Nebezpečné myšlenky

„Vždy máš možnosť voľby.“ – „Nie tam, kde žijem.“ Kto tvrdí, že je to trochu tvrdší remake Pánu učiteľovi z lásky s Poitierom... možno ani nie je ďaleko od pravdy. Aj keď to zároveň blbosť. Nebezpečné myšlienky vedia, kto sú, akú majú tvár, koho chcú osloviť, idú si za svojím a neobzerajú sa na to, čo si o nich kto pomyslí. Je im to jedno. A to je dobre. Už úvodné logo pomaľováva jedna z najlegendárnejších filmových pesničiek 90. rokov: geniálne Gangsta´s Paradise. Ktoré keď počujem, okamžite zimomriavky. Cooliov hit predáva snímku na jednotku a dokonale ju charakterizuje. Drsné ako ponurá ulica, ktorá neberie ohľad na vaše sny a ak sa dáte, okamžite vás rozdupe a skončíte ako feťácka socka alebo v base. Zlé sociálne podmienky, neustála prítomnosť kriminálnych živlov, rezignácia mladých ľudí na dobrú budúcnosť. Ak aj chcete z bahna vybŕdnuť, spravidla vás ku dnu stiahnu paradoxne priatelia, alebo vlastná rodina, ktorá to berie tak, že z básní sa neuživíte. Je to samozrejme stále „iba“ americký film, takže si stačí obliecť drsňácku koženú bundu a razom je z vás miláčik triedy, ale v rámci možností je otepľovanie vzťahov poňaté realisticky. Scenárista Ronald Bass mal doma Oscara za Rain Mana a je to poznať. Nevidí svet čierno-bielo, nie všetko sa skončí dobre a často je chyba nielen na strane žiakov, ale i školského (a iného) systému, ktorý to s nimi vzdal. Ku koncu majú Nebezpečné myšlienky slušný dopad na diváka, ktorý sa postavám dostal pod kožu. Film je chytľavo obsadený. Dzundza je ťažká váha nielen doslova, ale i odzbrojujúcim, nákazlivým prejavom. Ale hlavnou hviezdou je samozrejme Michelle Pfeiffer. Zahrala si tiež vo videoklipe a neviem sa zbaviť pocitu, že v ňom bola elektrizujúcejšia a strhujúcejšia, ako vo filme. Vo filme mi mariňáčku nepripomínala. V klipe áno. Vo filme mi pravdupovediac pripomínala skôr "tetu" (čo je dosť zvláštne, keď uvážime, že vtedy nemala ani 40). Je prekvapivé, že túto komornú a lacnú drámu produkovalo satanské duo Bruckheimer/Simpson. Vycítilo atraktívny potenciál a malo pravdu: na prvý pohľad skromný a nenápadný film za 23 miliónov na celom svete zarobil nekompromisných 180.  Jednalo sa o posledný Simpsonov film; v roku 1996 zomrel a Bruckheimer sa následne utrhol z reťazí a začal robiť najdrahšie hollywoodske megahity (Con Air, Piráti Karibiku). Ak to chcete drsnejšie, vyskúšajte Paragraf 187 so Samuelom L. Jacksonom. (12.12.2004)

Mladá učitelka angličtiny se snaží zkrotit nezvladatelné studenty. Nová učitelka angličtiny na předměstské střední škole učí studenty pocházející ze sociálně slabších rodin. Problémoví studenti různé barvy pleti jsou sice inteligentní, jsou však také zcela nezvladatelní a divocí. Setkání s nimi umožní hrdince změnit její dosavadní jednostranný pohled na život. Kdyby tak každý učitel byl tolerantní, chápavý a citlivý jako Michelle Pfeiffer v roli učitelky. V každém případě film nabízí zajímavý pohled na stav amerického školství a ukazuje na chování tamní studující mládeže. Neškodilo by však, kdyby film dostal nějaký pevný školní řád s pevně danými školními osnovami, na jejichž porušení by dohlížel režisér se "syrovým" režijním pojetím. V tomto případě si film až moc hrál na velké dojemné drama a vzešla z toho spíše taková normální sociální sonda. V tomto případě jsem jako školní inspektor nucen do svého výkazu napsat, že se jednalo pouze o filmový pohled, nebo lépe řečeno fikci a konečné vyznění je tedy jen málo pravděpodobné. Mé hodnocení: 60% (20.03.2013)

"Že chceme umřít? My chceme, abyste Vy umřela."  Jsem pozitivní člověk, takže přeju všem budoucím členům pouličních gangů, aby zemřeli s vědomím, že umí psát, počítat a přečíst si Vergilia v originále. Nicméně jsem tak trochu realista, takže bych s těmito "akademiky" neztrácel čas. Lou Anne se však rozhodla pro trnitou cestu k Nobelově ceně za mír a já jsem jí za to fandil. Její zarputilost se mi totiž líbila a ona vlastně docela taky. Jen toho mariňáka jsem jí tak úplně nevěřil. Jinak samozřejmě souhlasím s panem ředitelem, že klepání na dveře je důležitější než život. To dá rozum. (19.07.2021)

Viděl bych to podobně, jako AlbertPeta. Děj filmu Nebezpečné myšlenky, jako by tu už několikrát byl. Hned jsem si vzpomněl na dva snímky, a to na Džungli před tabulí a Panu učiteli, s láskou. A i na francouzský film Učitel (s Depardieuem), ale ten je možná novější. Snímek Nebezpečné myšlenky rozhodně patří ke kvalitnějším dílům americké produkce. A to bych měl v závěru také jeden dotaz. To jako každá třída měla za celý den (každý den) pouze jednoho učitele a pouze ten jeden předmět? (16.03.2007)

"A co ty ?? Máš teď někoho ??" - "Ne, nemám !!" - "Jak je tohle, sakra, možný ?? Ty ?? Chodíš snad s pytlem přes hlavu ?? " ;) Co na to říct ?? To už spíš uvěřím, že překrásná Michelle Pfeiffer půl roku nezavadila o chlapa, byť tedy jako učitelka, než tomuhle nesmírně špatnému Smithovu dramatu, rozhodně se nejedná o remake Clavellova snímku Panu učiteli s láskou, jak se tu někteří mylně domnívají, které je především tak naivní a hloupé, že už po půl hodině při té návštěvě lunaparku jeden zoufale doufá, že se ty Nebezpečné myšlenky změní ve třetí film série Nezvratného osudu a tu bandu parchantů postupně vezme ďas.. Skvostný soundtrack bohužel paradoxně film činí ještě více, odhalujíc přitom svoji skutečnou cílovou diváckou skupinu, sebeparodickým.. (09.03.2015)