Poslední dny Sophie Schollové

Lidé jako Sophie Scholl nebo Claus Schenk von Stauffenberg nám dokazují, že němec neznamená automaticky nacista. Tím nechci říct, že v mých očích německý národ očišťují zcela, neboť statečných jedinců byla jen hrstka, každopádně se jim však podařil záměr alespoň částečně sejmout z německého národa kolektivní vinu. Krátce k filmu - je natočen citlivě, komorně, s výbornými hereckými výkony, v čele s představitelkou titulní role. Pozn. Soudce Roland Freisler byl skutečná svině, doufám že se s naším soudruhem prokurátorem Urválkem smaží v pekle ve společném kotli. Podoba procesů se Sophií Scholl a Dr. Miladou Horákovou je do očí bijící. (27.08.2009)

Hned na začátku mě překvapila svižná režie vídaná spíše u současných thrillerů než u historických dramat podle skutečných událostí. Vyloženě akční hudba podbarvující odvážný odbojářský čin – ve vážně míněném filmu z druhé světové války? Jestli to funguje, proč ne. Snímek je díky tomu více přístupný mladšímu publiku, ačkoliv pochybuji že by mu bylo určeno primárně. Po slibném úvodu se film mění v nekončící dialog, který naštěstí začne vážně nudit teprve těsně před opět vyhroceným finále. Problémem je, že vybrané téma – jakkoliv humánní myšlenku nesoucí – není dostatečně silné pro udržení pozornosti i během nikam nevedoucích proslovů – jak se to dařilo Konferenci ve Wannsee. Poslední dny mě jednoduše nedokázaly vtáhnout, jejich budování atmosféry výhradně za použití „osudové“ hudby bych se nebál označit za laciné, přesto mě film bavil a dokázal podnítit můj zájem o dané téma. Takže cíl splněn, hurá, jdem domů? Ale kdepak, tady bylo rozhodně zaděláno na víc, čtyři hvězdičky nakonec vybojovala hlavně Julia Jentschenová svým přesvědčivým výkonem. 75% Zajímavé komentáře: Faye, liborek_ (23.02.2007)

Příběh natočený podle skutečné události odehrávající se během 2 sv. války v Německu, v Mnichově , pojednává o studentské odbojové skupině zvané " Bílá růže ", která vznikla na jaře 1942, vytvářela a distribuovala protinacistické letáky, osvětlující nelegitimitu a zločinnost tehdejšího režimu. Skupině se dařilo skrývat téměř rok až do února 1943, kdy byli odhaleni, vyslýcháni a následně postaveni před soud. Mezi členy skupiny patřili také sourozenci Hans a Sophie Schollovi. Tento film je takovou rekonstrukcí tehdejších událostí a režisér Marc Rothemund nám příběh předkládá především očima Sophie Scholl ( v podání EXCELENTNÍ Julie Jentsch ). Ta je opravdu velmi přesvědčivá a především díky ní, jsem měl z tohoto filmu takový zážitek. K nejlepším momentům celého snímku bezesporu patří výslechy Sophie, kdy dochází ke konfrontaci názorů mezi Sophie a vyšetřovatelem Robertem Mohrem o demokracii, svobodě slova, svědomí.... K postavě Sophie jsem cítil bezmeznou úctu, respekt a obdiv! Julia Jentsch dává do této role opravdu vše. Pevnost vůle, silný intelekt, velice silné humanistické cítění, naproti tomu je zde její dívčí " křehkost" . Pouze jedinkrát ( zcela pochopitelně vzhledem k nastalé situaci ) se dostavuje a ( my vidíme) její čiré zoufalství a strach, aby následně opět u ní převládla pevná vůle a přesvědčení, že tento jejich čin nebyl zbytečný a kdykoliv by jej zopakovala! Snímek netlačí zbytečně na pilu, ( což mu pouze prospívá ), ale přesto mě konec dost silně emocionálně " rozerval " a zasáhl! 1* za fakt, že takovýto snímek vůbec někdo natočil, 1* za poselství snímku, 1* za opravdu povedený konec a 4* za VYNIKAJÍCÍ Julii Jentsch. Opravdu silný zážitek , hodně silné 4* (22.04.2009)

Komornější válečné drama, které ale těží ze své komornosti maximum. Nedokáži si představit, že to šlo natočit lépe. S hlavní protagonistkou jsem se naprosto sžil a fandil jí. Kamera se od hlavní hrdinky vlastně vůbec nehne, a tím jen podpoří ono psychologické propojení, které mezi mnou a hlavní protagonistkou vzniklo. Obrovský palec nahoru a plný počet hvězd. Toto drama jen tak nezapomenu, protože nezapadne za jiné podobné. 85% (05.01.2017)

Velmi dobrý film, navíc skvěle zahraný. Příběh o odvaze a síle, před níž se skláněli i nacističtí dozorci a vyšetřovatelé. Julia Jentsch byla nesmírně přirozená, věřila jsem jí nejen každý záchvěv, křehkost, ale i nezdolnost a přesvědčení, se kterými její hrdinka bojovala za své ideje. Stejně tak charaktery ostatních hrdinů. Nelze než ohodnotit maximem. (23.07.2012)