Warholka

85% Tento film je mi velice blízký. Ne však proto že by mi byly drogy tak známé, ale hodně ovlivňují drogy jako takové právě mé hodně blízké. Zde jsem musel zamáčknout slzu. Film je zasazen do 60. a 70. let dvacátého století, kde se dostáváme k dívce jménem Edie Sedgwick, která je nesmírně krásná, milá a šarmantní. Všimne si jí osudová osoba v jejím životě, Andy Warhol, který ji naláká na život v záři reflektorů, co se jí velmi zamlouvá. Je z lepší rodiny, o sedmi sourozencích. Dva z nich tragicky zemřeli (nic ohledně drog). Osud této dívky se zahnul bohužel směrem vedoucím rychle a strmě ke dnu. Film je dost poučný a nenechá člověka jen tak zanechat mozek bez přemýšlení. Doporučuji ho všem lidem před tím než zkusí nějakou tvrdou drogu. Je to ponekud smutnější téme života. (19.07.2007)

V roce 2007 do českých kin vtrhly dva biografické filmy o Edith. Jeden o francouzce Edith Piaf, která měla také dosti pohnutý život a Marion Cotillardová se zhostila role více než nadlidsky, za svůj výkon si odnesla sošku nejcenější a film byl plný emocí. Avšak příběh o Edith "Edie"Sedgwick mně uchvátil víc! Sienna Miller je nádherná ženská a její podání bylo obrovké. Třeba ji čeká stejná kariera jako Angelinu, která taky začínala jako Gia. Guy Pearce taky předvedl velký výkon. Tady po téhle stránce není co vytknout, moc se mi líbily barvy, scenář a určité momenty mezi Edie a Andym. Ale ja už bylo několikrát řečeno, celý film je bez emocí, snad až závěr dává trošku divákovi přičichnout k toho utrpení, co zažila. Suma sumarum, jsem spokojen a Sienno, jen tak dál! (28.04.2008)

„Kdo byla Edie Sedgwick? Edie Sedgwick byla kombinací všech žen postižených tragédií, které přišly před ní.“ S biografickými snímky bývá často potíž. Dopad na diváka je často minimálně rozporuplný, ani George Hickenlooper (holt, každý nemůže být Forman) nenašel ty správné skulinky, jak se k divákovi dostat. Natož odvahu se do tématu pořádně obout. A samotný Warhol se z téhle rutinní, povrchní sondy oprávněně obrací v hrobě. Neřízená střela Edie, jinak krásná a perpektivní dcerka bohatých rodičů, odešla do New Yorku, aby se stala obletovanou hvězdou. Osud však s ní měl jiné plány. Setkání s undergroundovým guru, nesmělým a zakomplexovaným experimentátorem Andym Warholem jí udělalo „jen“ múzou. A brzy i sebedestruktivní troskou. Odpovědi tak našla v drogách, které se jí staly osudné. Zemřela záhy. Myslím, že precizně vyšperkovat scénu autentickými kulisami, ušít dokonale padnoucí dobové kostýmy a zvolit správné úhly kamery (i když kameramana Gradyho pochválit musím) nestačí. Factory Girl trpí veškerým klišé biografických snímků, valí si to na dost nudné vlně, utápí v nicneříkajících dialozích a stejně tak disponuje i dost směšnými vedlejšími postavami (nelíbila se mi ani už dlouhá léta nezajímavá Mena Suvari coby Richie, natož absolutně – a už po několikáté – nepřesvědčivý floutek Hayden Christensen). Na Sienně Miller se mi naopak moc zamlouvá, jak dokáže být všude jiná. I když i tady (přes nesporné herecké kvality) jí Hickenlooper spíše schovává za všechny ty šílené účesy a výrazné líčení, ale když jí to scénář dovolí, je radost jí sledovat. Škoda, že to samé neplatí o práci režiséra!! (20.04.2008)

Líbivá marmeláda, bohužel. Režisér měl raději zůstat u dokumentu nebo minimálně vyhodit klišovité scény s Haydenem (naprosto chápu pozvednuté obočí Boba Dylana) a vyměnit Pearce (že přece hraje autistu, jak tu někdo v komentáři upozorňuje...no kucky kuck), zlatý Bowie jako Warhol. Sienna zřejmě jediný dobrý tah, nejen kvůli zjevné podobě. (18.08.2007)

Warholka selhává už ve svém prvotním záměru natočit životopisný film o dobové hvězdičce americké popkultury 60. let, která se záhy předávkovala drogami. O nic víc než zachytit životní příběh lehkomyslné holčičky z bohaté rodiny scénář neusiluje, jenže to je proklatě málo. Edie Sedgwick nepředstavovala nějakou výraznou osobnost, není zkrátka dostatečně zajímavá jako ústřední hrdinka filmu. Tohle by fungovalo řekněme u Janis Joplin, ale v tomhle případě měl být film spíš než o bezvýznamné oběti drog o Warhol Factory, bizarním prostředí newyorské umělecké komunity nasáté drogami a jejich snobské klientele. Takhle je jediným plusem přítomnost Sienny Miller, které to opravdu sluší, i když už jí drogy nezadržitelně táhnou ke dnu. Tady si člověk uvědomí, čím se inspirovala móda heroin chic style v 90. letech. Nic víc už na tomhle kousku zajímavého není. Celkový dojem: 35 %. (09.07.2013)