbehu, mal som z Krásky v nesnázích negatívne pocity. (09.12.2009)