Velký Gatsby

Čítal som, že scenár Veľkého Gatsbyho je presne tým prípadom, ako sa nemá adaptovať román. Čiže presne chronologicky okopírované scény z knihy. Tú som nečítal, takže to neviem posúdiť, ale mŕtvolnosť a chlad vyžarujúci z prvých dvoch tretín filmu bude asi následok tohoto Coppolovho činu, pokiaľ to nebol metaforický zámer režiséra, ako nás uviesť do nudného a prázdneho života hrdinov príbehu. Ku koncu sa to našťastie už poriadne rozbehne a pocit z filmu je tak nakoniec pozitívny, musím brať ale do úvahy jeho dĺžku a prehnaný akademický prístup tvorcov a hercov k látke. Možno to bol správny zámer, to by som ale musel čítať predlohu. No a navyše nechápem záujem dvoch obletovaných pohľadných mužov o Miu Farrow, z tej môže byť hotový snáď iba Woody Allen. 70%. (28.05.2013)

Jsem hodně ráda, že jsem si počkala s definitivní projekcí až po Luhrmannovi. Tohle jsou 20. léta podmíněná estetikou 70. let a z nějakého důvodu bylo pro Claytona ze všeho nejdůležitější zdůraznit zasazení příběhu do léta roku 1922. Takže všichni jsou tu valnou většinu času orosení, upocení, umaštění a horkem naprosto zmožení. Nicméně je poměrně milé procházet se po Gatsbyho sídle, poslechnout si ten stereotypní výběr z Irvina Berlinga a jít zase o dům dál. Anachronismus se neprojevuje jen v účesech a líčení, ale některé lokace a auta poněkud také předbíhají svou dobu, ať už v rámci 20. let nebo jdou ještě mnohem dál. Nicméně poznat ikonické role Redforda a Farrow má svoji hodnotu. (25.05.2013)

Ach jo, tak takhle se dá prošvihnout vynikající kniha. Nevím, co je na filmu špatně. Velký Gatsby nepatří ke stěžejním dílům americké literatury jen tak nadarmo, ale pokud někdo čte nebo slyší toto označení a pak jenom vidí film, řekne si: A to jako proč? Přes kostýmy a pečlivou snahu zachytit dobové reálie, přes účast hereckých hvězd i pěknou kameru se z filmu kouzlo knihy úplně vytratilo. Škoda! (03.05.2010)

(Koment na film z 2013) Už viem, prečo nečítam knihy. Také naťahovanie sopľa by som v knihe bez obrázkov či iných pornografických záležitostí nedal. Ja som však išiel na film, takže som si musel to predplatné na sadomasochistické hrátky odtrpieť až do konca. Začalo to nevinne, párty, chlast a orgie, až kým sa z reprákov neozval repík, ktorý do filmu zasadol asi tak ako keď sa uvelebím v poriadnom trse pŕhľavy. Aby toho ešte nebolo málo, zabil to Tjesto so svojím partyremixom charlestonu. A ja som sa v tom trse pŕhľavy otočil. Nebyť sexi kriviek vzduchom chladených veteránov, nie je sa na čo pozerať. A nezachránil to ani starnúci Kapor či celofilmovo doblba čumiaci Toby. Ak by som nemal rád babku, ale mal zálusk na jej majetok, utčite by som ju vzal na opätovnú projekciu. Ak by ju neklepla 8 a pol hodinová stopáž, určite by ju dorazilo, že ten film neskončil a dej sa odzačiatku nikam nepohol. (18.05.2013)

Jeden z velkých románů literatury U.S.A. Za posledních dvacet let nevyšel v češtině, asi zde není tak velký, jako řada jiných titulů, co jsou jen - smetím - na pultech knihkupectví. Román je to značně autobiografický, neb autor správně odhadl, že vše co napíše, co nejpřesněji ze svého života, a podá zajímavou formou, tak bude interesantní pro bystrého čtenáře. Film je jen - doplněk k románu. Jen filmaři konkretizovali obsah autorovi práce. A to ještě s ohranými herci, ale je více vydařený než jiné filmové katastrofy klasických literárních děl ...***(15. 10.2010) (16.10.2010)