Warholka

Od prvního momentu vám je jasné o čem to bude. Uvidíte spoustu barevných blyštivých obrázků, zažijete lásku, slávu, potupu, dotknete se drogového dna. Jenže kolikrát už tu něco podobného bylo? Dekadentní prostředí Warholovy „továrny“ je sice vykresleno velmi realisticky, ale pod masku samotného Andyho se nedostaneme. Člověk skrývající se pod blonďatou parukou zůstane skryt. Chová se extravagantně, ale dál, než kam sahá povědomí obyčejného diváka o Warholově osobě, nezachází. Mnohem hůř z toho ale vyšel „folkový zpěvák“, kterého hraje Hayden´Anakin´Christensen. Jeho rozevláté vlasy, hloubavý pohled a cigáro v koutku úst jsou až přehnaně zjednodušené, a opět se pozastavují na jakési zidealizované představě o jednom folkovém zpěváku, který byl hlasem generace. Při pohledu na obsazení bych čekal nadstandard, tohle je spíš životopis z produkce HBO. (08.07.2007)

Múzy jsou předurčeny k tomu, aby inspirovaly umělce a nezacláněly. Během filmu jsem pořád myslela na motýly, kteří umírají, když se někdo dotkne jejich křídel. Snad pro Edieiny umělé řasy nebo pro její křehkost volající o pomoc a o ochranu, která se skrývala za jejím zářivým úsměvem a nevázaným chováním. Ovšem bohužel pro múzu, v tomto příběhu je umělec pošahaný egocentrický hnusák s divnými vlasy, špatnou pletí a psychedelickou matinkou. Těžko říct, jaký Warhol skutečně byl a jaká byla skutečná Edie, ale pominu-li pitomý název, film působí až znepokojivě skutečně. (02.07.2014)

Jeden z řady biografických příběhů, který nevybočuje od normálu. Prostě je tragický, dramatický, vzestupný a sestupný, tak jak to u postav, takovýchto filmů bývá. Warholka neměla jednoduchý život a víceméně si za to všechno mohla sama i když dost introvertní Andy Warhol v pozadí tomu relativně dopomohl. On Andy Warhol byl dost magor, aby jeho múza měla možnost zešílet, což se také povedlo. Viděl jsem pár vteřin jeho několika, snad osmihodinového filmu o tom jak jedna postava spí na gauči a dost mě to vzalo. Nevím k čemu to bylo, ale potkat ho, radši se vzdálím a uteču jak nejrychleji to půjde. Guy Pearce onoho režiséra ztvárnil opravdu pozoruhodně stejně jako Sienna Miller Warholku. Celkově si film dle mého nemůže stěžovat na herecké výkony, problém je spíše v samotném příběhu. Když už chci natočit nějaký biografický film, tak očekávám, že mě bude něčím šokovat, opravdu šokovat. Filmy Ray a Čistá duše jsou toho zdárným příkladem. Věřím, že to v té době nebylo jednoduché, ale tak jak ke mně film přišel, zničehonic zase odejde, aniž by cokoliv zanechal. Snad jen vzpomínku na zbídačenou postavu a fakt, že jsem se u toho nenudil, ale přišlo mi to všechno dost průměrné. Mimochodem víte jak se pozná klasický americký film? Třeba tím, že rodina Andyho Warhola zde mluví rusky :D (20.01.2008)

Sláva je tak pomíjivá... O to tragičtěji to končívá, když si mladá nanynka, byť zajímavá a s pěkným ksichtíkem neumí spočítat, že nic netrvá věčně.V závěru troska. No jo, holka, ale to ses měla jinak otáčet. Film není bůhvíjaký, ale Sienna je v něm výborná. Plakáty od Warhola vyloženě můžu, ale jeho jako člověka či kulturní ikonu jsem nepobrala nikdy. Výstřední syn Rusínů, odkudsi z dediny za Medzilaborcema, který by Slovensko na mapě beztak těžko našel sice dobyl kulturní svět, no pro mě je popartový king navždy Bowie. Děvenky, které skočily na lep Andymu tedy příliš nechápu, ale asi jim to za tu jepičí slávu stálo. Však kdo jsem já? Že ano. :) (08.03.2019)

Scénář: Captain Mauzner .. Prázdné jako plechovka od polévky tvého přítele. Tohle retro mi tedy bohužel nesedlo. Těšil jsem se hodně, nespoutané šedesáté léta, umělci drogové a sexuální avantgardy a v neposlední řadě moje oblíbená kočka Sienna Miller. Jenže nezachutnal mi tento film. Je svým způsobem hladný, bez emocí, jen symbolický a odtažitý. Dokumentární vyprávění příliš klouže po povrchu, jenže bez smělého přitlačení na pilu nemá snímek v nepřeberné konkurenci životopisných portrétů čím zaujmout a zapadá mezi suchý průměr. Možná je to záměr, kam se chtěl režisér ubírat, ale v tak sterilním prostředí bez výrazných úletů, tak typických pro tuto uměleckou vrstvu prostě propadá. Postava Edie Sedgwick je nakonec ta jediná o které se něco málo dozvíme. Svět kterým propluje, však zůstane zahalen pod umělou maskou pudru a extravagance. 50%. (12.07.2007)