Gejša

Na jednu stranu je tenhle film pěkný řemeslný dílo se skvělou výpravou, nádhernými kostými a s nevtíravou hudbou, ale přitom pěkně podbarvující skoro všechny scény, jenže co je to platný, když je to hrozná nuda. V podstatě hned od začátku jsem se nudil a nebylo moc míst kde by mě to chytlo, prostě taková romantická studie do života Gejši a to mi nepřislo moc zajímavý, možná to taky chtělo víc vystoupení gejš a míň zbytečných scén o ničem, protože to mě dokázalo aspoň na chivlku probudit, ale zase namůžu říct že by ten příběh byl nějak extra špatnej, jen prostě nedokázal po celou dobu zaujmot. Určitě mu taky uškodilo, že to má přes dvě hodiny, každá scéna se neskutečně vleče a dramatický scény mě, po těch 40 minutách v polospánku, nadokázaly napnout a ani zaujmout. Prostě film nějak uteče a člověk si z toho skoro nic nezapamatuje, což je docela škoda, protože krom dobrýho a chytlavýho příběhu má film všechno co by měl mít (24.08.2006)

Gejša jako hollywoodský velkofilm asi těžko mohla dopadnout lépe. Kdyby se však zbavila angličtiny, čínských hereček, hollywoodského melodramatu, líbila by se mi bezpochyby víc, nebo by aspoň působila autentičtěji. Ta studiová umělohmotnost a hollywoodská šablonovitost tu na můj vkus příliš trčí. Po stránce čistě filmařské jde ale určitě o nadprůměr. (07.03.2006)

Pěkný film s úchvatnou výpravou, která si jistě Oscary ve výtvarných kategoriích zaslouží. Ale vše zůstává u toho, že "Gejša" je pouze PĚKNÝ film. V rukou asijského režiséra a v jazyce, kterým se v Japonsku obyčejně mluvívá, by to byl přinejmenším pozoruhodný film, který by se mohl čestně měřit např. s "Tygrem a drakem". Takto jen hollywoodská selanka. Také mě trochu zamrzela Ziyi Zhang - vždy to byla má oblíbená herečka právě díky své čisté a neotřelé kráse a herecky přesvědčivě ztvárněné vnitřní hloubce svých postav. Nyní jakoby to všechno zmizelo pod nánosem mejkapu, jakoby se zařadila do stádečka amerických krásek, kterým chybí vlastní originalita. (11.03.2006)

Není moc filmů, které bych si dala dvakrát po sobě během dvou dnů. Film se Ziyi, Kenem a Michelle je jednoznačnou zárukou hlubokého příběhu, plného silných lidských osudů. Taky díky brnkálistům na šamisen si výlety do exotické Země vycházejícího slunce opravdu užívám, byť z mnou jmenované trojice, je čistokrevný Japonec pouze Ken. A romantička jako já si samozřejmě nejvíc užila závěr. Nevím, koho chválit víc, ale tady kralovala hlavně Ziyi. (27.04.2017)

„U nás tomu hovoríme manželstvo.“ Gejšu mal pôvodne natočiť Spielberg (ešte v čase, keď sa projekt volal „Pamäte Gejši“ resp. „Gejšine pamäte“), nakoniec sa ale uspokojil „len“ s produkciou a na réžiu najal Roba Marshalla (za muzikál Chicago nominovaného na Oscara) a do rúk mu zveril obrovský rozpočet (85 000 000 USD), ktorý je vidieť z každého záberu. Farebná vizuálna stránka (máte pocit, že aj obyčajné pero na písanie stálo celý majetok, nevraviac o bohatých interiéroch budov a prírodných opulentných exteriéroch s páperím poletujúcim vzduchom) berie dych. Ale kvôli vysokej minutáži (predsa len, skoro dve a pol hodiny) hrozí, že i najprepracovanejšia výprava začne časom nudiť. Gejša má našťastie po ruke disciplinované herecké obsadenie (ktorému podľa očakávaní dominuje výborný Ken Watanabe ako muž, ktorý raz dievčatku kúpil ovocnú zmrzlinu), silný príbeh a fascinujúci motív gejší. Na dialógovú historickú drámu z Feudálneho Japonska sa celosvetová tržba 162 miliónov môže javiť ako dychberúca, ale vzhľadom na spomínaný rozpočet, ktorý fakt nepatrí k najnižším, napokon tržbu až tak nadšene vnímať nemôžeme. (16.08.2009)