Maska zrcadla

Precizně vybroušený film, který si zaslouží chválu. Příběh je zajímavý, ale především to zpracování! Nebude po chuti všem, ale příznivci/příznivkyně fantasy ho jistě ocení. Snová atmosféra, barvy, zvláštní bytosti, kočičí tvorové s tváří a hlasem Krytona z Červeného trpaslíku :), úchvatná hudba, sympatická Stephanie Leonidas v hlavní roli... Původně jsem si sice říkala, že by to v té realistické rovině na začátku klidně mohlo zůstat, protože mě bavila, ale nakonec mě bavil i zbytek filmu, kde si mě sice hledání masky zrcadla příliš nezískalo, ale rozhodně bylo na co se dívat. Přemýšlím, jak by vypadalo spojení Neila Gaimana s Timem Burtonem, ale tento film by se snad ani nemohl zdařit lépe. (08.08.2011)

Film odo mňa dostane pár superlatívov. Určite sa jedná o najosobitejší a vizuálne najštýlovejší film aký som doposiaľ videl. Nádherné farby, inovátorské motívy a celkové snové prostredie pôsobí neskutočne kúzelne. Škoda, že to ale nestačí. Zrakovo síce púta, no obsahovo priam nudí. Nápad je síce niečo pomerne nové a netrúfnem si povedať, čo na ňom dejovo meniť, no jednoducho ma pomerne dosť nezaujal. Určite si však rád pozriem aj ďalší McKeanov "výplod". 60%. (25.06.2007)

Dave McKean a Neil Gaiman, to znamená Sandmana. A to pro mě osobně znamená velkou dávku imaginace a magii comicsu v množství o hodně větším než malém. A teď je tu film, další dítko vzniklé ze spolupráce těchhle dvou, a je to přesně to, co jsem čekal. Příběh prostý a čtenářům Gaimana známý - něco jako Koralina, chtělo by se říct. A stejně jako u Koraliny, knížečky na jedno deštivé odpoledne, to funguje výborně. Co se vizuální podoby týká, citoval bych jeden nejmenovaný loutkový film - "Já mu to žeru, co ty?" To, co doteď při čtení obstarával mozek, se teď divákovi servíruje jako ti pohádkoví pečení holubi přímo do... A je to takový masakr jako je Stephen Fry velký herec. Z něj sice uvidíte jenom malý kousek, ale ten hlas si nejde splést;) Závěrem snad ještě potlesk pro Stephanie Leonidas, protože ty rozdílné herecké figury zvládla s bravurou a narozdíl od mnoha jiných jí ve dvaceti tu patnáctku věřím;) Ode mě je to za 90%, protože věřím, že tohle byla jen první vlaštovka... (20.08.2007)

Zpracování dospívání dívky, která řeší svůj vztah ke světu i matce a najednou se ocitá ve zlomové situaci, je nápadité výtvarně. Odehrává se ve snu. Na můj vkus to však bylo příliš depresivní, výtvarná stránka mě nijak neoslovila, celé to byla jedna velká haluz a pod tím vším temně okrovým obrazovým balastem to byl dost fádní příběh, který byl mnohem lépe popsán v Alence za zrcadlem (a to ještě střeleněji) i zobrazen ve Faunůvě labyrintu (s mnohem větší logikou a vypravěčskou odvahou nevyjít vstříc divákovi). SHRNUTÍ: Depresivní Alenka v temné díře. (27.03.2023)

..... „Často si pleteme to co si přejeme s tím, čím to ve skutečnosti je.“ Po vizuální stránce naprosto omračující už od úvodních titulků. Příběh Heleny, která se po konfliktech s rodiči ocitá ve Městě světla plné masek ..... bez masky (pouze s vlastní tváří) ..... „Jak poznáš jestli jsi šťastná nebo smutná, když nemáš masku? Nebo rozčilená? Nebo připravená na moučník? -Mám obličej.“. „Abych byl upřímný, vy lidé pro mě vypadáte všichni stejně. Bez pořádných obličejů můžete být kdokoliv.“ Černé lepkavé bláto ze Země stínů, z kterého s každým plesknutím vznikne pavouk s obrovským okem. Okřídlené kočky s lidskou maskou, které si pochutnávají na knihách. Urážlivé létající knihy „Dokud si myslí, že se ti nelíbí, tak se stěhují zpátky do městské knihovny“. A možnost okny nahlédnout do reality, na sebe sama. Originální šílenost u které jsem pouze na pochybách pro koho je vlastně určená, ale pro děti asi ne. (05.04.2006)