Warholka

Jeden z řady biografických příběhů, který nevybočuje od normálu. Prostě je tragický, dramatický, vzestupný a sestupný, tak jak to u postav, takovýchto filmů bývá. Warholka neměla jednoduchý život a víceméně si za to všechno mohla sama i když dost introvertní Andy Warhol v pozadí tomu relativně dopomohl. On Andy Warhol byl dost magor, aby jeho múza měla možnost zešílet, což se také povedlo. Viděl jsem pár vteřin jeho několika, snad osmihodinového filmu o tom jak jedna postava spí na gauči a dost mě to vzalo. Nevím k čemu to bylo, ale potkat ho, radši se vzdálím a uteču jak nejrychleji to půjde. Guy Pearce onoho režiséra ztvárnil opravdu pozoruhodně stejně jako Sienna Miller Warholku. Celkově si film dle mého nemůže stěžovat na herecké výkony, problém je spíše v samotném příběhu. Když už chci natočit nějaký biografický film, tak očekávám, že mě bude něčím šokovat, opravdu šokovat. Filmy Ray a Čistá duše jsou toho zdárným příkladem. Věřím, že to v té době nebylo jednoduché, ale tak jak ke mně film přišel, zničehonic zase odejde, aniž by cokoliv zanechal. Snad jen vzpomínku na zbídačenou postavu a fakt, že jsem se u toho nenudil, ale přišlo mi to všechno dost průměrné. Mimochodem víte jak se pozná klasický americký film? Třeba tím, že rodina Andyho Warhola zde mluví rusky :D (20.01.2008)

Scénář: Captain Mauzner .. Prázdné jako plechovka od polévky tvého přítele. Tohle retro mi tedy bohužel nesedlo. Těšil jsem se hodně, nespoutané šedesáté léta, umělci drogové a sexuální avantgardy a v neposlední řadě moje oblíbená kočka Sienna Miller. Jenže nezachutnal mi tento film. Je svým způsobem hladný, bez emocí, jen symbolický a odtažitý. Dokumentární vyprávění příliš klouže po povrchu, jenže bez smělého přitlačení na pilu nemá snímek v nepřeberné konkurenci životopisných portrétů čím zaujmout a zapadá mezi suchý průměr. Možná je to záměr, kam se chtěl režisér ubírat, ale v tak sterilním prostředí bez výrazných úletů, tak typických pro tuto uměleckou vrstvu prostě propadá. Postava Edie Sedgwick je nakonec ta jediná o které se něco málo dozvíme. Svět kterým propluje, však zůstane zahalen pod umělou maskou pudru a extravagance. 50%. (12.07.2007)

Andyho tvorbu jsem měl možnost poznat jen na pár výstavách. Byl to výstřední blázen a pop artový genius. Film o Warholově spřízněné duši Edie je jako jízda na tripu. Mix barev, zvuků, střihu, halucinací, sexu, povrchnosti a prázdnoty. Komplikovaná holka. Obtěžované dítě. Superstar. A nakonec troska. Andy říkal, že umění je vše, co vám projde. Vztaženo na Factory Girl by měl Hickenlooper v tomhle směru určitě smůlu, ale já se u filmu rozhodně nenudil. 3* (19.03.2008)

Drogová královna, která shodou okolností byla neuvěřitelně krásná, ale také velice lehkomyslná. Nezajímalo jí co bude zítra, nezajímalo jí co bude večer, zajímal jí právě ten okamžik, který je. A tak se z populární bohaté princezny stala feťácká šlapka. Její zvučné jméno, ale žije dál. 3* za Siennu Miller (10.04.2014)

Přidávám se k negativním komentářům zde otištěným, i když oceňuji aspoň to, že jsem prostřednictvím filmu nahlédl do bájné Warholovy Factory a udělal si jakýs takýs obrázek, jak to tam chodilo (ovšem zůstává ootázkou, nakolik hodnověrné tohle ztvárnění je). Za klad beru i to, že film se proti osobě velkého Andyho vymezuje vpodstatě negativně (i podle mého je to přeceňovaný autor, který měl nanejvýš prst na tepu doby, víc nic), tj ukazuje ho jako člověka nesmírně vlivného a vpravdě sebestředného, jakousi magnetickou horu, jakéhosi pseudootce -- ovšem bez pocitu jakékoli odpovědnosti vůči svým "groupies". (16.10.2008)