Warholka

Líbivá marmeláda, bohužel. Režisér měl raději zůstat u dokumentu nebo minimálně vyhodit klišovité scény s Haydenem (naprosto chápu pozvednuté obočí Boba Dylana) a vyměnit Pearce (že přece hraje autistu, jak tu někdo v komentáři upozorňuje...no kucky kuck), zlatý Bowie jako Warhol. Sienna zřejmě jediný dobrý tah, nejen kvůli zjevné podobě. (18.08.2007)

„Kdo byla Edie Sedgwick? Edie Sedgwick byla kombinací všech žen postižených tragédií, které přišly před ní.“ S biografickými snímky bývá často potíž. Dopad na diváka je často minimálně rozporuplný, ani George Hickenlooper (holt, každý nemůže být Forman) nenašel ty správné skulinky, jak se k divákovi dostat. Natož odvahu se do tématu pořádně obout. A samotný Warhol se z téhle rutinní, povrchní sondy oprávněně obrací v hrobě. Neřízená střela Edie, jinak krásná a perpektivní dcerka bohatých rodičů, odešla do New Yorku, aby se stala obletovanou hvězdou. Osud však s ní měl jiné plány. Setkání s undergroundovým guru, nesmělým a zakomplexovaným experimentátorem Andym Warholem jí udělalo „jen“ múzou. A brzy i sebedestruktivní troskou. Odpovědi tak našla v drogách, které se jí staly osudné. Zemřela záhy. Myslím, že precizně vyšperkovat scénu autentickými kulisami, ušít dokonale padnoucí dobové kostýmy a zvolit správné úhly kamery (i když kameramana Gradyho pochválit musím) nestačí. Factory Girl trpí veškerým klišé biografických snímků, valí si to na dost nudné vlně, utápí v nicneříkajících dialozích a stejně tak disponuje i dost směšnými vedlejšími postavami (nelíbila se mi ani už dlouhá léta nezajímavá Mena Suvari coby Richie, natož absolutně – a už po několikáté – nepřesvědčivý floutek Hayden Christensen). Na Sienně Miller se mi naopak moc zamlouvá, jak dokáže být všude jiná. I když i tady (přes nesporné herecké kvality) jí Hickenlooper spíše schovává za všechny ty šílené účesy a výrazné líčení, ale když jí to scénář dovolí, je radost jí sledovat. Škoda, že to samé neplatí o práci režiséra!! (20.04.2008)

Coby člověk občas smířlivý ku věcem tupým, jsou-li esteticky hodnotné, přistupovala jsem k Factory Girl s tím, že bude-li pitomá, alespoň mne utěší svou visuální stránkou. Cthulhužel, film je pitomý tak a visuál pro mne nakonec nezajímavý natolik, že se můj dojem po jeho zhlédnutí nedá popsat jinak než jako znechucení. Největší výtka jde na vrub zpracování postav - vesměs jedna špatná parodie na rozervanou uměleckou osobnost vedle druhé, což je nejvíce viditelné asi na Warholovi; Guy Pearce pravděpodobně odložil v šatně kromě ponožek a kabátu i své herecké schopnosti. Samotná Edie je sice pohledná a typově až neuvěřitelně přesná, to jest ovšem asi to nejlepší, co o ní mohu říci; samotnému charakteru by nejvíce slušelo označení 2D a rozhodně ve své plochosti nebyla osamělá. Což mne přivádí k Haydenu Christensenovi, jehož sledovat je utrpení srovnatelné snad jedině s pokusy prováděnými proslulou Unit 731. Kdyby se namísto motání před kamerou začal věnovat třeba hře na flašinet v soukromí horské chaty, udělal by filmovému světu skorem větší službu než Georges Méliès. Zbytek ansáblu by se zase dal s klidem splést s kulisami, ale nešť, oni snad ani jiný význam než dekorovat pozadí scén s Edie/Warholem/dřevem Ch. H. ani neměli. A kdyby se mi náhodou chtělo přimhouřit oko nad mizerně napsanými a stejně mizerně zahranými figurami (jakože nechce), stále mi zůstává prachmizerný děj, jemuž se podařilo až groteskně zkombinovat únavnou doslovnost, režijní bezradnost a občasnou zmatenost, jež snad měla evokovat jakousi nespoutanou divokost 60. let; mně však daleko spíš evokovala scénáristu usínajícího v předvečer deadline nad skriptem. V úvodu zmiňovaná obrazová stránka mne také zrovna nenadchla - film je sice opravdu hezky natočený, leč nad souhrnem všech neduhů neční obrazová část natolik (a hlavně ve své podstatě není nikterak výjimečná), aby se ostatní vady výrazněji umenšily, respektive, aby by mi v jejím světle přišly méně podstatné. (24.09.2012)

Od prvního momentu vám je jasné o čem to bude. Uvidíte spoustu barevných blyštivých obrázků, zažijete lásku, slávu, potupu, dotknete se drogového dna. Jenže kolikrát už tu něco podobného bylo? Dekadentní prostředí Warholovy „továrny“ je sice vykresleno velmi realisticky, ale pod masku samotného Andyho se nedostaneme. Člověk skrývající se pod blonďatou parukou zůstane skryt. Chová se extravagantně, ale dál, než kam sahá povědomí obyčejného diváka o Warholově osobě, nezachází. Mnohem hůř z toho ale vyšel „folkový zpěvák“, kterého hraje Hayden´Anakin´Christensen. Jeho rozevláté vlasy, hloubavý pohled a cigáro v koutku úst jsou až přehnaně zjednodušené, a opět se pozastavují na jakési zidealizované představě o jednom folkovém zpěváku, který byl hlasem generace. Při pohledu na obsazení bych čekal nadstandard, tohle je spíš životopis z produkce HBO. (08.07.2007)

Film o velmi zajímavé ženě... Guy Pearce byl perfektní a Sienna Miller stejně tak. Hayden byl moc příjemným zpestřením. V podstatě nejde o nijak výjimečné zpracování životopisného filmu, ale když jde o tak zajímavé a výjimečné postavy, bylo to prostě vynikající. Ten závěr o dožití Edie Sedgwick mě totálně dostal! (21.12.2012)