Jak se krotí krokodýli

Já jsem Kája Koulová a bude mi potěšením rozhýbat vaše mozkové závity." Když jsem pracně rozhýbal ty svoje, tak jsem dospěl k názoru, že krokodýli se měli zkrotit hned potom, co se vyřešil stomatologický problém velryb a hlava rodiny byla uzamčena v nápravně výchovném zařízení. Tehdy rozhodně byla šance na úspěch, ale o třicet let později, s hereckým materiálem výrazně nižší jakosti, to zkrátka nemohlo vyjít. (01.01.2013)

Nebylo to tak hrozny, jak jsem cekal, coz ovsem porad znamena, ze to bylo dost spatny. Film v podstate pripomina dil jakyhokoliv novackyho serialu, akorat je tu narvano vic lidi. Tady skutecne i ten nejzbytecnejsi blbecek, kterej je ve filmu par sekund, ma nejakej znamej xicht. Problem je, ze ten hlavni, tj. Etzler, je fakt dost mimo. Naopak potesi Postranecky a tri baby motajici se okolo neho, konecne sem opet po dlouhy dobe videl Kretschmerovou. Z ostatnich uz stoji za zminku jen vtipna Konvalinkova a Nahlovsky. Bohuzel, tohle jsou ty hlavni postavy, co sem tam obstaraj nakej ten vtipek, jinak tu zadny vtipy nejsou. Co se tyce deti, najde se tu par svetlejch vyjimek, ale vetsina jich je priserna. A co se tyce pribehu, nic min originalniho uz natocit asi neslo, fakt nechapu ty kecy reziserky, ze ji scenar tak nadchnul, ze se diky nemu vratila k rezii. No a vrchol vseho je, kdyz film po necelejch dvou hodinach vice ci mene nudnejch a trapnejch situaci jen tak skonci a prakticky nic nedoresi. Myslel sem, ze to aspon zachrani pisnicky, ty byly vtipny, bohuzel pak se zacli furt dokola opakovat a lizt mi na nervy. Takze slabsi 3*. (27.11.2007)

Ty tři obecně oblíbené a nejznámější filmy Marie Poledňákové mám rád a tak když jsem slyšel, že nátáčí pokračování, byl jsem docela nadšenej a těšil jsem se. Inu, neměl jsem. Mělo mě napadnout, že když se jedná o návrat na režisérskou stoličku po dvaceti letech, nemuselo by to dobře skončit, že když to produkuje N@va, nemuselo by to dobře skončit, že když je to natočený po roce 1995 v ČR, nemuselo by to vůbec dobře skončit. Ale nenapadlo, nebo jsem to spíš potlačil. Filmy Marie Poledňákové byly dobrý jenom natolik, nakolik byli dobří herci, kteří v nich hráli. Nevím, jestli je to hereckou improvizací, nebo vůbec jen herectvím a uměním hrát, ale vtipné a nápadité a humorné dialogy se úplně vytratily. Všechno je to trapné, dříve zábavné dětské naivní hlody vyznívají příliš křečovitě a uměle. Příběh, mno, od zábavné rodinné komedie to přešlo spíš k estrádě plné hrubého humoru a nepovedených gagů. Srovnávat herce nemá vůbec smysl. Etzler jen napodobuje svýho zápornýho klaďase z Pojišťovny štěstí, Postránecký (i když byl tedy jediným kladem filmu) není děda-štverák jak si ho pamatujeme, ale spíš třetí mízou přetýkající postarší kámoš. Ingrid Timková je sice Janě Preissové dost vizáží podobná, ale protí ní je naprosto nevýrazná, ale pravděpodobně za to může scénář a nedostatek prostoru. No a zmiňovat se, že jestli by z Tomáše Holýho vyrostl Mádl, že by rotoval v hrobě, to už snad ani nemusím. Zbylý ánsámbl je tak prvoplánový a neumětelský, že co se mě týká, snad bych ho radši ani neměl blížeji rozebírat. Jeden jak druhej prostě předvádí variaci na své estrádní vystupování v různých zábavných šou na N@vě (třeba Novoty atd). No a Eva Holubová mi zase moc do téhle role neseděla, ale jak sama jednou řekla: To neřeš, prosimtě. Po tom nepátrej. a kvůli srdečnímu tlaku asi opravdu nebudu, nebo by to se mnou švihlo. Jen ještě jednu drobnou poznámečku nakonec. Věřte nevěřte, Vojtkova hláška: A hlavně nezapomeň dát na noc do lednice jogurty... mě fakt dostala, i když hudba v tom vilmu je naprosto úděsná (prostě to Nekonečný brumlání a bručení). (31.03.2007)

Ty dvě hvězdičky jsou pouze za dobrý úmysl, jímž byla autorka a režisérka v jedné osobě zřejmě vedena. Jinak je to propadák na celé čáře, zcela nesrovnatelný s prvními dvěma díly, které vznikly o takřka 30 let dříve. Etzlerovi a Timkové schází charizma a přirozenost Preisové a Němce, srovnávat kohokoliv z dětských hrdinů s Tomášem Holým je naprosto zbytečně - prostě to nejde. Děj působil roztříštěně se spoustou hluchých či logicky nenavazujících míst, humor byl místy lehce úsměvný, většinou však nudný, suchý, či násilný. Absolutně se navíc vymykaly hudebně taneční scény s pány Vojtkem a Nekonečným - ty jsem nějak nepochopil. Asi by bylo lepší, kdyby tento film nevznikl vůbec, anebo se alespoň netvářil jako sice velmi volné, ale přece jen pokračování zmíněné série... (29.10.2006)

Horolezec, balet, spousta dětí, horská chata a dokonce i upíři. Jen těch tatínků (a maminek) je víc. A když si k tomu dáte jméno Marie Poledňáková, mohlo by se zdát, že vás nemá co překvapit. Jak se to vezme. Režisérsky je to v pohodě, bohužel (jen) příběh pokulhává. Kouďákův smutnej příběh se z vás snaží vymáčknout slzu dojetí a B.Štěpánová zase pro špetku úsměvu udělá (bohužel) cokoliv. Jestli se tímto směrem bude ubírat rodinná komedie, tak si raději nechte v polepšovně vytrhnout stoličku. (10.11.2006)