Já a Ty a všichni ostatní

))< >(( , sice ne navždy, ale 90 minut stačí (viz http://www.youtube.com/watch?v=KQoJo81lujk ). _____ Další tríčky _____ http://www.youtube.com/watch?v=85pP7yvA3do (všimni si jak to začíná a končí jak týpek čumí na ptáka, moc to vidět není). _______ čekal jsem _____ něco důmyslného, výsměch, ... místo toho mi to přišlo jako že autoři snažili za každou cenu tam dát nějakou prapodivnost . _____ Každá postava _____ je divná - karikatura romantičky, 2 píč, šprtky, ubožáka, pedofila, pedofilky, pedofila a malý kluk (předpokládám, že prcek co má rád hovínkový "tenis" má symbolizovat ... ééé ... něco, nebo něco jiného ... každopádně to byl důvod proč jsem se na to koukl - mělo mi tak dojít že jde o čiré umění = hovno - tedy, že na to nejsem dostatečně intelektuálně vybaven). ____ Poetické _____ to je (metafory, hyperboly (= hysterie), něco se tam pravidelně opakuje, ...), ale celou dobu jsem si říkal "Ok, a co jako?" (03.04.2010)

Americký nezávislý film sa v mojich očiach dostal konečne znova do tých správnych koľají. Po filmoch 'Thirteen', 'Ken Park' a 'The Squid and the Whale', ktorý každý predstavovali iný pohľad v ľudských vzľahoch a iný (ne)kritický pohľad na spoločnosť, je tento akýmsi mixom každého z nich okorenený o ľahký a treba podotknúť aj inteligentný humor. Film plynie krásnym monotonizmom s občasnými extrovertnými návalmi a s množstvom miniaturisticky trefnej originality. Záver tomuto podobný je naozaj umením zakončiť tak, aby v divákovi zanechal ten správny dojem a to sa Mirande July podarilo. 80%. (25.04.2008)

Performance byla vždycky zvláštní žánr, který nemusí být pochopen, protože jde více do hloubky a jeho tvůrce je součástí uměleckého díla. Miranda July zvolila tentokrát jako performanci celovečerní film, která propojuje všechny umění spojené s performancí. Krásné, milé, nevinné ale i pervezní, šokující a zvrácené. (25.01.2011)

Jedním ze základních předpokladů pro natočení úspěšného amerického nezávislého filmu je vysoká míra osobitosti jeho hrdinů. Zde jsem si místy říkal, že už je to přeci jen trochu moc. Na druhou stranu, kdyby Miranda July (režisérka, scenáristka a představitelka hlavní role v jedné osobě) napsala normálnější postavy, šlo by jenom o další úsměvný nezávislák s pěknou myšlenkou, nad kterou každý chápavě pokývne hlavou. Takhle se můžeme těšit na zapáleného prodavače bot, na malého, perverzního černouška, na jeho orálně (ne)uspokojeného bratra, na dvě sexuchtivé puberťačky, s chutí provokující neméně nadrženého souseda nebo na svéráznou umělkyni. Jsou to exoti, ale mají srdce a to vaše si taky získají. Na oplátku za příjemně strávených devadesát minut toho od vás Já ani ty ani všichni ostatní mnoho nepožadují, pouze určitou dávku empatie a zkušeností s problémem, který nás trápí celý život, tedy se životem samým. Děj, nebo spíše úhledně sestříhaná série miniepizodek s individuálními pointami, posunuje vpřed poslouchatelná hudba a množství situací příliš bizarních na to, abyste na ně nereagovali alespoň malým úsměvem. Podobné filmy bývají často přirovnávány k práci Woodyho Allena, jenže zrovna tento, na rozdíl od takového Igbyho, vůbec nespoléhá na humor konverzační a připomíná jakéhosi omylem komického hybrida Třináctky a Ken Parku, resp. ukazuje, čím chtěly oba filmy bez zjevného úspěchu být. 75% Zajímavé komentáře: betelgeuse, vik (10.06.2007)

Komedie? Hm.. ani bych neřekla. Nezasmála jsem se tedy moc u toho. Jako dětská sexuální zvídavost, první lásky, poslední lásky, neopětované lásky, sexuální úchylky. No.. to není příběh po jakém zrovna toužím. Navíc to bylo tak zvláštně zpracované a nesourodé, až jsem z toho velmi zmatená a netuším, co si o tom mám vlastně myslet. (08.06.2013)