Battlestar Galactica

16/16 (Kolekce D'Anna Biers) Škoda, že tu službu v Pegasu nemá Lucy Lawless častějc, bych tam chodila víc. Aneb všechny pokusy o kontinuální sledování selhaly na tom, že D'Anna Biers se objevuje jako host až ve druhé sérii. Takže nyní volím selektivní sledování jen jejích epizod a tím bude mise zažehnána. _ Pak propuknu ve skutečné truchlení nad Lucretií. (17.02.2009)

Komentářů tady je až to pěkné není, tak jenom zhodnotím, co se mně osobně líbí na BSG úplně nejvíc: pseudodokumentaristický styl, který je příjemným osvěžením na scéně tv seriálů; v opozici tomu fakt, že se tvůrci příliš nezaobírají technickými detaily, nevysvětlují, jak jednotlivé přístroje fungují a soustředí se raději na postavy. Chytré využívání deadlinů, kterými se zvyšuje napětí (v některých dílech je jich hned několik zároveň a některé nefungují jenom v rámci dílu ale třeba v rámci celé série, popřípadě seriálu), zajímavá a netradiční struktura některých dílů (např. hned úvodní díl 33), režie, která občas příjemně překvapí svojí nápaditostí. Co mi trochu vadilo: nudná dějová linie z Capricy okupované Cylony; nudných pár prvních "falloutovských" dílů 3. série; Pro mě rozhodně nejlepší scifi seriál a krásná ukázka toho, že i televizní scifi může být stokrát lepší než Hvězdná brána, na kterou jsem alergický. (10.08.2010)

Po shlédnutí 1. a začátku 2. řady na Nova Cinema musím říct, že mě seriál víc než příjemně překvapil. Když jsem se o něm poprvé dověděl, považoval jsem ho jen za klon Stargate v retro stylu - nemohl jsem být dál od pravdy. Vážný příběh, nepostrádající mé oblíbené biblicko-mytologické motivy (na rozdíl od SG velmi vkusně zakomponované), skvělé herecké výkony a scény dojemné nebo s až drtivě frustrující atmosférou. BSG je první seriál, který mi nedal polevit v pozornosti ani na sekundu, napínal mě jako strunu a hrál si s city jako s dětskou hračkou. Právě proto se těším, až se dostanu k dalším řadám a jenom se tiše modlím, aby se nic nepokazilo a seriál si udržel i nadále svoji kvalitu. Mimochodem, úvodní znělka mi byla i na konci první řady schopná nahnat husí kůži. (06.02.2009)

Měsíce jsem čekal, až ke mně správná slova nakráčejí jako nadržená bloňdatá coura vlnící se do rytmu sračkového techna v zaplivaném pajzlu, kde je strefit svůj zlatavý proud moči do záchodové mísy nadlidský úkol. Nakonec jsem si uvědomil, že ta coura uvízla na půli cesty v multirasovém gangbangu a že se za mnou jaksi nechystá. No co mám asi kurva dělat? Budu stručný a sentimentální! Miluju Battlestar Galactica! Miluju ho jako své pravé varle. Miluju ho jako rozkvetlou jarní přírodu po čtyřech papírcích LSD. Miluju ho jako třívrstvý toaletní papír po brutální dvacetiminutové sračce. Miluju ho z celého srdce. Tady nemá cenu o ničem diskutovat - Battlestar Galactica je dokonalost sama. Komplexní vývoj postav, geniálně vypointované epizody, jednotlivé série a vlastně celý seriál. Úžasní herci, úžasný vizuál. Úžasné všechno. Po poslední epizodě se mi po tváři kutálí jedna zkourmoucená slza za druhu. Battlestar Galactica je nesmrtelný. Battlestar Galactica je božské dílo. Nadčasové. Kultovní. Dospělé. Nepřekonatelné. Tečka. (06.04.2014)

Galactica je zvláštní mix žánrů, v podstatě je to ale válečný příběh ve sci-fi kabátě. Krev je tu zatraceně skutečná, střílí se omylem do vlastních řad a nepřítel je fyzicky (a částečně i duševně) v drtivé převaze. Každá z postav má své dilema nebo trauma - ať už je to týrání z dětství (Kara), strach ze smrti (Baltar), snaha vyrovnat se otci (Lee) nebo úzkost z příliš velké zodpovědnosti (admirál Adama a Roslinová). Žádné odlehčující srandičky nebo planeta týdne, kterou na konci dílu o něco zkušenější upustí. Slovy admirála Adamy: "Nemusejí nás ani sami zabíjet, stačí jim jenom počkat." Ti, co přežili, ostatně nejsou žádná elita lidstva. Jedinou zásadní chybou seriálu je zbytečné natahování, které se jako červená nit táhne všemi čtyřmi sériemi. S poslední epizodou také Galactica nezodpověděla všechny filozofické otázky, které celou dobu pokládala. (11.10.2008)