Pleasantville: Městečko zázraků

Jeden z nejlepších snímků z žánru teenagerská komedie. Překvapivě vkusný, inteligentní, zábavný, umně estetizovaný... Zprvu lehké a rozverné vyprávění o prapodivné televizní metamorfóze, které se ale postupem času změní v až alegorii temné stránky pohnutých padesátých let americké historie. Ten neotřelý nápad s formátem dobového černobílého vysílání a postupného objevování fragmentů jednotlivých barev zakomponovaných do černobílého obrazu je skutečně originální (i když přesně tuhle tvůrčí metodu použil již třeba Steven Spielberg ve svém Schindlerově seznamu v lyrizaci naturalistické scény likvidace krakovského ghetta) a dovoluje tvůrcům řadu významových a estetických vyznění. Pro mladého diváka bude možná americká historie trochu bílým místem, ale jistě bude korelovat s revoltou proti konzervatismu a tradicionalismu generace sitcomových rodičů. I když jsem měl osobně trochu problém s rámcem celého příběhu (tedy filmovým začátkem a koncem), musím konstatovat - zajímavý a jímavý film... (14.07.2008)

Kto by nechcel žiť v perfekcionistickom svete bez chýb? Bez nenávisti, zloby. 'Pleasantville' je ďalší dôkaz, že aj zdanlivo dokonalý a harmonický svet nemôže proste len tak existovať. Gary Ross svoj snový park vykreslil do detailov v okulahodiacich farbách a prepracovaným príbehom rozprávky pre dospelých, kde úsmevné momenty striedajú trpké scény a Jeff Daniels sa vymyká kontrole. Načasovanie zmien farieb a charakterov je presné, akurát si nie som istý aký cit (láska, hnev) prejavilo auto, keď sa odrazu zmenilo. Trošku by som však aj poupravil záver. Síce neviem ako, no bolo to príliš rozťahané, napriek tomu, že bolo jasné, čo sa stane. 80%. (01.05.2007)

Zmena je život. Čo si nakoniec uvedomí aj hlavný hrdina. Cesta k tomu je ale nádherná, vtipná a dojímavá. No a pre pár čiernobielych postáv aj desivá. Ale nakoniec sa vyfarbí každý. Je neskutočná jak to Gary Rossovi po každej stránke vyšlo. Vizuálne, dramaticky, všetky postavy tu majú svoju chvíľku, keď zažiaria. Každý detail je prepracovaný. Skoro sa mi chce zafrflať, že klasika aké sa už netočia a po vzoru hlavného hrdinu by som mal chuť stráviť nejaký čas v deväťdesiatkovom seriály. Ale asi by som to tam viac ako týždeň nevydržal. Ale pustiť si občas nejaké retro je príjemná zábava. 8/10. (04.04.2022)

Úúúúžasné zábavné a hlavně originální retro, které mě obrocvsky zaujalo - pobaví, potěší a nese s sebou i poselství, abychom nevnímali svět černobíle a vůbec (že by i narážky na rasizmus?). Skvělé podání a opravdu hodně dobře povedená a nápaditá technická stránka - docela bych se podívala na nějaký "film o filmu", protože ti barevní mezi černobílými, to musela být fuška, navíc plná výborných a sympatických herců (u mě vede Joan Allen s Jeffem Danielsem a samozřejmě Tobey Maguire). (07.02.2008)

"Are you okay?" "Um, yes. It's, uh, just that your father would never do anything like that." "Well, you know, mom, there are other ways to enjoy yourself. Without dad." ____ Na snímek 'Pleasantville' jsem pokaždý narazil v televizi, ale nikdy jsem jej zdárně nedokoukal do konce - protentokrát jsem udělal výjimku a zjistil jsem, jaká to byla chyba! Páč jde nezpochybnitelně o jednu z nejoriginálnějších amerických komedií z konce milénia - absurdní zákonitostí fikčního mikrosvěta počínaje, lukrativní implementací principu dominového efektu z hlediska gradace konče - neskutečně zábavně pojatý rozkol moderních a tehdejších manýrů nevyjímaje. To vše se posléze pojí do neuvěřitelně nápadité a sentimentálně humorné parafráze o obsesi televizí, rafinovanou alegorií o monotónnosti života a malichernosti hříchů, a v neposlední řadě o anarchické rezistenci vůči konformismu. Snímek je navíc exemplární důkaz toho, že Tobey Maguire je jedním z nejvíc tristně podceňovaných herců své generace - no a Reese Whiterspoon je zlatíčko. Život prostě nemůže být černobílý, bez rozptýlení, rozmanitosti, barev a optimismu.... VERDIKT: esence feel-good dramedie. 8,8 kočičích parademiků z 10 [#46.LFŠ] (13.08.2020)