Dangerous Minds
Nebezpečné názory
Režie:
John N. SmithScénář:
Ronald BassKamera:
Pierre LetarteHrají:
Michelle Pfeiffer, George Dzundza, Courtney B. Vance, Robin Bartlett, Beatrice Winde, John Neville, Lorraine Toussaint, Renoly Santiago, Wade Dominguez (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Do parkmontské střední školy přichází nová učitelka LouAnne Johnsonová. Devět let sloužila u vojenského námořnictva, pak se ovšem rozhodla radikálně změnit svůj život. Třída, kde má učit angličtinu, se však zdá horší než jednotka nepřítele na bitevním poli. Problémoví, většinou barevní studenti jsou sice inteligentní, jsou však naprosto nezvladatelní a divocí. První kolo sice LouAnne prohraje, když neunese vulgarity, kterými ji třída při první hodině zahrne, a uteče ze třídy. Rozhodně se však nemíní vzdát. Odhodlána přesvědčit je, že vzdělání není zbytečné a zákony ulice nejsou přednější, pouští se do studia psychologie a přístupem, kterým by se ke svým studentům přiblížila, si pozvolna získává nejprve zvědavou pozornost, a později dokonce zájem studentů. Její nekonvenční metody se však stávají terčem kritiky některých kolegů i komisního černého ředitele Grandeye. Bojující LouAnne tedy musí otevřít druhou frontu. Přestože se výsledky dostaví, ocitá se učitelka v situaci, kdy začíná uvažovat o smyslu toho, co dělá, a přemýšlet o tom, že odejde. (TV Nova)
(více)Recenze (199)
Bývalá námořnice (vím, že to zní blbě :) ale v USA jsou všichni od Marines :) se snaží v roli učitelky přivést k rozumu (a ukončení střední školy) ten nejhorší ksindl, který v dané škole mají. Paradoxně má u třídy nepřizplúsobilých jedinců největší úspěch pomocí čokolády a zmrzliny. Hmm. Už vím jak vyřešít otázku romské komunity ... ()
Přiznám se, že filmy s problematikou učitel versus žáci alias "krocení divoké zvěře" patřily vždy k mým "srdcovkám". Nebezpečné myšlenky s vynikající Michelle Pfeiffer jsou jedním z nejoblíbenějších. Michelle jsem jak tu mariňačku, tak hlavně tu učitelku docela dost věřil. Hodně zajímavá role i pro George Dzundzu jako dobráckého kolegy a dlouholetého přítele. Zdánlivě nezvladatelná třída se postupem času i díky netradičním učebním metodám začne měnit. Nechybí spousta dramatických a vypjatých situací a na vyváženou i situace úsměvné. A o tom všem poutavým způsobem vypráví tento film. Přes všechny mé pochvaly kvalit mého nejoblíbenějšího filmu z této kategorie "Panu učiteli s láskou" s charismatickým Sidney Poitierem ale nedosahuje. Může to být tím, že film s Poitierem jsem viděl (chronologicky) jako první, zaryl se pořádně hluboko a "následníci" to mají těžší. Anebo je to tím Poitierem ? Nevím, každopádně "Džungle před tabulí" taktéž s Poitierem, ale tentokráte na druhé straně barikády na mne nezapůsobila zdaleka tak silně. ()
Devadesátka jak Brno filmařsky, i obsahově. Kolik zpracování na téma dobrá učitelka s netypickou historií vs zlí studenti střední školy tu už bylo ? Mraky. Dangerous Minds však bezesporu patří mezi ty lepší. Podařilo se výborně trefit devadesátkovou atmosféru na své typické platformě raperských vypalovaček, kostkovaných košil, spousty vulgarismu a jedinečného pouličního Boyz n the Hood stylu, který osobitě a zároveň přesně evokoval náladu tehdejších městských aglomerací USA, zároveň reflektoval životní styl chudých čtvrtí a samozřejmě rasové diskrepance. Určitě se to nevyhne klišé, hlavně na konci se až podezřele rychle stanou ze zlých studentů ti hodní, ale těch tématických úchopů a problémů se tam skrze zábavné a mnohdy napínavé sekvence propírá poměrně mnoho. Navíc Michelle Pfeiffer je neskutečně dobrá herečka v jakékoliv pozici či náladě. ()
Tenhle film jsem před pár lety viděl a když jsem si ho znovu pustil, už mě tolik nenadchl. Dal bych i větší hodnocení, ale u tohoto filmu mi chybí jeho opravdovost. Michelle Pfeiffer bych tu roli se zamhouřením oka ještě věřil (znám ze svého okolí hrst učitelů, kteří se opravdu snaží být dobrými učiteli), ale těm dětem už ne. Pár napravených snad, ale rozhodně ne celá třída! Ale musím pochválit hudbu (abych jen nekritizoval), v čele s písní Gangster's Paradise. ()
Když hispánský student z ghetta řekl své středoškolské učitelce, že "učitelé jsou chudí", a já se cestou z kina zamyslel nad svou výplatní páskou, pochopil jsem, že aspoň v jedné věci se naplnilo bolševické heslo Dohnat a předehnat Ameriku. Co se týká samotného filmu, vždy jsem ho považoval za matnou nápodobu Společnosti mrtvých básníků (můj vůbec nejoblíbenější "učitelský" film), kterou drží nad vodou jen přítomnost M. Pfeifferové. ()
Reklama