Bitva o Midway

Začínáme povinným představením postav a jedním - vcelku zbytečným - milostným motivem mezi nezajímavým americkým chlapcem a japonskou dívkou. Pak se zvýší obrátky při přípravě na bitvu, lidé váhají, stojí před rozhodnutími, která můžou změnit svět, dělají chyby, jindy se rozhodnou správně a občas kartami zamíchá prostě smůla nebo štěstí. ____Začíná bitva a film se soustředí už jen na její průběh. Téměř dokumentární záznam bitvy o Midway, bez emocí, jen boj podpořený skvěle vloženými reálnými záběry. Přesto to není v žádném případě chladný film, i když nevidíme žádné slzy, žádné srdceryvné loučení se s umírajícími kamarády. Vojáci jsou muži vykonávajícími svoji práci a přesto z filmu emoce přímo sálají, divák si je ale musí přebrat sám, protože je vtažen do děje. Film z nikoho neždímá dojetí prvoplánovými scénami, ale prostým popisem jedné z nejdůležitějších bitev druhé světové války. /3. 9. 14. - vida, můj komentář č. 1 400/ (03.09.2014)

Vynikajúci vojnový veľkofilm nabitý hereckými (väčšinou už nežijúcimi) esami minulého storočia s miestami až dokumentaristickou presnosťou. Tvorcovia sa za každú cenu snažili držať historických faktov, čo ale niekedy uberá filmu na dynamike. Aj keď leteckým a námorným bitkám moc neholdujem, bolo zaujímavé sledovať, ako si generáli Nimitz a Yamato posielajú vzdušné pozdravy a ako veľmi chceli amíci japoncom po pár mesiacoch odplatiť natrhnutú riť z Pearl Harboru. Squelé. (28.12.2008)

skvělej válečnej velkofilm. a sem to označení opravdu patří. všechny ty záběry se opravdu vyvořily pro filmaře (pokud nejsou autentický). neuvěřitelné herecké obsazení a výkony dělají z tohohle snímku jeden z nejlepších válečných filmů všech dob. za zmínku taky stojí, že společně s filmy MacArthur a Tora! Tora! Tora! to vytváří jeden z nejjednotnějších pohledů na nějaké ze světových bojišť druhé velké války. (19.01.2006)

Jestliže tenhle film něčím trpí, pak tím, že namísto nějakého hlubšího ztotožnění se s postavami a příběhem nás neustále krmí informacemi typu "ten a ten poručík z té a té perutě", "stalo se v tolik a tolik" a scénami, které mají sice dokumentaristický význam, ale pražádný dramatický potenciál. Proto v hodnocení dopadl stejně jako třeba "Bitva o Británii" nebo "Tora, Tora, Tora!" (23.03.2005)

V souvislosti s vydáním nové Bitvy u Midway (2019) jsem si chtěl spravit chuť a připomenout si klasiku, kterou si pamatuji jako věrnou a zdařilou. Od dob, kdy jsem ji sjížděl na nekvalitní VHS kazetě už uběhlo hodně času a sledován dnes, v podstatně kvalitnější kopii než tehdy, už tenhle snímek ze 70. let přece jen trochu bledne. Hlavně přechody mezi nově natočenými scénami, těmi s herci hrajícími před projekčním plátnem a zejména těmi obarvenými originálními záběry z války jsou hodně patrné a docela rušivé. Kolikrát v těch navazujících záběrech nesedí ani typy letadel, v jednu chvíli sledujeme záběr SBD Dauntless na promítaném pozadí a najednou je z něho ve druhém záběru SB2C Helldiver Stejně tak sledovat přistávání letky Wildcatů zpodobněné třikrát se ihned po sobě opakujícím, úplně stejným záběrem přistávajícího Hellcatu, to také není úplně uspokojivé. Ale takové byly zkrátka tehdejší technické možnosti, kromě podobných drobností není filmu příliš co vytknout. Herecký výkony jsou velmi uvěřitelné, popis děje historické události srozumitelný a dobře dávkovaný a film má spád, ani za více jak dvě hodiny své délky nezačne nudit. (24.01.2021)