Já a Ty a všichni ostatní

Jedním ze základních předpokladů pro natočení úspěšného amerického nezávislého filmu je vysoká míra osobitosti jeho hrdinů. Zde jsem si místy říkal, že už je to přeci jen trochu moc. Na druhou stranu, kdyby Miranda July (režisérka, scenáristka a představitelka hlavní role v jedné osobě) napsala normálnější postavy, šlo by jenom o další úsměvný nezávislák s pěknou myšlenkou, nad kterou každý chápavě pokývne hlavou. Takhle se můžeme těšit na zapáleného prodavače bot, na malého, perverzního černouška, na jeho orálně (ne)uspokojeného bratra, na dvě sexuchtivé puberťačky, s chutí provokující neméně nadrženého souseda nebo na svéráznou umělkyni. Jsou to exoti, ale mají srdce a to vaše si taky získají. Na oplátku za příjemně strávených devadesát minut toho od vás Já ani ty ani všichni ostatní mnoho nepožadují, pouze určitou dávku empatie a zkušeností s problémem, který nás trápí celý život, tedy se životem samým. Děj, nebo spíše úhledně sestříhaná série miniepizodek s individuálními pointami, posunuje vpřed poslouchatelná hudba a množství situací příliš bizarních na to, abyste na ně nereagovali alespoň malým úsměvem. Podobné filmy bývají často přirovnávány k práci Woodyho Allena, jenže zrovna tento, na rozdíl od takového Igbyho, vůbec nespoléhá na humor konverzační a připomíná jakéhosi omylem komického hybrida Třináctky a Ken Parku, resp. ukazuje, čím chtěly oba filmy bez zjevného úspěchu být. 75% Zajímavé komentáře: betelgeuse, vik (10.06.2007)

Divnej film o divných lidech s divným feelingem. Nechci tomu filmu křivdit, ale když jsem teď při úklidu ve "Chci vidět" na něj narazil, název mi byl nějak povědomej a po kliknutí jsem zjistil, že jsem ho viděl a hodnotil a ne zase nějak dávno. Ale absolutně jsem zapomněl o čem byl. Což o něm asi vypovídá nejlíp. Vzpomínám si, že při sledování jsem si ten weird feeling docela užíval, ale zaboha už nevím proč a jak. (23.03.2020)

filmy Mirandy July jsou nezávislé, extravagantní, ironické a poetické. U tohoto se setkáváme s roztodivnými postavičkami, které mají ještě podivnější zájmy a představy o životě. Jejich životy se občas protnou a tak z toho vzniká zajímavá mozaika. Výsledek je poněkud nekonzistentní, ale jde tam hlavně o vytvářené emoce, vždyť to taky natáčela režisérka. Ale hlavně že je to chvilkami absurdně zábavné, takže jsem se docela bavil, i když po filmu jsem v sobě cítil prázdno. Nic mi to vlastně nedalo a tak přes 3hvězdy nepůjdu. [ PŘÍBĚH: 2 /// ATMOSFÉRA: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 2 /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (01.08.2013)

Christine sbírá fotky ke kterým natáčí příběhy a než se svým uměním uspěje, vozí důchodce po nákupech. Prodavač bot Richard si polil ruku benzínem a zapálil ji. „Chtěl jsem si zachránit svůj život, ale nešlo to“.Jeho šestiletý syn Robby našel na chatu ženu s kterou si „rozumí“ v perverzních sexuálních fantaziích. Na starším Petrovi si zase dvě nerozlučné kámošky ověřily svoje sexuální „dovednosti“, ale fascinují je hlavně obscénní vzkazy na okně od chlápka z ulice. Asi dvanáctiletá Sylvie se už dnes pečlivě připravuje na zařízení své domácnosti, takže z katalogů vystřihuje a lepí si do alba různé mixéry, šlehače apod. a zatím udržuje a rozmnožuje svoji „výbavu nevěsty“. A znalkyně umění Nancy, která dokáže být okouzlená i zmačkaným papírem od hamburgra. Množství podivných lidiček s ještě podivnějšími zájmy, ztraceni ve velkém světě a každý z nich hledá někoho, kdo by s ním jeho zvláštnosti sdílel....„Proč to děláš? - Jen si krátím dlouhou chvíli.“ (24.04.2006)

Jeden z těch amerických, nezávislých...o pár osudech, které se trochu prolínají...ti lidé se potkávají a něco prohodí, nebo se sebe jen tak dotknou....a každý má v sobě nějakou touhu a strach....je to, zejména zkraje, navíc docela ujeté, ale asi nám autorka chtěla říct, že takoví jsme všichni, každý v sobě máme něco divného a máme chuť to ostatním ukázat....a film končí, jak to u těchto děl bývá, téměř bez pointy...a v tomto případě je to spíš na škodu než ku prospěchu. Do výšin filmu ještě něco chybí.... (27.12.2012)