Pleasantville: Městečko zázraků

Ahoj, jmenuju se Barney a jsem z Ameriky a přišel váš prdelákov postavit do latě..... Perfektní scénář ,který se ale utopil v Rossově pomalé režii a 124 minut místy ubíhalo zoufale pomalu,Tobey Maguire navíc prostě vypadá jako ten divnej týpek od vedle,co má ve sklepě možná hromady mrtvol malých dětí. 60% (11.07.2012)

Pěkně vymajzlenej filmek. Moc milé a chytlavé. Líbilo se mi, jak svět, kde je všechno černobílé pomaloučku přechází na barvitost, díky pocitům, které obyvatelům městečka dříve nebyli známé a pro mnohé v tomto konzervativním světě nepřípustné. Změněn pohled na život byl i těm, kteří zdejší proměnu započali, a tak musím říct, že je to hezká ukázka toho, že ve filmu nemusí být akce nadupaná výbuchy s pomocí digitálních serepetiček, aby dokázal zaujmout. Stačí zajimavý námět, děj a příjemní herci. Všechno nemusíme vidět hned černobíle, když to jde i barevně. (24.10.2012)

Film jsem si moc neužil, za což vděčím hlavně svojí hyperaktivní makovici, která se celou dobu snažila přijít na to, do jakého seriálového kultu bych se chtěl nechat transportovat já. Do Ulice radši skočím z okna, na Pojišťovnu štěstí nebudu nikdy dost smutný, do růžové zahrady bych nevkročil ani na rande, natož za doktorem, no a Cesty domů znám i bez nápovědy. Ze zahraničních připadá v úvahu třeba takový Dr. House, protože bych mohl být jízlivý, sarkastický, krutý, protivný a stejně milován, dále Kobra 11, poněvadž na rozdíl od Semira bych po vystoupení z auta viděl aspoň přes svodidla, a napadl mě i Útěk z vězení, jelikož při zachování současného životního stylu by se mi tyhle zkušenosti jednou mohly hodit. Nicméně, po dvou hodinách usilovného přemýšlení můj testosteronový supermozek nedokázal přijít na nic hodnotnějšího než na Beverly Hills a Pobřežní hlídku... (31.10.2013)

Kto by nechcel žiť v perfekcionistickom svete bez chýb? Bez nenávisti, zloby. 'Pleasantville' je ďalší dôkaz, že aj zdanlivo dokonalý a harmonický svet nemôže proste len tak existovať. Gary Ross svoj snový park vykreslil do detailov v okulahodiacich farbách a prepracovaným príbehom rozprávky pre dospelých, kde úsmevné momenty striedajú trpké scény a Jeff Daniels sa vymyká kontrole. Načasovanie zmien farieb a charakterov je presné, akurát si nie som istý aký cit (láska, hnev) prejavilo auto, keď sa odrazu zmenilo. Trošku by som však aj poupravil záver. Síce neviem ako, no bolo to príliš rozťahané, napriek tomu, že bolo jasné, čo sa stane. 80%. (01.05.2007)

Pôvodne sa Pleasantville tvárilo ako prostoduchá komédia o návrate súrodeneckej dvojice do akéhosi seriálu z 50tych rokov. Aké však bolo moje prekvapenie, keď sa film postupne začal plynule prelievať do vydarenej drámy s komediálnym podtónom a dokonca s hlbokou myšlienkou. Tu som doslova videl, čo je to nenávisť voči farebným :) Navyše kontrast niektorých farebných a niektorých čierno bielych postáv v jednom zábere má neskutočné čaro a príjemne nostalgicky na mňa zapôsobil. Bez debaty film, ktorý stojí za pozornosť. (01.12.2009)