V moci ďábla

Samotnou scénou vymítání dává Scott Derrickson na prdel i Williamu Friedkinovi, ale tím pozitiva nekončí. Je sice pravda, že soudní pletky jsou rutina, která ale skromnějšího diváka neurazí, tudíž hlavní devízou je samotné randevous se silami temna, které je natočené tak dokonale, až by si u Derricksona měli nechat producenti kdejakých remakovaných duchařin dopřát menší technické školení. Režisér výborně pracuje s kamerou, hudbou i zvuky, takže u mnohých pasáží velmi příjemně mrazí. Z herců to jasně táhne famózní Tom Wilkinson, ale nad kreací Jennifer Carpenter padá brada. Škoda jenom toho opatrnického přístupu k církvi samotné, více kontroverze by nebylo na škodu. I když je fakt, že raději takhle, než pozérské výkřiky do tmy, jako jinde. Ve výsledku překvapivě chytrá a zručná záležitost, která sice těžké spaní nezpůsobí, ale v jistém slova smyslu potěší. (22.07.2008)

A teď je to o každém z nás, o našem subjektivním přístupu. Já se nechci zase uchýlit k nějaký myšlence, abych dal svým dojmům "oficiální" formát, ale tady mi celou dobu v hlavě kolovalo tohle: "Vytvoř si démony, abys potřeboval někoho, kdo tě před nimi uchrání. Protože podlehnout vlastní slabosti je vcelku snadné". Ať už je můj náhled na křesťatsví sebekritičtější, a i když bych se obešel bez některých těch zbytečně ikonických paskvilů, vynucovaček atmosféry (ten příběh by přesto fungoval) a ať už je v tom sebevětší porce údajné reality, pro mě osobně tohle všechno funguje. Kdyby měl kupříkladu Exorcist: The Beginning byť jen náznak obdobně funkční atmosféry, nebyl by býval shitem, kterým nakonec pro mě byl. Je až obdivuhodné, s jakou sugescí a jak autenticky se Jennifer Carpenter své role zhostila a je až s podivem, kterak formát (a)typického soudního dramatu umně natáhl jednotlivé stránky děje a umožnil jim fungovat naplno. Nehodlám hodnotit Scotta Derricksona za to, co šulil před a došulil po The Exorcism of Emily Rose, ale tady dokázal odvyprávět příběh s takovou intenzitou, jaká by odpovídala jeho vlastnímu osobnímu prožitku. Vyjma toho hrají do karet perfektní lokace, dotažený zvuk a variabilní kamera (od dost oldschoolových záběrů až po takřka fotografickou kompozici v mlze). Kašlu na zbytečný fráze, když mě cokoliv donutí alespoň nějak děj spoluprožít a vlastně se na něm podílet. Třebaže jsou tam některý věci zbytečný a jiný zas zbytečně přetažený, vidím v tomhle filmu vkusného následovníka klasické posedlostní éry sedmdesátých let - nekýčovitý démon pro 21. století. [final rate: 80%] (02.02.2011)

Slušné dávky pôsobivého mrazenia, na ktorých má - podobne ako v The Grudge - veľkú zásluhu hudobný skladateľ Christopher Young. Tieto veľmi dobre fungujúce elementy moderného hororu sú však pod nadvládou súdnej drámy, ktorá plače po inteligentnejšom a dôstojnejšom spracovaní. Tému, ktorá film povyšuje nad súčasný zástup priemerných hororov, využívajú tvorcovia iba povrchne, bez trefy do čierneho. V porovnaní s Friedkinovým Exorcistom iba prešumiteľná jednohubka. Obratne nakrútená, ale podľa priemerného scenára. (26.10.2005)

Už z názvu filmu napovídá, že půjde o další horor o vymítání. To je pravda jen z části pač tohle není horor ale spíš drama. U filmu jsem se nebál, ale se zaujetím jsem ho sledoval a čekal jak se situace vyhrotí. A nevim jak vy ale já jsem otcovi Moorovi fandil ať ten soud vyhraje :). Celý film se odehrává většinou v soudní síni, kde se vlastně vypráví celý příběh. (01.07.2006)

Velmi slušný vymítačský horor. Šťastná byla především volba zkřížit dva dosud nesouvisející žánry - horor a justiční drama. Nápad přiblížit divákovi příběh posednutí ďáblem průběhem soudního procesu velmi posílil především racionální rovinu vyprávění, nejsme tak svědky pouhého chronologicky se rozvíjejícího posednutí s nejdříve přehlíženými symptomy a jejich postupnou metamorfózou v mutaci posedlé lidské bytosti v anatomicky anomální zjev (pak bychom sledovali vlastně jen další remake nedostižného předobrazu všech vymítacích filmů - Exorcistu), ale tvůrci se rozhodli celý složitý proces exorcismu podrobit racionálnímu zkoumání souvisejícím s justičním procesem a předkládanými fakty v něm... Napětí je budované ve flashbackových scénách velice umně a sugestivně, celý film má podmanivou temnou atmosféru, byl jsem skutečně překvapen, jak kompaktně tenhle film působil. Nějaký krok k mrazivé atmosféře Vymítače ďábla sice ještě tomuto hororu chyběl, ale i tak se jedná o velice nadstandardní film, který se snaží téma vymítání pojmout, jak jen je to v mezích žánru možné, objektivně... (09.01.2008)