Blbec k večeři

Lidé mají různé záliby. Někteří sbírají známky nebo drahá vína. Jiní si skládají modely autíček nebo stavějí po večerech plně funkční modely železnic a jsou nadšením bez sebe, když zmačknout čudlík na klávesnici a vlaky se jim rozjedou po kolejích. Ale jsou i tací, kteří mají poněkud odlišnější záliby, hrají si s myšmi. K těm patří i sympaťák Steve Carell. Ten vypadal jako ajťák a děsně mi připomínal bývalého spolužáka. (23.01.2011)

Hmmm, nič moc. Steve Carell už bol veru obsadený do rôznych podivných rolí, ale táto zrejme prekonala úplne všetky. Rola takéhoto dementa mi k nemu vôbec nepasuje, aj keď to nezahral až tak zle. Do veľkej miery mi to svojim štýlom pripomínalo film Due Date, avšak ten bol minimálne o kategóriu lepší. V oboch prípadoch vypĺňala väčšinu príbehu dvojica mužov - jeden cieľavedomý a trpezlivý, druhý úplne mimo reality. Komédia toto bola dosť chabá, aj keď mala aj svoje svetlé chvíle, ale tých bolo pomerne málo. (27.07.2013)

Jedním slovem LÍTOST. Tato emoce na mě ve filmech velmi působí a když ji zakomponovali do této komedie, kde je mimochodem překvapivě skvělí Steve Carell, tak mě to dostalo. Je to film sice bez hlubšího smyslu, jen samé americké rádoby velké myšlenky, ale líbil se mi tento film. Originál tohoto filmu jsem neviděla, takže ho nemám s čím srovnat, ale rozhodně dávám 60%. (04.03.2011)

Komedie s nejpodivnějším humorem, jaký jsem za poslední dobu v komediích viděl. Snad všechno mně tady přišlo hodně zvláštní, počínaje zálibou hlavního hrdiny ve vycpávání myší a konče podivnou až nefunkční kreací Zacha Galifianakise v roli muže ovládajícího mysl. A než dojde na onu zmíněnou večeři s nejedním blbcem, tak to nějakou chvíli trvá a divák se musí prokousat tunou velmi svérázného humoru, který se sice dá s obtížemi vstřebat, ale protože má film slušné tempo a charismatického Steva Carella v roli roztomilého "blbce" a Paul Rudd je schopný nahrávač, tak film poměrně příjemně plyne k firemní večeři, jejíž součástí je soutěž o největšího blbce či spíše exota, Nevadilo mně, že film se uchýlil k poměrně lacinému moralizování, a ani to že měl spoustu dějových odboček, až jsem nabyl dojmu, že snad k té stěžejní scéně s večeří ani nedojde, ale to hlavní, co jsem nepochytil bylo, že mně nebylo vůbec jasné, o co filmu vlastně šlo. Hlavní úmysl filmu mně zůstal skryt a neberu vysvětlení, že se každý rád zasměje neštěstí toho druhého, ale ono to opravdu tak vypadá, že film na hlubší myšlenkové poselství opravdu neměl. Faktem však zůstává, že Steve Carell se vzhledem maximálního mimoně a Lucy Punch v roli umanuté svůdnice se stali největšími tahouny velmi zvláštní komedie, která v mnoha momentech chrlí velmi originální styl humoru, na který nejsem běžně připravený. (24.01.2011)

Před lety jsem snímek ohodnotil dvěma kousky a po dnešní repríze jsem šel s hodnocením ještě níž, protože mě to prostě nebavilo. Vzhledem k reakcím těch uživatelů, které mám zařazené mezi oblíbenými, jsem ochoten připustit, že je chyba na mé straně, protože jsem se na film nedokázal naladit. Faktem ale zůstává, že mi valná většina humorných situací nepřišla vtipná (pobavil mě snad jen slepý šermíř v podání Chrise O'Dowda; ve chvíli, kdy zhasnul, aby vyrovnal šance, jsem se opravdu smál nahlas), často jsem se cítil nepříjemně až trapně (a to jsem to sledoval sám) a úplně nejhorší bylo to, že jsem se dost často nudil. A to považuji u komedie za zásadní problém. Jakoby těch záporů bylo málo, tvůrci se rozhodli prohodit děj příběhu i nějakými těmi klišoidy a bonusem na závěr byla patetická scéna jako od Rosamunde Pilcher. Tohle pro mě byla fakt jen ztráta času. / Poučení: Vzrušuje tě taxidermie? Mě ne. (10.07.2022)