Battlestar Galactica

Hodnocení po dvou sériích: Musím se trochu opakovat a částečně použít komentář k úvodní minisérii, tedy máme před sebou suveréně nejlepší sci-fi seriálu všech dob! Galactica je však natolik jiná, že by pravděpodobně mohla konvenčního diváka i odradit, případně by ji někdo nemusel považovat za čistokrevnou sci-fi. Přeci jen, nejsou tu žádné štíty, teleportace, paprskomety a "kýbly technoblábolů". Naproti tomu se zde hojně vyskytuje opravdová psychologie postav, otázka náboženství, společenského zřízení, zrada, zbytečně nepřeháněný patos a morální dilemata. Rozhodnutí, jež postavy musí činit nekončí vždy dobře a situaci v poslední chvíli nezachraňuje náhoda či "deus ex machina". Navíc je tu všudypřítomná paranoia kdo je a není Cylon, u níž se jistojistě tvůrci inspirovali ve vlastních dějinách v podobě McCarthysmu. Ještě zpátky k technice a jejímu fungování - musím souhlasit, že řešení pohybu Viperů volným vesmírem je tím nejelegantnějším a zároveň nejreálnějším, jaké se nám kdy dostalo. Jednotlivé epizody se také povětšinou tematicky výrazně odlišují. Jediné co jsem příliš "nepobral" jsou ty spoileroidní sestřihy před začátkem každé epizody. EDIT PO ZHLÉDNUTÍ TŘETÍ A ČTVRTÉ ŘADY: Osobně bych se nebál označit třetí řadu za to nejlepší co nám svět BSG nabízí. Obzvláště okupace, problém kolaborace s nepřítelem a následné vyrovnávání se s minulostí završené baltarovým soudem jsou naprosto vynikající. Čtvrtá řada pak nevyhnutelně a nezadržitelně směřuje tam, kam všichni od jejího počátku pomalu tuší. BSG dokázala i to, že v průběhu putování Galacticy, se postupně vyvíjí i divákova náklonost k jednotlivým postavám. U mne to bylo nejvýznamněji u Starbuck, poručíka Gaety a šéfa Tyrola. Kapitola sama pro sebe je pak hudba. Ta navíc hraje v příběhu nesmírně důležitou roli. Pro mne osobně pak byl nejkouzelnější hudební zážitek návštěva Starbuck a Helo na Caprice v starbuckčině(povedené skloňování) bytu v epizodě 02x02. Po záveru posledního dílu se ve mně rozlilo zklamání, že tahle jedinečná odyssea je u konce, jelikož během těch čtyř sezón jsme mohli sledovat něco opravdu unikátního a neopakovatelného. "Tak pravíme!" Nezbývá, než se obrátit ke Caprice a s nadějí vyhlížet Blood&Chrome. (20.04.2011)

Syrové sci-fi, realistický svět, kde nedostanete chlebovou kůrku a teplou postel bez práce. Velmi podrobně rozpracované charaktery jednotlivých postav, doprovází dostatek napětí a příběhových zvratů. Seriál má stoupající tendenci, což se dá považovat za ojedinělý jev. V tomto případě lze vytknout leda to, že mi nějaký ten díl trvalo, než jsem se sžil s dějem a postavami, ale to, co následuje poté, znamená jediné, super sci-fi. (01.01.2010)

„I believe that it is never a mistake to follow your heart.” Brát Battlestar Galacticu jako film, tak bych jí ihned zařadil vedle Fontány. Nikdy jsem nečekal, že toto kultovní dílo je tak „dokonalé". O to větší bylo mé nadšení po prvních dvou sériích. Vrcholem se ale nakonec stal domácí BSG maraton třetí a čtvrté řady, díky kterému jsem téměř dosáhl seriálové nirvány. Každý záběr na vesmírnou bitvu, každý dech beroucí dialog, každé posunutí mistrně napsaného příběhu ve mně stupňovalo euforii ze sledování, jenž vyústila v závěrečném dílu, po jehož konci jsem nebyl po opravdu nehorázně dlouhou dobu schopen normálního fungování. Bez jakýchkoliv námitek se jedná o nejlepší seriál této dekády a svého žánru. Silně pochybuji, že někdy v budoucnu vznikne v odvětví sci-fi něco lepšího. Lépe už to totiž ani nejde. První série: 80% Druhá série: 90% Třetí série: 100% Čtvrtá série: 100% (08.02.2008)

Battlestar Galactica se objevila v době rozmachu televizní seriálové tvorby, kdy rozpočty jednotlivých projektů dosahovaly násobků toho, oč by mohly štáby žádat před pouhou jedinou dekádou, a je to na jejím vizuálu opravdu znát. Matně si vzpomínám na původní sérii z konce 70. let, která v porovnání s tímhle vypadá opravdu směšně brakovitě. Ten vizuál i úroveň scénáře mě v prvních dílech velice příjemně překvapily až ohromily, takže jsem byl ochoten uvažovat o hodnocení nejvyšším. Jenže jak šel čas, začaly se tam projevovat určité scénáristické nedodělky a v množství dílů se našel slušný balast. Nehledě na to, že jsem s přibývajícím časem začal mít pocit, že Cyloni se pokoušejí do domu podkopat, probourat stěnou nebo seskočit komínem tam, kde by stačilo vzít za kliku a vejít dovnitř. Zkrátka, že vymýšlejí šílené konspirace, nad jejichž logikou není radno příliš dumat tam, kde ve skutečnosti vyčerpaný protivník čeká na ránu z milosti, a postupem doby se z toho čím dál víc stávala společenská hra na téma, který člen posádky, opět v rozporu s logikou, skrývá svoji cylonskou podstatu. Příliš mnoho zrádců a spiknutí na příliš malou komunitu uprchlíků. Celkový dojem za seriál jako celek: 60 %. (08.03.2015)

...vhla se rovnou do neznáma. Při sledování mě napdají tři slova: Deprese, bezvýchodnost a cynismus. Depresivní je fakt, že kultura o několika miliardách lidí téměř vyhubila banda strojů a teď jich necelých 50 tisíc vegetí ve vzduchuprázdnu. Bezvýchodné je i to, že těch padesát ticís se učí stejným věcem jako těch zbylých x miliard a komunikace vázne a zasekává se a stává se z toho "organismus", který známe, znepokojivý obraz společenství... A cynické je možná to s jakou ostrostí se Galactica pouští do otevírání, pojmenovávání dějů takového organismu (politikaření, intriky, generační střety, věčná disharmonie idealismu a cynismu)... Jsem příjemně znepokojován... (28.12.2009)