Volání vlků

Never Cry Wolf bojuje zejména s falešným nenávistným mýtem o zlém "karkulkovském" vlkovi, který se v lidech během staletí usadil, a ačkoliv nevnucuje žádné pevné stanovisko, ponechává mnoho podnětů k zamyšlení. Scénáristická gradace je úchvatná, od rozpačitého začátku s přistáním v zasněžených končinách putuje přes dokumentaristicky laděnou pasáž s pozorováním vlčí rodiny až k uhrančivě nasnímané scéně se stádem karibu. Následuje už jen přímočarý, avšak realisticky tvrdý závěr, který v dokonale načasovaném momentě odhalí propastné rozdíly mezi vysněnými ideály a krutou realitou. Mladému vědci nezbývá, než se bezmocně poprat s faktem, že i v dobrém úmyslu vyslaná sonda může znamenat předvoj smrti, a že technologický pokrok lidské civilizace ruku v ruce s bezohledností automaticky deklasuje bezelstnou divočinu do role obětního beránka. Nic moc objevného, "pouze" natočeno fascinujícím způsobem s několika nezapomenutelnými scénami, nádhernou hudbou i kamerou a úžasnou severoamerickou přírodou. Never Cry Wolf je zkrátka hezky přirozený film, s nádherně sladěnou formou a obsahem, který si i přes svou krásu zachovává střízlivost a dává s přehledem přes ústa všem filmům o divočině z (nejen) poslední doby. Pro vlkofily povinnost a pravděpodobně láska na první pohled. (23.08.2009)

Nemám slov. Ty k tomuto snímku ani nejsou potřeba. On sám jich má minimálně. Tak nádherně zachycená příroda, vlčí chování i samotné psychické navrácení člověka závislého na moderních technologiích zpět do lůna přírody, to se takhle geniálně nepodařilo ve filmu natočit snad nikomu. Silný, srdeční zážitek, který si kdykoli rád zopakuji. Nechybí mu napětí, akční pasáže i humor a předně úcta k přírodě. Ta na vás sálá od prvního momentu do samotného záběru. Stejně jako hlavní hrdina na konci budete civilizaci nenávidět a vnitřně toužit zažít takové dobrodružství jako on. Vždyť příroda je sice krutá, ale jen k těm, kteří jsou moc slabí, než aby v ní dokázali přežít. Doporučuji! 90% (19.10.2012)

z povier o "zlých vlkoch" a ich krvilačnosti a správaní vzniklo latinské porekadlo "homo homini lupus est" (človek človeku vlkom) tento film poukazuje opak, pravý opak neskrotnosť a neludskost cloveka voci prirode (a to nielen i vlkom, ale aj medveďom, tigrom, slonom...). Ešte že zvieratá nerozumejú latinsky, ktovie ako by to znelo v ich reči :). (15.08.2017)

Za boha si nevzpomenu na český název, pod kterém to běželo na ČT2 asi před 7-8 lety. Ovšem dodnes mám tenhle znamenitý film v živé paměti. Příběh vědce, který se vydá do vzdálených končin na Aljašce zkoumat život vlků. Opravdu nádherná kamera, zajímavý scenář, myšlenkově hluboký film s mnoha nezapomenutelnými scénami. Přestože to produkovalo studio Walta Disneye, má to k rodinné zábavě hodně daleko. (04.01.2003)

Filmy, jejichž děj se odehrává v člověkem téměř nenarušené přírodě, patří do kategorie mých srdečních kinematografických záležitostí. Never Cry Wolf není výjimkou a už během sledování se zařadil mezi ně - skvosty typu Himaláj karavana, Zálesák (1966), Útěk do divočiny, Poslední traper,...Na Ballardově snímku bych vyzdvihl vykreslení soužití člověka s přírodou, lásku člověka k ní a ke zvířatům, dále pak sestříhání scén, jež místy působilo mírně komicky (záběr na vlka lovícího myš a následně Tylera konzumujícího jednu malou myšku za druhou), ale také samotný děj a postavy, zejména pak hlavního hrdiny a zkušeného, moudrého Ooteka. Závěr snímku za doprovodu pěkné melodie a textu staré inuitské písně dotvořil výsledný dojem za neodmyslitelné 4*. (04.12.2011)