Strážce duší

Český pokus o Akta X postavené na skutečných záhadách (nebo jejich mixu) je ve výsledku dost průměrným. První díl se mi líbil asi nejvíc, čím víc přibívalo exotiky, tím méně jsou epizody uvěřitelné. Když jsem viděl dva neschopné agenty britské tajné služby pobíhat po Zvíkově a okolí, přemýšlel jsem jenom, jestli to nemá být nějaká parodie. A samotná postava Strážce duší se stávala stále zbytečnější a řada dílů by byla zajímavější bez ní. (19.04.2005)

Romantická část mého já si libuje v záhadách a pokud se vztahují k historii, tím lépe, takže podobné příběhy konzumuji i s navijákem. I v tomto seriálu jsou příběhy zajímavé, kazí je ale poněkud umělé dialogy a především hlavní dvojice, tedy přesněji její dámská polovina. Postava Zuzany Norisové mi připadá jaksi naroubovaná a neukotvená. Víme, že je to senzibilní studentka historie, ale to je tak všechno. Dá se předpokládat, že holka bydlí někde na koleji, asi má kamarády a rodinu, určitě by měla občas zajít na přednášku a složit nějakou tu zkoušku. O ničem takovém ale není v celém seriálu ani zmínka a holka místo studování lítá někde s Vaculíkem a řeší záhady. Kdyby aspoň mezi těmi dvěma fungovala nějaká chemie, ale i ten jejich vztah je takový uměle vykonstruovaný jen proto, že mít hlavní dvojici se sluší a obsadit hezkou herečku je nutné. (21.11.2008)

Já nejsem velkým příznivce seriálů. Mj. i z důvodu, že když se jednou začnete dívat na seriál, tak se na něj pak musíte dívat pořád, i když víte, že je blbý. Strážde duší je český pokus o Akta X, český nepříliš vydařený pokus. V některých místech jsou Akta X hodně cítit, třeba to jak si říkají příjmením Armíne-Nelserová. Vtipná je i snaha o otevřené konce. I když primárním cílem seriálu zřejmě není vtipnost, musím přiznat, že se někdy docela bavím. Zpočátku jsem se vlastně díval proto, abych se zasmál tomu, co se tvůrcům nepovedlo. Některé "zvláštní efekty" jsou jako vystřižené z filmů Dawsona Leeryho. Ale ke konci jsem už seriálu propadl a musím sledovat každou epizodu... A to pomíjím i nevalné herecké výkony. Vaculík je dobrý, ale Zuzka ta je jen pěkná, třeba jí to hraní moc nejde, protože si neumí zvyknout na češtinu...Kdo ví? Zpočátku epizody byly o něčem, ale poslední dva tři díly byly jaksi rozmazané, že člověk nemohl rozpoznat o co jim vlastně jde. A poslední tomu nasadil korunu. Nejdřív tam zastřelili nějakého Poláka, pak tam přijeli nějací Peruánci, objevila se nějaká hrobka, nějaké artefakty, něco tam řešili, ale vůbec jsem nepochopil co. A nejlepší byla polopaticky rozehraná romance mezi hlavními hrdiny, která se rozplynula někam do ztracena. A úplně vůbec nejlepší byl závěr, který ve mně zanechal jakýsi hodně rozpačitý pocit. A ještě další kritika jde směrem k tématům. Je to český seriál, tak proč samí peruánští indiáni a další latinoamerické artefakty? Copak není dostatek (alespoň 9 - 9 dílů) nějakých českých záhad? Z tohoto komentáře může vyvstat otázka, proč vůbec dávám 3 hvězdičky. Ono to zas tak úplně špatné někdy nebylo (v rámci tv seriálů...). (05.04.2005)

Tři hvězdičky s odřenýma ušima. Očekával jsem seriál nepostrádající nádech tajemna, napínavý, originální, s patřičnou atmosférou. Tajemno se zde sice vyskytuje, ale atmosféra je "vydýchaná", napínavé je to jako guma od starých tepláků a originální jen do určité míry (ale faktem je, že v žánru tajemných a mysteriózních příběhuů se nedá stále přicházet s něčím novým, neboť vše "strašidelné" již bylo někým objeveno). Navíc zpracování hodně zavání amatérismem. Nicméně za odvahu pustit se do podobného projektu mají tvůrci mé uznání. To je však asi to největší pozitivum. A popravdě řečeno, diváky odvaha tvůrců zase tak moc nezajímá... (01.03.2005)

S odstupem času a po shlédnutí valné většiny dílů mám pocit promrhané šance. Jedinou výjimkou, kdy byla šablona "záhadologického" seriálu naplněna k mojí naprosté spokojenosti, byl Jandourkův díl s Faustovým domem a magistrem Kellym. Ten totiž měl jak atmosféru, tak výborné řemeslné zpracování, které, oproti příšerné rutině (zejména) Dušana Kleina, vneslo do série alespoň trochu napětí a energie. Jinak se však jednalo o podprůměr ve všech ohledech – řemeslně odfláknuté, herecky krutě nevydařené, scénaristicky neuvěřitělně diletantské. Pan Vašíček nemá žel pro scénáře pražádný cit a možná druhdy zajímavé příběhy rozředil od podoby ani ne rodokapsové, k čemuž však lvím podílem přispěli i ti, kteří napsané převáděli do seriálové podoby. Ačkoli se tedy na Strážce duší dalo s trochou tolerance dívat, rozhodně se mi nemohl líbit... (14.02.2005)